Poslední aktualizace tohoto hradu: 3. 2. 2024
|
|
MOST (LANDESWARTE) |
Romanticky upravené zříceniny hradu s vestavěnou restaurací, na dominantním kopci nad městem.
    Královský hrad Most byl postaven na vrchu Hněvíně (do 19. století Zámecký vrch - Landeswarte) za krále Václava I. na sklonku 30. let 13. století, v době, kdy došlo k přemístění hradské správy
z Bíliny do Mostu. Jedinou podobu hradu zobrazila Willenbergova rytina z roku 1602 a některé archivní doklady z doby třicetileté války. Podle rytiny byly největšími objekty hradu velká čtyřboká
věž a dlouhý jednopatrový hradní palác. Vlastní hradby byly vyztuženy skalními výstupky.
    V souvislosti s vybudováním královského hradu došlo v polovině 13. století k postupnému vývoji královského města Mostu, které vyrostlo v politické a hospodářské středisko obdařené
výsadami českého panovníka. Město se vyvinulo z původní trhové osady, která se připomíná již v roce 1040 jako Gnewin most. Další zpráva je z roku 1207, kdy majitel vsi Hrabišic Kojata věnoval vinný
desátek z trhu v Mostě oseckému klášteru.
    Vojenský a hospodářský význam hradu podpořil český král Přemysl Otakar II. zřízením služebních manství v 11 vsích v okolí Mostu. Manové vykonávali vojenskou službu na hradě
a řídili se právními výnosy manského soudu, který byl na mosteckém hradě svoláván.
    Roku 1248 došlo pod hradem k bitvě mezi vojskem Václava I. a odbojnou šlechtou, do jejíhož čela se postavil králův syn Přemysl Otakar I. Hrad byl v rukou silné a dobře zásobené
královské posádky pod velením Boreše z Rýzmburka. Přemyslovo vojsko utrpělo porážku, která znamenala i konec odboje. Z roku 1269 se dochovaly první zmínky o královském purkrabí na hradě, jímž byl
Dětřich Špaček (Spatzmann) z Kostelce. Po smrti Přemysla Otakara II. na Moravském poli (1278) obsadili hrad v roce 1282 žoldnéři braniborského markrabího Oty, ale již v roce 1283 byl vrácen
do královského majetku. V roce 1397 zastavil Václav IV. město Most s hradem a dalším majetkem markrabatům míšeňským za 8 000 kop grošů. Vyhradil si ale právo, že v případě války je může kdykoliv
obsadit a bránit proti komukoliv. Zpět do rukou krále se hrad vrátil v roce 1406 a v roce 1413 jej Václav IV. zapsal Martinu Kladskému z Malešova v ceně 800 kop grošů. Na počátku husitských
válek držel mostecký hrad Mikuláš z Lobkovic, a potom přichází období další míšeňské zástavy, která trvala téměř 50 let.
    Období vlády Jiřího z Poděbrad znamenalo rozšíření majetku náležejícího k hradu. V roce 1471 k němu patřily vsi Čepirohy, Slatinice, Koporeč, Vršany, Kamenná Voda, Holešice,
Václavice, Komořany a 3 poddaní v Kopistech. Navíc spojil Jiří z Poděbrad mostecké hradní panství s bývalým klášterním panstvím v Postoloprtech a zastavil je svým synům. Král Vladislav II.
zastavil v roce 1480 hrad s příslušenstvím karlštejnskému purkrabímu Benešovi z Veitmile a jeho synům. V roce 1585 se stal mostecký hrad majetkem Ladislava Popela z Lobkovic. Roku 1593 byl
Ladislav Popel obviněn z pokusu o vzpouru proti Rudolfu II., uprchl ze země a byl odsouzen v nepřítomnosti k trestu smrti a ztrátě majetku. Převzetí hradu z Lobkovicova majetku provedla v roce 1594
zvláštní císařská komise vedena královským rychtářem v Mostě Johannem Winkelmannem z Hasenthalu. Tehdy se také splnil sen Mosteckých o úplném získání hradu s panstvím. Císař Rudolf II. jejich přání
vyhověl a hrad s příslušenstvím jim v říjnu 1595 prodal za 69 480 kop míšeňských.
    Za třicetileté války hrad několikrát dobývala švédská vojska, úspěšná byla v lednu 1646, kdy generál Wrangel přinutil slabou císařskou posádku pod velením kapitána Konráda
Hämmericha ke kapitulaci. Švédové mostecký hrad opustili až po úplném vyplundrování v řijnu 1649. Na hrad byla opět vložena císařská posádka pod velením plukovníka Jana Příchovského
z Příchovic. Tehdy zástupci města požádali přímo císaře Ferdinanda III. o povolení zbořit a zrušit zbytky mostecké pevnosti, která byla zvláště v době válek hospodářskou zhoubou pro město.
    O mosteckém Zámeckém vrchu - od 19. století nazývaném Hněvín - se objevily opět zprávy až v roce 1811, kdy se zde začalo dolovat hnědé uhlí. V roce 1879 byla na původních základech
hradu zahájena výstavba výletní restaurace. Mostecký pseudohrad byl dokončen v roce 1900 úpravou a výstavbou věže. Restaurační objekt slouží dodnes.
    Vzhledem k nešťastným novověkým zásahům jsou naše vědomosti o podobě hradu značně zlomkovité. V podstatě trojúhelná dispozice s oble vedenou čelní jižní stranou byla dvojdílná.
Ve vnitřním hradě, který zaujímal nejlépe chráněné severovýchodní nároží, stávala velká okrouhlá věž, starý palác s kaplí a královským sálem, nový palác a další čtverhranná věž. Z celé této
zástavby je nejlépe patrno dochované nároží, nejspíše paláce, na jižní straně. Členění hradu do dvou částí respektovaly i romantické úpravy. Velká okrouhlá věž stávala v prostoru dnešní
rozhledny, jeden z paláců, snad nový, se za ní přikládal k východní hradbě. Západně od dnešní rozhledny se nacházejí zkomolené pozůstatky doposud blíže nezkoumané stavby, snad části jednoho
z paláců. Dnešní terénní úroveň je v důsledku způsobu boření hradu značně zvýšena. Ve vnější části dodnes stojí zkomolené zříceniny zřejmě hospodářských budov na severní straně, respektive jejich
nádvorní zeď a příčky. Obvodová hradba byla zjevně při boření podkopávána a strhávána do příkopu, takže se z ní dochoval pouze nepatrný fragment na západní straně. Vzhledem k průběhu
terénního reliéfu, a zejména příkopu s valem, lze předpokládat, že dnešní slabá obvodová zeď z doby romantických úprav kopíruje v podstatě průběh obvodové hradby. Zda ovšem z obvodu vystupující
v této době vystavěné okrouhlé bašty (dvě v západním a jedna v jihovýchodním nároží) jsou reminiscencí na nalezené základy, nebo novotvarem, spolehlivě nevíme.
    Raně gotický hrad náležel typu s obvodovou zástavbou. Jeho bližší poznání však zůstává úkolem pro další výzkumy.
Zdroj:
- ANDĚL, Rudolf a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Praha: Svoboda, 1984, s. 332-334.
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. 2. vydání. Praha: Libri, 2002, s. 367-368.
- SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého XIV. Litoměřicko a Žatecko. Praha: František Šimáček, 1923, s. 156-164.
- ZÁRUBA, František. Hrady doby přemyslovské I. Královské hrady, biskupská sídla, Chebsko. Praha: NLN, 2023, s. 187-189.
Název: |
Hněvín |
Okres: |
Mostecký |
Poloha: |
Most, čtvrť Zahražany |
Nadmořská výška: |
408 m n. m. |
GPS souřadnice: |
50°31'13.191"N, 13°38'1.630"E |
Přístupnost: |
věž přístupna v návštěvních hodinách, |
Majitel: |
město Most |
Oficiální stránky: |
|
Fotogalerie: |
|
Dokumentace: |
1. hrad na Willenbergově vedutě (1602) |
Typický pohled:![]() |
Cesta k hradu:Silueta vrchu Hněvín s hradem patří k nejvýraznějším symbolům města Mostu. Přímo až k hradu vede ze čtvrti Zahražany silnice s ukazateli směru, před hradem je menší parkoviště. |
Erby významnějších držitelů hradu: |
![]() Český král |
![]() Lobkowiczové |
![]() Z Veitmile |
![]() Město Most |
Copyright © Ohradech.eu (David Mikoláš)