Poslední aktualizace tohoto hradu: 15. 3. 2014
![]() |
HRUBÝ ROHOZEC |
2 km severovýchodně od Turnova
    Hrad (přestavěný na zámek) nad pravým břehem Jizery zřejmě založil v 1. polovině 14. století Havel Ryba z Lemberka. V roce 1322 se po hradě píší jeho synové. V letech 1356-1371 ho vlastnili
páni z Turgova a poté Vartemberkové. V roce 1390 Hrubý Rohozec dobylo královské vojsko, protože Markvart z Vartemberka, přísedící zemského soudu, se v důsledku násilně řešeného sporu s lužickými městy
dopustil porušení zemského míru. Jeho hrady Rohozec, Zbiroh a Žleby byly v průběhu tažení dobyty, Markvart byl zajat a uvězněn. Od roku 1417 ho drželi páni z Michalovic.
Jindřich Kruhlata, poslední pán Rohozce a Turnova z rodu Michaloviců a přední stoupenec Jiřího z Poděbrad, svedl u města vítěznou bitvu s lužickými žoldnéři během války krále Jiřího s Matyášem Korvínem.
V roce 1468 hrad vyženil Jan Tovačovský z Cimburka. Sňatkem s vdovou, Johankou z Krajku, hrad získal Jan ze Šelmberka. Za Johanky z Krajku a později Kunráta Krajíře z Krajku, jejího bratra, byl hrad
pronikavě a nákladně pozdně goticky přestavěn. Za Vartemberků, kteří Hrubý Rohozec vlastnili v letech 1534-1621 se hrad změnil v renesanční zámek. Po Albrechtovi z Valdštejna byl od roku 1631 v držení
Des Foursů, kteří ho přestavěli v roce 1675 barokně a v roce 1822 empírově. Do dnešní podoby ho dotvořily romantické úpravy interiérů.
    Dispozice hradu byla dvojdílná. Podobu předhradí, které zaniklo při parkových úpravách, neznáme. Zhruba lichoběžné jádro bylo opatřeno dvěma čtverhrannými věžemi. Ve středu severní
strany se vypínala čtverhranná, která mohla mít původně nejspíše charakter bergfritu. Vedle ní byla v obvodové hradbě prolomena brána. Jihovýchodní nároží zaujal mohutný lichoběžný několikapatrově
podsklepený donjon, jehož interiér tvoří v úrovni přízemí tři místnosti. Obě věže jsou dnes sníženy do úrovně ostatních budov zámku. Nějakou nedochovanou zástavbu musíme předpokládat zvláště
na protilehlé straně nádvoří. Pozdně gotická přestavba v době okolo roku 1500 především doplnila obytný provoz hradu novým křídlem podél východní hradby. Jeho zřízením zanikla původní brána, která
musela být přeložena do dnešního místa na protilehlé straně jádra. V navazující druhé etapě pozdně gotické přestavby v druhém desetiletí 16. století došlo především k nivelizaci do té doby silně
nerovného nádvoří, jehož zástavbu doplnilo západní křídlo. Bránu zajistila nová, z obrysu hradu vystupující štíhlá hranolová branská věž. Nad vnějším honosným goticko-renesančním portálem je osazena
heraldická deska se dvěma krajířskými a jedním šelmberským erbem. Pozoruhodné je i okno prvního patra věže s vnitřním křížem a bohatou profilací. Věž byla dostavěna v roce 1516, jak uvádí letopočet
na bohatě slepými kružbami zdobené pavlači na nádvorní straně, která spojuje komnatu v patře věže se sousedním západním křídlem. Dvě dochované sklípkové klenby komnat napovídají, že této stavební fáze
byl účasten saský školený mistr. Z mladších zámeckých prostor, soustředěných v jižním křídle, vyniká raně barokní kaple Nejsvětější Trojice s původním hlavním oltářkem. Honosná velká jídelna
s rodovými portréty Des Foursů, heraldickou výzdobou a ukázkami zbraní a zbroje je příkladem interiéru v romantické novogotice. Opomenout nelze ani zámeckou knihovnu a Zelený salon.
    Hrubý Rohozec v 1. polovině 14. století náležel podle Tomáše Durdíka do kontextu hradů se čtverhrannou obytnou věží. Oproti tomu Ivan Peřina navrhuje považovat čtverhrannou věž
za bergfrit a první fázi hradu chápat v kontextu hradů bergfritového typu. Mezi blokové dispozice se zařadil nejpozději prvou fází pozdně gotické přestavby. Přestavba na počátku 16. století byla
vedena snahou o dosažení dobového obytného a reprezentačního standardu, otázky obrany již nebyly v popředí zájmu.
Zajímavost:
Zdroj:
- ANDĚL, Rudolf a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Praha: Svoboda, 1984, s. 160-162.
- BRYCH, Vladimír a Jan RENDEK. Hrady a zámky Libereckého kraje. Liberec: Knihy 555, 2002, s. 95-98.
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. 2. vydání. Praha: Libri, 2002, s. 200-201.
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Dodatky 3. Praha: Libri, 2008, s. 44.
Název: |
Hrubý Rohozec |
Okres: |
Semilský |
Poloha: |
2 km severovýchodně od Turnova |
Nadmořská výška: |
292 m n. m. |
GPS souřadnice: |
50°35'54.269"N, 15°9'27.530"E |
Přístupnost: |
přístupný v návštěvních hodinách |
Majitel: |
stát, správce NPÚ-ÚOP v Liberci |
Oficiální stránky: |
|
Fotogalerie: |
|
Dokumentace: |
|
Video: |
Typický pohled:![]() |
Cesta k hradu:
|
Erby významnějších držitelů hradu: |
![]() Z Lemberka |
![]() Z Turgova |
![]() Vartemberkové |
![]() Z Michalovic |
![]() Tovačovští z... |
![]() Z Šelmberka |
![]() Krajířové z... |
![]() Valdštejnové |
![]() Des Foursové |
Copyright © Ohradech.eu (David Mikoláš)