Poslední aktualizace tohoto hradu: 3. 2. 2024
![]() |
HAZMBURK |
též Klapý; 14 km jihozápadně od Litoměřic
    O počátcích hradu neexistují přesné údaje a historická tvrzení se v tomto případě velmi různí. Hrad vybudovali nepochybně Lichtenburkové mezi lety 1272-1292. Do psaných dějin vstupuje
roku 1335, kdy ho král Jan Lucemburský prodal Zbyňkovi Zajícovi z Valdeka, který jej dle části svého erbu - zajíce ve skoku - přezval Hazmburk. Zajícové z Házmburka vlastnili hrad s okolním panstvím až
do roku 1558, kdy ho Kryštof Zajíc z Házmburka prodal Janu staršímu z Lobkovic. Hrad Hazmburk již tehdy osídlen nebyl a roku 1586 se označuje jako pustý. V současnosti je hrad majetkem státu a je přístupný
v návštěvních hodinách. Je možno po schodech vystoupat na vrchol Bílé věže a za dobrého počasí pozorovat krásnou okolní krajinu.
    Dispozice hradu je v podstatě dvojdílná. Dolnímu hradu se složitější, doposud jen velmi fragmentárně známou zástavbou dominuje okrouhlá Černá věž, původně opatřená ochozem na konzolách
v úrovni zeslabení své hmoty. Hornímu hradu na vrcholu kopce vévodí čtverhranná Bílá věž, jejíž spodní patro bylo z lomového kamene vyzděno pravděpodobně v 2. polovině 13. století. Věž je obklopena
silnou vysokou plášťovou hradbou vymezující obdélný obrys se silně zaoblenými nárožími. K této hradbě se přikládaly tři palácové budovy, z nichž největší a zároveň nejstarší byla jižní. K její východní
stěně přiléhá zajímavá cisterna s nálevkovitým ústím vyzděným z kvádrů. Jádro obíhal parkán a západně od něj se nacházela další, snad mladší část hradu, označovaná někdy jako západní předhradí.
    Mnoho nejasností zůstává i v poznání stavebního vývoje hradu. Kardinální otázkou je především současnost či následnost obou jeho částí a jejich datování vyplývající z nejasností okolo
osoby stavebníka. Poněkud jasněji je pouze ve vývoji vnitřní zástavby horního hradu, kde lze za dílo Zbyňka Zajíce z Házmburka považovat jižní (snad pouze s výjimkou nejspodnější úrovně) a patrně
i severní palác a zvýšení Bílé věže včetně dochovaného cimbuří. Stavební vývoj hradu se nejspíše v podstatných rysech uzavřel již před husitskými válkami. Hazmburk nepochybně představuje z hlediska
dalšího výzkumu velmi perspektivní lokalitu. Bez detailního archeologického výzkumu jeho složitou problematiku za současného stavu vědomostí uspokojivě vyřešit není možné.
Zdroj:
- ANDĚL, Rudolf a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Praha: Svoboda, 1984, s. 131-135.
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. 2. vydání. Praha: Libri, 2002, s. 153-154.
- SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého XIV. Litoměřicko a Žatecko. Praha: František Šimáček, 1923, s. 1-7.
- ZÁRUBA, František. Hrady doby přemyslovské I. Královské hrady, biskupská sídla, Chebsko. Praha: NLN, 2023, s. 406.
Název: |
Hazmburk |
Okres: |
Litoměřický |
Poloha: |
14 km jihozápadně od Litoměřic |
Nadmořská výška: |
418 m n. m. |
GPS souřadnice: |
50°26'2.74"N, 14°0'53.83"E |
Přístupnost: |
přístupný v návštěvních hodinách |
Majitel: |
stát, správce NPÚ–ÚOP v Ústí nad Labem |
Oficiální stránky: |
|
Fotogalerie: |
|
Dokumentace: |
Typický pohled:![]() |
Cesta k hradu:Výchozím bodem je (placené) parkoviště pod hradem nad obcí Klapý, odkud se vine značená cesta k hradu. Výstup trvá asi 20 minut rychlejší chůzí. |
Erby významnějších držitelů hradu: |
![]() Lichtenburkové |
![]() Zajícové z ... |
![]() Lobkovicové |
Copyright © Ohradech.eu (David Mikoláš)