Poslední aktualizace tohoto hradu: 22. 9. 2019

CHUDÝ HRÁDEK

též Hrádek, Pustý zámek či Poustka; 6 km severozápadně od Dubé

    Zříceniny hradu na ostrožně nad soutokem Dolského a bezejmenného potoka u Dřevčic.
    Prvá písemná zmínka o hradu pochází z roku 1391, kdy byl majitelem Jindřich starší Berka z Dubé a na Housce. Jeho potomci zde sídlili nejméně do poloviny 15. století. V letech 1519-1522 zde seděl Jiří Kaplíř Osterský ze Sulevic, od něhož hrad v roce 1532 koupil Václav z Vartenberka a na Rybnově. Poté byl připojen k rybnovskému panství, ztratil rezidenční funkci a zpustl. Vytratilo se i povědomí o jeho původním jménu, které muselo pak být nalezeno A. Sedláčkem.
    Hrad byl vystavěn na konci širší ostrožny. První fortifikace v podobě sypaného valu ji přepažovala asi 150 m před jádrem, zbytky dalšího valu a příkopu registrujeme ještě v určitém odstupu od jádra. Doposud byly tyto fortifikace považovány za pravěké či slovanské hradiště, pro což však nejsou k dispozici žádné doklady. Absence stop jakéhokoliv využití takto ohrazené plochy, na níž se nepodařilo získat žádné archeologické nálezy, umožnila F. Gabrielovi a J. Panáčkovi vyslovit předpoklad, že se jedná o čistě obranné opatření z mladších fází života hradu.
    Rozsáhlý soubor nálezů z narušených svahovin pod hradním jádrem přinesl v roce 2016 některé nové poznatky k historii a hmotné kultuře sídla. Především nejstarší zastoupená keramika vyvolává otázku, zda počátky hradu nemohou sahat do staršího období, než je doposud předpokládaná poslední čtvrtina 14. století.
    Vlastní jednodílný hrad na čelní straně opevňuje široký příkop. Nad ním se dochovaly pozůstatky zalomeného průběhu obvodové hradby, která respektovala tvar pískovcového útvaru a celý hrad obtáčela. Vnitřní zástavba zaujala jižní a východní stranu areálu. Stavba při východní straně byla založena ve dvou výškových úrovních, přičemž pod vyšší je ve skále vytesán sklep. Minimálně její část byla dřevěná, jak dokládají nálezy mazanice. Lépe, do úrovně prvého patra dochovaná budova při jižní hradbě vykazuje tři stavební fáze. Nejstarší představuje stavba v nároží s armovanými rohy. Druhou fází je přestavba po mohutném požáru a třetí stavbu rozšířila o obdélnou východní část opatřenou rozměrnými okny. V úrovni jejího patra byla nově vyzděna i obvodová hradba. Objekt při východní hradbě využil obvodovou zeď jádra i na kratší severní a jižní straně. Řešení jeho západního průčelí není zcela jasné, snad s ním souvisí relikt zdi na severozápadě. Na severní straně hradu existovala okrouhlá studna či cisterna, dnes vybraná do hloubky 14 metrů a sklípek, nad nímž snad mohla stát nějaká stavba z vepřovic a hlíny. Využity byly zřejmě i skalky za hradem, spojené s ním můstky. Mohly na nich stát dřevěné věže. Přístupová komunikace přicházela nepochybně od jihu. Vstup do jádra hradu předpokládáme přes příkop po mostě, ústícím ve východní třetině jižní zdi. Komunikace uvnitř hradního areálu procházela předpolím, překonala i druhý pás opevnění a pravděpodobně, tak jak je tomu i dnes, sestoupila na dno upravené spáry.
    Hrad nepochybně vznikl složitějším, nedostatečně poznaným stavebním vývojem. V prvé stavební fázi by ho snad bylo možno považovat za hrad ostrožný, v druhé fázi za hrad s plášťovou zdí. Třetí stavební fáze naznačuje upuštění od obranné funkce hradu a upřednostnění pohodlného bydlení.

Zdroj:
- ANDĚL, Rudolf a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Praha: Svoboda, 1984, s. 178.
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. 2. vydání. Praha: Libri, 2002, s. 218-219.
- GABRIEL, František a Jaroslav PANÁČEK. Hrady okresu Česká Lípa. Praha: Argo, 2000, s. 56-59.
- PEŠA, Vladimír - SÁZELOVÁ, Sandra - ŠREIN, Vladimír. Nové poznatky k Chudému hrádku. Archeologie ve středních Čechách. 2018, 22(2), 679-686.

Základní informace:

Název:	Chudý hrádek
Okres:	Českolipský
Poloha:	6 km severozápadně od Dubé
Nadmořská výška:	320 m n. m.
GPS souřadnice:	50°35'23.114"N, 14°30'29.711"E
Přístupnost:	volně přístupný celoročně
Majitel:	Ing. Jan Zatloukal, Ph.D.
Oficiální stránky:	-
Fotogalerie:	2011 2015
Dokumentace:	půdorys hradu

Typický pohled:

Cesta k hradu:

Autem se dá dostat asi 1 km od hradu, a to po silnici vedoucí přes Dřevčice. Je vhodné v obci odbočit na zelenou turistickou trasu a asi po 300 m zahnout na cestu vpravo. Po ní pokračovat až k lesu, kde se dá odstavit vozidlo a dále jít po polní cestě rovně až k rozcestníku pod hrad. Pak už zbývá jen zdolat asi 100 m prudkého výstupu do skal.
Nejbližší autobusová zastávka: Dřevčice - asi 2,5 km po zelené turistické trase.
Nejbližší železniční stanice: Zahrádky - po silnici směrem do Zahrádek (asi 1,5 km) a následně po zelené turistické trase dalších cca 8,5 km přes Holany až ke zřícenině.

CHUDÝ HRÁDEK

Základní informace:

Typický pohled:

Cesta k hradu:

Erby významnějších držitelů hradu:

Berkové z Dubé

Kaplířové ze...

Vartenberkové