Poslední aktualizace tohoto hradu: 17. 11. 2023

STARÝ BERŠTEJN

Zřícenina hradu na Berkovském vrchu, 6 km západně od Doks

Počátky hradu nejsou zcela jasné. Donedávna se předpokládalo, že se jedná o stavbu pánů z Dubé z první poloviny 20. let 15. století. Jeho vznik je však možno dle nejnovějších výsledků bádání předpokládat nejspíše v prvém desetiletí 15. století jako centra nového dominia. Poprvé se s jeho jménem setkáváme v roce 1423 v predikátu Zikmunda z Berštejna, jehož rodová příslušnost však není zcela jasná. Mohlo se jednat buď o Berku z Dubé, nebo spíše o Vartenberka, v jejichž držení (konkrétně Zikmunda z Vartenberka) hrad nalézáme od roku 1465, tedy od další nesporné zmínky o majiteli. Na přelomu 15. a 16. století Berštejn od Vartenberka získali Berkové z Dubé. Přes své malé rozměry a vysokou polohu byl obydlen až hluboko do 16. století. V letech 1558-1567 si Adam Berka z Dubé postavil nad městem Dubou zámek Nový Berštejn a hrad rychle zpustl.
Dispozice hradu, který se vyvinul ve třech hlavních stavebních fázích, byla v podstatě trojdílná. Komunikační schéma známe podrobněji až od nejmladší fáze. Příchozí tehdy vstoupil do nového spodního předhradí branou, situovanou nejspíše v jeho západní straně. Předhradí s několika v podobě reliéfních reliktů dochovanými hospodářskými stavbami zajišťovala v severním nároží vystupující věž či bašta oválného půdorysu. Existenci další je snad možno předpokládat i na vrcholu čedičového hřebene. Výškově střední část tvořilo vnější opevnění jádra, které mělo s výjimkou severovýchodní strany, kde existovala větší opevněná plocha, charakter parkánu. Vlastní nevelké lichoběžné a nejvýše situované jádro vzniklo složitějším vývojem. Prvé etapě náleží vznik lichoběžného, původně zřejmě plochostropého obytného stavení na nejvyšším místě staveniště a části obvodového opevnění. Ve druhé fázi bylo přízemí staršího nejvýše položeného stavení zaklenuto, a jak dokládají okna se sedátky ve výklencích, mělo obytný charakter. V téže etapě vznikla i většina dochovaných konstrukcí níže situované části jádra, kde stával na severozápadní a snad i jihozápadní straně komplikovanější plochostropý objekt. Jádro bylo upravováno i ve třetí stavební fázi, v níž byl hrad rozšířen o předhradí s provozními a hospodářskými objekty.

Zdroj:
- ANDĚL, Rudolf a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Praha: Svoboda, 1984, s. 435-436.
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. 2. vydání. Praha: Libri, 2002, s. 512-513.
- GABRIEL, František a Jaroslav PANÁČEK. Hrady okresu Česká Lípa. Praha: Argo, 2000, s. 146-149.
- MENCLOVÁ, Dobroslava. České hrady II. 2. vydání. Praha: Odeon, 1976, s. 333-335.
- SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Díl X. - Boleslavsko. Praha: František Šimáček, 1895, s. 169-171.

Základní informace:

Název:	Starý Berštejn
Okres:	Českolipský
Poloha:	6 km západně od Doks
Nadmořská výška:	481 m n. m.
GPS souřadnice:	50°33'24.176"N, 14°34'48.768"E
Přístupnost:	přístupný po tel. domluvě (721 679 711)
Majitel:	obec Vrchovany, nájemce Miloš Novák
Oficiální stránky:	-
Fotogalerie:
Dokumentace:	půdorys hradu

Typický pohled:

Cesta k hradu:

Autobus zajíždí do Vrchovan (příměstské linky z Doks a Dubé). Ze zastávky "Vrchovany" je hrad vzdálen cca 1,2 km po žluté pěší turistické značce.
Nejbližší železniční zastávkou jsou cca 7 km vzdálené Staré Splavy.
Automobil je možno zaparkovat ve Vrchovanech u obecního úřadu.

STARÝ BERŠTEJN

Základní informace:

Typický pohled:

Cesta k hradu:

Erby významnějších držitelů hradu:

Vartenberkové

Berkové z Dubé