Poslední aktualizace tohoto hradu: 23. 12. 2025
|
BRANDÝS NAD ORLICÍ |
Zříceniny hradu na ostrohu nad řekou Tichou Orlicí na okraji stejnojmenného městečka.
Okolnosti spojené se založením hradu zůstávají zahaleny mlčením písemných pramenů, s jistotou můžeme pouze říci, že se tak stalo v poslední čtvrtině 13. století v již osídlené oblasti. První nezpochybnitelná
zpráva o hradu se vztahuje k roku 1298. Roku 1308 se jako majitel Brandýsa nad Orlicí uvádí Oldřich z Brandýsa, připomínaný jako škůdce na klášterním lanšperském panství. Ve 2. polovině 14. a na počátku 15. století hrad
drželi páni z Boskovic. Ti ho prodali Smilovi Holickému ze Šternberka, který se zde připomíná v letech 1429-1431. Od poloviny století hrad drželi páni z Postupic, od nichž ho v roce 1506 koupil Vilém z Pernštejna, hrad
ztratil rezidenční funkci, zpustnul a byl pobořen. Oprav, dokončených zřejmě před rokem 1553, se dočkal po roce 1547 za Bohuše Kostky z Postupic. Ten si však záhy postavil zámek v podhradí. Opětovně pustnoucí hrad se
v roce 1588 stal majetkem Žerotínů, v jejichž rukách setrval až do roku 1636. K roku 1632 se již připomíná jako pustý.
Dispozice na táhlé ostrožně je trojdílná. V areálu prvého obdélného předhradí se kromě stop obvodové fortifikace dochovaly zbytky napříč postavené obdélné budovy. V čele druhého předhradí za parkánovou
hradbou stála mohutná štítová zeď s obloukovitě provedenými kraji, a za ní zřejmě analogicky prvému předhradí stávala napříč obdélná budova. Štítová zeď je až druhou fází opevnění čela této části hradu. Přístupová
cesta k jádru procházela níže položeným severním prostorem předhradí. Severní stranu druhého předhradí i jádra zajišťovala ve svahu parkánovitě vyhlížející fortifikace, která však původně nejspíše měla charakter
příkopu a valu. V čele protáhle oválného jádra se dnes nachází homolovitý útvar, který je snad pozůstatkem bergfritu. V zadní části na povrchu patrné propadliny zřejmě indikují polohu původního nevelkého paláce. Zachovaly
se z něj valeně zaklenuté suterény. Nálezovou situaci ve východním suterénu je možno interpretovat jako pozůstatky teplovzdušného vytápění hradu. Užití křížové klenby k zaklenutí suterénu svědčí o tom, že teplovzdušné
zařízení bylo konvekční, protože tvar klenby, která je nejvyšší v místě, kde je výklenek s průduchy, neumožňuje důkladné vyvětrání prostoru nad otopným zařízením tak, aby průduchy mohl proudit do místnosti nad sklepem
čistý ohřátý vzduch. Kouř s největší pravděpodobností odcházel komínem umístěným v síle zdi některé z obvodových stěn. Z destrukční vrstvy přímo nad klenbou suterénu pochází nález zlomku čelní vyhřívací stěny komorového
kachle s motivem lva z 15. století, který naznačuje, že v této době již teplovzdušné vytápění mohlo být nahrazeno kachlovými kamny. Jádro hradu obíhal parkán. V jihovýchodním nároží z obrysu jádra vystupuje do parkánu
čtverhranný objekt (věž?) s poměrně slabým zdivem, snad součást renesančního rozšíření paláce.
První archeologické výzkumy byly na Brandýse zahájeny až v roce 2013 v souvislosti s probíhající rekonstrukcí hradu prováděné majitelem nemovitosti – Městem Brandýs nad Orlicí a zatím se dotkly pouze
situací v druhotném uložení (destrukce a suťové kužely). Už koncem roku 2009 byly na několika místech v areálu zříceniny zjištěny vkopy dokládající nelegální aktivity s využitím detektorů kovu. Z uvedeného důvodu
byla v letech 2009-2011 zorganizována preventivní detektorová prospekce, uskutečněná pracovníky Regionálního muzea ve Vysokém Mýtě a členy sdružení Archeo LP 2010. Mezi nálezy byly zastoupeny hroty šípů (17 ks),
podkovy, udítko, ostruha, zemědělské nářadí, uzavírací mechanismy a předměty osobní potřeby (přezky, nože, zavírací špendlík).
Prvá fáze Brandýsa byla zřejmě nevelkým hradem bergfritového typu. Kdy vznikla dnešní podoba obou předhradí, a zda jsou obě současná či následná, nevíme. Se stavbou masivní štítové zdi lze nejspíše
počítat v době po husitských válkách, nejspíše v 60. či 70. letech 15. století. Kromě tohoto masivního prvku pasivní obrany proti účinkům obléhací artilerie zde nenalézáme žádný aktivní, dělostřeleckou obranu
umožňující, opevňovací článek. Kdy bylo započato s rozšiřováním obytné plochy jádra hradu rovněž doposud nevíme. Do rozsahu a podoby, které jsou dnes známé, byla obytná zástavba doformována až v renesanci.
Zdroj:
- CEJPOVÁ, Miroslava. Pozůstatky teplovzdušného vytápěcího systému na hradě Brandýs, okr. Ústí nad Orlicí. In: Archaeologia historica. 2005, vol. 30, iss. [1], pp. 191-198.
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. 2. vydání. Praha: Libri, 2002, s. 82-83.
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Dodatky 2. Praha: Libri, 2005, s. 18-19.
- SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Díl II. – Hradecko. Praha: František Šimáček, 1883, s. 132-144.
- VÍCH, David. Kovové nálezy z hradu v Brandýse nad Orlicí. In: Castellologica bohemica 14. Plzeň: Západočeská univerzita v Plzni, 2014, s. 142-155.
- VÍCH, David - SKALICKÝ, Zdeněk - ŠMEJDÍŘ, Jan. Archeologický výzkum hradního paláce v Brandýse nad Orlicí v letech 2017–2020. In: Castellologica bohemica 20/2. Plzeň: Západočeská univerzita v Plzni, 2023,
s. 151-174.
- VÍCH, David - FORMÍN, Jiří. Nález slunečních hodin z hradu v Brandýse nad Orlicí. In: Archaeologia historica. 2022, vol. 47, iss. 1, pp. 363-371.
- VÍCH, David - BEK, Tomáš - KUDRNOVSKÝ, Miloš - ŠVEJNOHA, Josef - VAŘEKOVÁ, Zuzana - VESELÁ, Renata. Rekonstrukce hradu v Brandýse nad Orlicí v letech 2013-2016. In: Castellologica bohemica 17. Plzeň: Západočeská
univerzita v Plzni, 2017, s. 53-69.
Základní informace:
Název: |
Brandýs nad Orlicí |
Okres: |
Ústí nad Orlicí |
Poloha: |
8 km severozápadně od Ústí nad Orlicí |
Nadmořská výška: |
354 m n. m. |
GPS souřadnice: |
N 50°0.04367', E 16°17.45167' |
Přístupnost: |
volně přístupný celoročně |
Majitel: |
Město Brandýs nad Orlicí, správce Sdružení |
Oficiální stránky: |
- |
Fotogalerie: |
|
Dokumentace: |
Typický pohled: |
Cesta k hradu:
|
Autobusy z Ústí nad Orlicí a Chocně zastavují na zastávce Brandýs nad Orlicí, žel.st.. K hradu vede cca 0,9 km dlouhá, červeně a modře značená turistická trasa.
Nejbližší vlakovou stanicí je Brandýs nad Orlicí (trať č. 10: Kolín - Česká Třebová), odkud je hrad vzdálen cca 0,9 km po červeně a modrě značené turistické trase.
Automobil lze zdarma zaparkovat v Brandýse nad Orlicí u pošty nebo městského úřadu.
Erby významnějších držitelů hradu: |
 Z Boskovic |
 Ze Šternberka |
 Z Postupic |
 Z Pernštejna |
 Z Žerotína |
|
|
Copyright © Ohradech.eu (David Mikoláš)