Poslední aktualizace tohoto hradu: 11. 8. 2012

HRAD U VELENIC

též Výrov či Vejrov; 9 km severovýchodně od České Lípy

    Zaniklý hrad na ostrožně tvořené pískovcovým skalním útvarem nad pravým břehem Svitavského potoka u Velenic.
    Teprve v roce 1986 evidovaná lokalita (Gabriel - Panáček) zůstala díky svému opomenutí nedotčena. Jediný mladší zásah, který nepřímo narušil terénní situaci, registrujeme při skalní patě ostrožny. Při sekání objektů, připomínajících tzv. Pusté kostely, došlo k vytěžení horniny až ke spáře, zaplněné kulturními vrstvami. Vyplavení vrstev vedlo k výraznému, přesně ohraničenému poklesu terénu na ostrožně a zničení archeologické situace v tomto prostoru, který, až na úzkou šíji, dnes dělí staveniště hradu na dvě části.
    Písemné zprávy o hradu mlčí. Les okolo nesl název Vejrov (Výrov) podle zaniklé vsi, ležící někde v blízkosti a připomínané pouze v roce 1554. Není však vyloučeno, že jméno označovalo původně hrad a přeneslo se na vesnici. Nepočetné archeologické nálezy dokládají jeho existenci od sklonku 13. do poloviny 14. století.
    Relikty přístupové komunikace se nedochovaly. Pouze hypoteticky předpokládáme vedení přístupu po ostrožně od jihu, kde současně v předpolí hradu pozorujeme nepochybné relikty zaniklé vesnice se zástavbou, rozvrženou při severní hraně tabule a jen ojediněle zjištěnou i při vyústění bočního údolí na plošinu tabule a před příkopem. Původně jednodílný lichoběžníkový areál hradu na přístupné straně vymezuje do skály vylámaný příkop s mírně sešikmenými stěnami. Na vnitřní straně jej lemuje nevysoký rozplavený útvar, připomínající val nebo tvořený destrukcí dalšího opevnění, které neumíme bez archeologického výzkumu definovat. Po obvodové fortifikaci se nedochovaly žádné stopy, uvažujeme o lehčím opevnění snad ve formě dřevěné palisády nebo polského plotu. Vnitřní plocha hradu, jak již bylo řečeno výše, je poškozena depresí vyvolanou závalem tzv. Pustého kostela. Z vnitřní zástavby lze rozeznat pouze jeden objekt, který však mohl být i jedinou stavbou hradu, projevující se do skály zasekaným podvalím. Toto lichoběžné podvalí bylo přístupno schodištěm s dveřmi. Stavba byla, jak dokládají nálezy mazanice, provedena ze dřeva a mohla mít věžovitý charakter.
    Hrad u Velenic náleží k malým ostrožným hradům na pískovci s jedinou, patrně věžovitou stavbou, s nimiž se na Českolipsku a Děčínsku ve 13. a v prvé polovině 14. století setkáváme častěji.

Zajímavost: Pusté kostely jsou volně přístupné umělé jeskyně vzniklé těžbou písku z pískovcového masivu. Jeskyně se využívaly k různým účelům – mlýny, hamr, brusírny skla, skladiště. V dobách válek sloužily jako nouzové úkryty. Strop jeskyní podpírá síť pilířů až 4 m vysokých. Více informací viz zde.

Zdroj:
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. 2. vydání. Praha: Libri, 2002, s. 180-181.
- GABRIEL, František a Jaroslav PANÁČEK. Hrady okresu Česká Lípa. Praha: Argo, 2000, s. 144-145.

Základní informace:

Název:	Hrad u Velenic
Okres:	Českolipský
Poloha:	9 km severovýchodně od České Lípy
Nadmořská výška:	300 m n. m.
GPS souřadnice:	50°43'30.862"N, 14°38'34.452"E
Přístupnost:	volně přístupný celoročně
Majitel:	stát, správce Lesy ČR
Oficiální stránky:	-
Fotogalerie:
Dokumentace:	zaměření hradu dle Gabriela a Panáčka

Typický pohled:

Cesta k hradu:

Autobus zajíždí do Velenic, kde se nachází pět zastávek linky Česká Lípa - Zákupy - Brniště - Mimoň. Nabízí se také možnost využít linku Česká Lípa - Sloup v Čechách - Cvikov, Lindava - Cvikov nebo linku Nový Bor - Cvikov, Lindava - Cvikov a vystoupit na zastávce Cvikov-Svitava, obratiště, odkud je to k hradnímu areálu (na mapě značeno jako Medvědí camp) o 0,5 km blíže než z Velenic. Ani v jednom z případů však trasa není značená a je třeba jít po silnici.
Vlakem se lze dopravit nejblíže do vzdušnou čarou 5 km vzdálených Zákup.
Automobil doporučuji zaparkovat u Pustých kostelů či Pekelných dolů. Před pravotočivou zatáčkou s mostem přes potok Svitavku směrem od Svitavy na Velenice se objeví po pravé straně úzká pěšina, která vede k Medvědímu campu, což jsou jeskyně při patě skály, nad níž nalezneme zbytky hradu.