Poslední aktualizace tohoto hradu: 6. 10. 2021
|
FÜRSTENWALDE |
Na Zámecké hoře, situované v klínu tvořeném soutokem Střední a Bílé Opavy, se nad městem Vrbnem pod Pradědem tyčil kamenný hrad, z něhož se dochovaly jen
nevýrazné zbytky zděné architektury, četné terénní deprese i stopy po úpravách skalnatého podloží.
Zeměpanský hrad Fürstenwalde je poprvé zmíněn v listině opavského vévody Mikuláše II. z roku 1348, v níž povolil Janu Bruxerovi znovu obnovit městečko "Gesenke ... sub castro nostro
Furstenwalde" (čili "Vrbno ... pod hradem naším Fürstenwalde"). V roce 1377 se hrad stal formálním centrem západní části opavského vévodství a losem přešel na Jana I. Opavsko-Ratibořského,
jednoho z Mikulášových synů. Po jeho smrti převzali otcovské dědictví bratři Jan II. Železný a Mikuláš Opavsko-Ratibořský. Jan II. zastavil roku 1384 Krnovsko a Bruntálsko s hradem Fürstenwalde
opolskému vévodovi Vladislavovi, což o rok později potvrdil i český král Václav IV. Zastavené Bruntálsko včetně hradu Fürstenwalde bylo Janem II. vyplaceno až v roce 1397. Navrácení panství Janovi
se však tehdy neobešlo bez zásahu moravského markraběte Jošta. Jan s Mikulášem se roku 1405 o Bruntálsko podělili a souhlasili s tím, že hrad Fürstenwalde budou spravovat společným nákladem.
Střežit ho měla osmičlenná posádka. Hrad pravděpodobně zanikl v průběhu česko-uherských válek mezi lety 1469-1474, kdy Matyáš Korvín postupně obsadil Opavsko, Bruntálsko a Krnovsko.
Nejvyšší bod skalnaté rulové kupy nesl dvouprostorovou budovu - věžový palác nepravidelného půdorysu. Dochovaly se z něj dílem základové partie zdiva o šíři 1,9 až 2 m a část
dělicí příčky 1,2 m silné. Celkové rozměry této budovy činily nejspíše 15,0 x 12,5 m. Vlastní hradní jádro pokračovalo ve směru podélné osy hřebene na jihozápad, kde se poněkud rozšiřovalo
a bylo ukončeno 2,0 m silnou hradební zdí, stojící na samém okraji skaliska a původně zabezpečující rovněž jižní hradu centrálního plata, přimykajíc se tu nejspíše k tělesu věžové stavby.
Tato zeď vytvářela jakýsi štít proti sedlu - proti straně přístupu. Za ní byly skryty další objekty, z nichž se nejjasněji rýsuje protáhlé stavení navazující na ústřední věžovou stavbu. Další
lze předpokládat na jižní plošince pod ním.
Ohradní zeď, kopírující hranu temene Zámecké hory a vycházející ze severního nároží paláce, byla na severovýchodní straně vedena po lehce vyklenutém valu, který zde přetínal úzkou
šíji a stáčel se k jihu, kde byl ukončen. V místě jeho zakončení byla velmi pravděpodobně branská budova zabezpečující vstup do samostatného chráněného prostoru, vymezeného především valem
a severovýchodním čelem palácové stavby. Mohla zřejmě sloužit i jako ústupová či výpadová branka z areálu hradu, a to východním směrem po vrstevnici k dnešnímu Vrbnu. Zeď dále pokračovala
západním a po měkkém zaoblení severozápadním směrem a končila u paty skaliska pod hradební zdí vlastního jádra. Zde byl z největší pravděpodobností zbudován hlavní vstup, do kterého ústila
přístupová komunikace vedoucí mělkým sedlem. Blíže se ovšem k zástavbě v této důležité části hradní dispozice nelze vyjádřit, neboť původní situace je zde výrazně porušena v souvislosti s budováním
tarasů serpentinové turistické stezky. Je třeba se zmínit také o dvou samostatných skalnatých výběžcích v ohbí ohradní zdi na jižní a severní straně, na nichž mohly stát z oválu hradby vystupující
věžice umožňující flankování. Lze rovněž připustit, že i relativně rovná plocha vně klenutého valu byla nějakým způsobem využívána.
Hrad je patrně představitelem fortifikací sdružujících hlavní obrannou a obytnou stavbu do jednoho objektu v podobě věžového paláce. Druhým podstatným prvkem obrany pak byla
mohutná hradba obepínající jádro a zejména na jihu patrně vytvářející snad zvýšený ochranný štít.
Zdroj:
- KOUŘIL, Pavel - PRIX, Dalibor - WIHODA, Martin. Hrady českého Slezska. Brno-Opava: AÚ AV ČR Brno, 2000, s. 151-155.
Základní informace:
Název: |
Fürstenwalde |
Okres: |
Bruntál |
Poloha: |
2,5 km sz. od Vrbna pod Pradědem |
Nadmořská výška: |
854 m n. m. |
GPS souřadnice: |
50°7'19.981"N, 17°20'39.452"E |
Přístupnost: |
volně přístupný celoročně |
Majitel: |
Pradědský lesní závod, a. s. |
Oficiální stránky: |
- |
Fotogalerie: |
|
Dokumentace: |
Typický pohled: |
Cesta k hradu:
|
Autobusové spoje z Bruntálu a Karlovy Studánky zastavují u autokempu Dolina. K zřícenině vede cca 1,8 km dlouhá, červeně značená cesta.
Vlakem dojedeme do Vrbna pod Pradědem (regionální trať Milotice nad Opavou – Vrbno pod Pradědem), odkud je třeba pokračovat cca 4,1 km pěšky.
Automobil lze zaparkovat ve Vrbně pod Pradědem na parkovišti Jesenická, od něhož je cíl vzdálen cca 2,0 km.
Erby významnějších držitelů hradu: |
 Opavský kníže |
|
|
Copyright © Ohradech.eu (David Mikoláš)