Poslední aktualizace tohoto hradu: 30. 10. 2021
|
CVILÍN |
Též Lobenštejn či Šelenburk. Zříceniny původně zeměpanského hradu založeného v 1. polovině 13. století k ochraně důležité obchodní stezky, probíhající údolím podél řeky Opavy do Krnova a dále
do Slezska.
Poprvé je hrad nepřímo zmiňován v lokační listině Horního Benešova z roku 1253, v níž svědčil kastelán Kurold. Zřejmě ho držel královský podkoří a znojemský purkrabí Beneš, který
se v letech 1265-1268 dostal do sporu s králem Přemyslem Otakarem II. Ten dal Beneše internovat na hradě Veveří a následně popravit. Patrně mu i zkonfiskoval část držav na Opavsku, snad včetně hradu
Cvilína. V roce 1283 uspořádal opavský vévoda Mikuláš I. na hradě zemský sněm. Nejsme si zcela jisti, zda byl Cvilín Benešovým potomkům navrácen, nebo zda už zůstal v rukou zeměpána. Každopádně v roce
1318 bylo bývalé benešovické dominium na západním Opavsku začleněno do správní struktury obnoveného opavského vévodství a hrad nepochybně přešel do majetku vévody Mikuláše II. V roce 1377, kdy bylo Opavsko
rozděleno na dvě samostatné části, krnovskou a opavskou, získal Cvilín Jan I. Ratibořský. Od 30. let 15. století plnil funkci správního střediska krnovského vévodství. V roce 1474 jej dobyla vojska
Matyáše Korvína. Mezi lety 1493-1521 byl opravován a přestavován Janem a Jiřím ze Šelmberka a Kosti. Znovu pak byl přestavěn v roce 1530 braniborským markrabím a krnovským pánem Jiřím Hohenzollernským
z Ansbachu. Definitivně byl opuštěn po třicetileté válce a začal rychle chátrat.
Místo ke stavbě hradu nebylo vybráno náhodně, neboť tradice osídlení zde sahá až hluboko do pravěku. Středověkému hradu předcházelo rozsáhlé hradiště z období slezské fáze komplexu
lužických popelnicových polí, mající tvar nepravidelného protáhlého oválu, obepnutého valem v celkové délce 2400 m, maximální šířka a největší délka ohrazeného prostoru činí 400 x 900 m. Není
vyloučeno, že areál byl ještě před výstavbou vlastního středověkého hradu využit také v době hradištní, i když ne v celém rozsahu. Slovanské osídlení se tu v 10. a 11. století snad soustředilo
jen do nejvyšší, tj. severní části uzavřeného prostoru.
Vlastní hrad obdélného tvaru o rozměrech 72 x 54 m byl oddělen od okolního terénu ve skále vytesaným příkopem. Jeho šířka se na třech stranách při vrcholu pohybuje kolem 25 m, avšak
na jižní a jihovýchodní přístupové straně dosahuje až 35 m. Zde je patrné pečlivé vyzdění kontreskarpy z lomového kamene z důvodu zajištění rozšířené nástupní plošiny valu před vstupem na most do
hradu. Původně snad ploché rovné dno příkopu, místy 9-10 m široké, mělo na přístupové straně dvojnásobný rozměr. Předsunutý okružní val je dnes v koruně 2-4 m vysoký. Na jižní straně se temeno
rozšiřuje ve zmíněnou nástupní plošinu, širokou až 12 m. Další rozšíření je patrné také na severovýchodní straně nad srázem a terénní pozůstatky zjevně pozdně gotické sypané bašty se zachovaly
i v severním úseku valu. Okružní val je v jižním ohbí sekundárně porušen cestou z 19. století. Na jižní straně, ve směru přístupu od vsi Úvalna, vymezoval nižší, většinou rozvezený, a proto dnes
v koruně 9-10 m široký druhý val malé terasovité předhradí podkovovitého tvaru. Další dva níže položené, 25 m dlouhé podpůrné valy zesilovaly obranu hradu v druhém přístupovém směru od Krnova
po hřebeni kopce.
Samotný téměř čtvercový kamenný hrad byl usazen na temeni kopce tak, že ze tří stran zůstal prostor pro široký parkán. Jádro hradu je obklopeno mohutnou obvodovou hradbou. Přibližně
uprostřed jihozápadní strany je v hradbě zbytek 2,7 m širokého vstupu s dochovanými kapsami pro zasouvání závory v ostění. Archeologický výzkum zde zjistil speciálně upravený kamenný práh s tzv.
točnicemi pro otvírání dvoukřídlých vrat brány. Další vstup do jádra hradu patrně existoval v jeho východním nároží, kde je mohutná hradební zeď ukončena 6,8 m před kolmou severovýchodní hradbou
a zesílena stavebně provázaným pilířem. Ve volném prostoru jsou evidentní pozůstatky tzv. vlčí jámy. Třetí vstupní otvor, původně vedoucí na přiložené schodiště klesající do západního parkánu, se
nachází v severozápadní zdi. Je segmentově sklenutý, široký 2,1 m a vysoký dnes jen 2,05 m (spodní část byla druhotně zazděna parapetní zdí a vstup proměněn v okno). Je zasazen v segmentem překlenuté
nice hluboké 1,7 m.
V jižním koutě nádvoří je 8,5 m vysoké torzo mohutného bergfritu, největšího v české části Slezska. Válcová věž o průměru 14 m spočívá na základovém soklu s okosenou tufitovou římsou.
Síla zdi dosahuje 5,3 m, průměr vnitřní šachty 3,1-3,2 m. Věž je od čelní hradby vzdálena pouhých 80 cm a původně se patrně dotýkala jihozápadní hradební zdi. V bezprostřední blízkosti věže se nachází
ve skále vylámaná studna, která má přibližně kruhový tvar o průměru 4 m a která je pečlivě vyzděna z lomového kamene. Její ústí bylo obezděno zhruba 1,1 m širokým věncem z lomového zdiva jako
základem pro přestřešení.
Na protější straně nádvoří u severozápadní hradby stál nejstarší palác, z nějž se zachovala jen suterénní část, zasekaná částečně do skalního podloží. Dnes již bohužel nelze říci,
kolik měl palác nadzemních podlaží a jak byla členěna. Západní úsek nádvoří vyplňoval trojprostorový pozdně gotický či renesanční objekt (nejspíše purkrabství) na půdoryse písmena L. Nejdelší
obytné stavení - pozdně gotický palác - se rozložil podél celé severovýchodní hradby. Byl podsklepen jen v jižní části dvojicí původně valeně sklenutých suterénních prostor, do nichž se sestupovalo
úzkou chodbou ve zděném přístavku, přiloženém k nádvorní stěně paláce. Přízemí tohoto paláce bylo čtyřprostorové s velkým sálem a kuchyní s pecí. Podobu a rozvržení dalších pater dnes již nelze
rekonstruovat. Jižní čelo paláce zaslepilo starou bránu ve východním nároží hradu.
Parkán byl vnitřně členěn na tři zóny: zadní úsek na severozápadě, protilehlý jihovýchodní a boční, jihozápadní úsek. Jihovýchodní a jihozápadní úsek parkánu od sebe oddělovala velká
protáhlá pozdně gotická branská budova, kryjící vstup do hradu. Most přes příkop byl nesen třemi pilíři, vyzděnými z lomového kamene. V nejširší části příkopu, východně od mostu, se měla nacházet
hradní cisterna, jejíž pozůstatky dnes již nejsou zřejmé.
Ve vzdálenosti cca 250 m jihovýchodně od hradu se nachází předsunuté opevnění, dříve označované jako Schwedenschanze. Jádro opevnění má tvar nepravidelného kruhu o průměru 28-29 m
a obíhá jej plytký příkop, široký 8,5 m. Následný val má šíři 10 m. Podle keramických artefaktů lze soudit, že jeho vznik bude spadat až do období třicetileté války.
Zdroj:
- KOUŘIL, Pavel - PRIX, Dalibor - WIHODA, Martin. Hrady českého Slezska. Brno-Opava: AÚ AV ČR Brno, 2000, s. 38-70.
Základní informace:
Název: |
Cvilín |
Okres: |
Bruntál |
Poloha: |
3 km jihovýchodně od Krnova |
Nadmořská výška: |
423 m n. m. |
GPS souřadnice: |
50°4'8.016"N, 17°43'40.079"E |
Přístupnost: |
volně přístupný celoročně |
Majitel: |
stát, správce Lesy ČR |
Oficiální stránky: |
- |
Fotogalerie: |
|
Dokumentace: |
Typický pohled: |
Cesta k hradu:
|
Na autobusovém nádraží v Krnově zastavují spoje z Ostravy, Brna, Jeseníku a dalších měst. K cíli pak zbývají necelé 4 km.
Vlakem dojedeme přímo do Krnova (trať č. 292 Zábřeh na Moravě – Šumperk – Krnov a trať č. 310 Olomouc – Opava, Rýmařov – Valšov), odkud je třeba pokračovat cca 5,0 km pěšky, nebo je možno
využít MHD, která končí na točně pod poutním místem Cvilín.
Automobil lze zdarma zaparkovat v Krnově pod poutním místem Cvilín (parkoviště naproti Hotelu Cvilín). K hradu vede cca 1,5 km dlouhá, zeleně značená cesta.
Erby významnějších držitelů hradu: |
 Český král |
 Benešovici |
 Opavský vévoda |
 Z Šelmberka |
|
|
Copyright © Ohradech.eu (David Mikoláš)