Poslední aktualizace tohoto hradu: 3. 1. 2025

HAUSBERK

    Zaniklý hrad na ostrožně vybíhající do Bezručova údolí u Krásné Lípy severně od Chomutova.
    Písemné zprávy o hradu mlčí a neznáme ani jeho jméno. Pokus o ztotožnění s renesanční tvrzí Alberkem, postavenou kolem roku 1565, je zcela mylný. Archeologické nálezy dokládají existenci hradu ve 13. a v 1. polovině 14. století.
    Nejbližší okolí Chomutova patřilo od roku 1252 Řádu německých rytířů. Křimovský kolonizační újezd, který navazuje na krušnohorské údolí říčky Chomutovky, přešel odkazem Chotěbora z Račic v roce 1281 do řádového majetku. Západně od hradního ostrohu přes Dominu a Krásnou Lípu prochází spojnice na Křimov a pak dál na Novou Ves a do Saska. První zmínka o Domině a Krásné Lípě pochází z roku 1359, kdy bratři Jan (Hanuš) a Huk z Alamsdorfu prodávají některé platy na jmenovaných vesnicích spolu s příslušenstvím chomutovskému měšťanovi Janovi (Hankovi) Plabnerovi. Majetek rozvětveného rodu Alamsdorfů sousedil s řádovým panstvím. Jejich hlavním majetekem byla velká lánová ves Březenec s gotickým kostelem sv. Linharta, u kterého vybudovali hrad Neustein-Najštejn. Řádová komenda v Chomutově do konce 14. století získala koupí i za jiných pohnutých okolností všechny majetky rodu Alamsdorfů. Definitivně pak alamsdorfské majetky přešly do řádového majetku chomutovské komendy v roce 1381, kdy byla vyhotovena prakticky mírová smlouva mezi řádem a Fricoltem z Alamsdorfu. Pokud již tehdy hrádek u Krásné Lípy nepatřil řádu, mohl se stát i předmětem těchto bojů. V prodejní smlouvě z roku 1359 jsou vypočítávány velice podrobně všechny náležitosti prodeje, ale o hradu se zde nemluví. Je velice pravděpodobné, že mohl vzniknout jako sídlo jednoho z bratří Alamsdorfů. Jestli zůstal sídlem i po roce 1359, pak asi nepřežil konec 14. století. V podrobných řádových účtech se mimo komendy v Chomutově a v Blatné a hradu Najštejna u Březence nikdy další hrad či tvrz neobjevuje.
    Nevelký hrad byl situován na úzké ostrožně, přeťaté prvním příkopem, před nímž byl vyhozen val a za nímž leží malá obdélná část dispozice nejasného účelu. Následuje druhý příkop, zvenčí sledovaný valem, který obíhá vnitřní hrad na čelní, jedné boční a zadní straně. Vnitřní hrad je trojdílný. Na čelní a zadní straně ho tvoří dvě lunicovité části se sporadickými reliéfními relikty, na jedné boční straně spojené valem. Na přední byla na počátku 70. let 20. století v narušení patrná část zdiva. Velmi malé jádro oble obdélného půdorysu obíhá ze všech stran vnitřní příkop. Jeho vnitřní plocha je poškozena staršími výkopy. Lze zde předpokládat věžovou stavbu obklopenou okružní hradbou. V příkopu na čelní straně je situována nápadná prohlubeň, snad pozůstatek cisterny.
    Na hradě byly v roce 1926 chomutovským muzeem prováděny spíše nepravidelné výkopy ve vnitřní ploše centrální části hradní dispozice. Bohužel se z nich dochovaly pouze dva celkové plánky a nejnověji se J. Pachnerovi podařilo nalézt i několik fotografií. Zdá se, že je na nich patrna pouze kamenitá destrukce a žádné kompaktní zdivo, což by potvrzovalo představy o lehčím (např. hrázděném) charakteru hradních konstrukcí.

Zdroj:
- ANDĚL, Rudolf a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Praha: Svoboda, 1984, s. 245.
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. 2. vydání. Praha: Libri, 2002, s. 152.
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Dodatky 3. Praha: Libri, 2008, s. 33-34.
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Dodatky 4. Praha: Libri, 2011, s. 30.
- PACHNER, Jaroslav. Hausberk - hrádky v krušnohorském údolí říčky Chomutovky u Chomutova. In: Castellologica bohemica 11. Praha: Archeologický ústav AV ČR v Praze, Společnost přátel starožitností, 2008, s. 353-365.

Základní informace:

Název:	Hausberk
Okres:	Chomutovský
Poloha:	5,5 km severozápadně od Chomutova
Nadmořská výška:	539 m n. m.
GPS souřadnice:	50°29'35.479"N, 13°21'19.111"E
Přístupnost:	volně přístupný celoročně
Majitel:	obec Křimov
Oficiální stránky:	-
Fotogalerie:
Dokumentace:	1. půdorys hradu dle J. Pachnera 2. zaměření hradu dle M. Sýkory

Typický pohled:

Cesta k hradu:

Auto lze zaparkovat v okolí Prvního Dolského mlýna. Pokračujeme cca 1,5 km nejprve po modré turistické značce a poté vzhůru po lesní cestě kolem studánky Pod Hausberkem.
Na autobusové zastávce Křimov, Domina zastavují spoje z Chomutova a Marienbergu. Cesta k hradu je dlouhá cca 1,9 km a vede po neznačených komunikacích.
Vlakem se dopravíme nejblíže do stanice Domina, odkud je hrad vzdálen cca 2,4 km po neznačených komunikacích.