Poslední aktualizace tohoto hradu: 8. 12. 2019
|
HIMLŠTEJN |
Zříceniny hradu na vysokém čedičovém kuželu Nebeské skály nad údolím Pekelského potoka u Stráže nad Ohří.
Území, na němž zříceniny Himlštejna stojí, patřilo do roku 1357 klášteru postoloprtských benediktinů a bylo spravováno z řádového proboštství v Boči, potom náleželo ke statku
Hauenštejna. Hrad nejspíše postavil Vilém z Illburka, který se jako jeho majitel připomíná k roku 1434. Před rokem 1454 hrad koupil Jindřich z Weidenu a od něj ho před rokem 1470 získal
Hylprant Satanéř z Drahovic. Postupem času nebyl Himlštejn v dobrém stavu, a proto ho musel v 90. letech 15. století Václav Satanéř opravit. Roku 1528 se dostal do majetku Šliků, za nichž
zpustnul. Jako pustý se uvádí k roku 1574. Obnovil jej teprve nejvyšší mincmistr Bedřich Šlik, pán na Plané a Hauenštejnu. V roce 1588 prodal statek Himlštejn s hradem Šimonovi Ungnadovi
ze Sonneku a ten roku 1592 Kryštofu z Fictumu a na Klášterci, k němuž byl pak natrvalo připojen.
Velmi zajímavá dispozice byla díky příhodné terénní situaci opevněna především na přístupové straně. Prvá brána se nacházela ve vysunutém přihrádku. Druhou tvořil portál
v hlavní hradbě, do níž byla v nároží vedle brány zavázána rozměrná obytná věž obdélného půdorysu s děleným interiérem, jejíž suterén byl v mladší fázi zaklenut. Hlavní tíha obrany však
zřejmě neležela na hradbě hlavní, ale na parkánu nad příkopem snad z větší části lemovaným pouze zemním opevněním. Aby do něj bylo možno zavážet těžká děla, byla hlavní hradba nedaleko
brány prolomena dalším rozměrným portálem. Na nejvyšším místě hradu stály dvě volně stojící budovy.
Himlštejn je typickým objektem vzniklým v průběhu husitských válek. Extrémní poloha představuje prvou reakci na šok z účinnosti obléhacího dělostřelectva. Velmi zajímavé
a na svou dobu pokročilé bylo i opevnění, byť neumožňovalo křížovou palbu, která však díky extrémní poloze nebyla vlastně zapotřebí. Obytná věž se podobně jako na jiných soudobých hradech
budovaných zbohatlými hejtmany blíží svým typem spíše tvrzím předcházejícího období. Potlačení rezidenční složky odpovídá době vzniku, v níž bylo nutno pozornost věnovat především otázkám
obranyschopnosti.
V sedle pod hradem, při úvozové cestě ze Stráže, u prameniště jednoho z přítoků Pekelského potoka se uprostřed bujné vegetace na okraji pastviny nachází výrazné ruiny hospodářského
dvora Himlštejna. Dvůr, který byl po odsunu původního německého obyvatelstva obýván pouze sezónně pro potřeby pastevců státního statku, se od 80. let 20. století mění v malebnou zříceninu.
V současné době tvoří lokalitu ruiny čtyř objektů, které představují uzavřený půdorys hospodářského dvora. Funkční interpretace jednotlivých objektů je poměrně jednoznačná: ústřední stavení tvoří
obytná dvoutraktová budova podélného obdélného tvaru. Další tři budovy mají znaky hospodářských objektů, jednalo se pravděpodobně o stodolu, kůlnu a chlév. Na základě stylové analýzy stavebních
konstrukcí lze správní objekt datovat velmi orientačně do raného novověku – pozdní renesance či baroka. Zjištěny však byly také pozůstatky archaických stavebních konstrukcí (černá kuchyně) vykazujících
pravděpodobně pozdně středověké stáří.
Zdroj:
- ANDĚL, Rudolf a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Praha: Svoboda, 1984, s. 135.
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. 2. vydání. Praha: Libri, 2002, s. 159-161.
- VOLF, Martin. Dvůr Himlštejn na Karlovarsku. In: Poohří 1: sídla - správa - společnost. Sborník z konference konané v Lounech 13. až 14. května 2010. Louny: Historie a současnost Poohří,
2011, s. 18-27.
Základní informace:
Název: |
Himlštejn |
Okres: |
Karlovarský |
Poloha: |
13 km jihozápadně od Klášterce nad Ohří |
Nadmořská výška: |
634 m n. m. |
GPS souřadnice: |
50°20'52.202"N, 13°2'42.945"E |
Přístupnost: |
volně přístupný celoročně |
Majitel: |
stát, správce Lesy ČR |
Oficiální stránky: |
- |
Fotogalerie: |
|
Dokumentace: |
1. terénní náčrt hradu dle Z. Hefnera |
Typický pohled: |
Cesta k hradu:
|
Do Stráže nad Ohří zajíždí příměstské spoje z Ostrova.
Vlakem dojedeme do Stráže nad Ohří (trať 140: Klášterec nad Ohří – Karlovy Vary – Cheb a zpět), odkud je třeba pokračovat cca 2,5 km pěšky po zelené turistické značce.
Automobil lze zaparkovat ve Stráži nad Ohří (parkovište u parčíku). Po cca 2,1 km dlouhém prudším stoupání po zelené pěší turistické značce dorazíte do nebe, respektive ke zřícenině hradu.
Erby významnějších držitelů hradu: |
 Z Illburka |
 Šlikové |
 Fictumové |
|
|
Copyright © Ohradech.eu (David Mikoláš)