Poslední aktualizace tohoto hradu: 25. 6. 2019
|
BEČOV |
Hrad přestavěný na zámek na ostrožně nad řekou Teplou ve stejnojmenném městě.
Hrad byl založen na počátku 14. století. První spolehlivou písemnou zprávou je listina z roku 1349, která existenci tohoto sídla jednoznačně dokládá. Do konce téhož století hrad drželi
páni z Oseka, v letech 1407-1495 páni z Plavna a po nich Pluhové z Rabštejna. Z dalších početných
majitelů nutno připomenout Šliky. Za třicetileté války byl hrad poškozen a po ní bylo započato s jeho novým opevňováním, z něhož však byla realizována pouze bašta při první bráně, která se
v 18. století stala součástí nového zámku. Bečov byl ještě výrazněji upravován v 19. století.
Dispozice hradu byla dvoudílná. Z původní podoby předhradí známe pouze jeho obrys. V čele jádra stál volně smyčkou hradby (ověřené archeologickým výzkumem v letech 2000 až 2001)
obtočený okrouhlý bergfrit. Na opačné straně vedle brány se tyčila původně obytná obdélná věž z doby okolo roku 1352, do níž byla dodatečně v letech 1352-1357 vložena dvěma poli křížových kleneb
sklenutá kaple se zděnou tribunou a bohatou freskovou výmalbou, datovanou do doby kolem roku 1360. Podlahu kaple tvořily čtvercové ručně mačkané dlaždice. Horní patro věže zaujímala obytná místnost.
Před rokem 1400 byla kaplová věž poškozena, snad zemětřesením. Po roce 1356 byla do severozápadního koutu jádra vložena parkánem obíhaná mohutná čtverhranná obytná věž o čtyřech podlažích a mezi ní
a kaplovou věží vzniklo spojovací palácové křídlo. Jeho druhé patro zaujal sněmovní sál, ve třetím patře se nacházel sál obytný. Do podoby hradu výrazně zasáhla pozdně gotická
přestavba. V obytné věži bylo starší členění do tří místností v každé úrovni nahrazeno kamennými příčkami a spojovací křídlo mezi oběma věžemi bylo výrazně zvýšeno, čímž se zákonitě změnily
i komunikace v rámci celého komplexu. Stavebněhistorický průzkum J. Anderleho identifikoval v objektu tzv. Pluhovských domů dvojdílný gotický palác ze 14. století, záhy rozšířený o boční křidélko.
Patrně šlo o původní hradní palác z doby před stavbou donjonu. Budova byla přestavována v pozdní gotice ve 20. letech 16. století. V rychlém sledu pak následovala renesanční přestavba. V severozápadním
ukončení tzv. Pluhovských domů odkryl archeologický výzkum L. Fosterové pozůstatky renesanční kuchyně. Také zde byly získány keramické zlomky datovatelné do 13. století.
První fáze hradu náležela mezi rozvíjení bergfritového typu, na počátku 14. století se často protahujícího do délky a obohacovaného o další objekty. Donjon se svým vnitřním členěním
poněkud vymyká z kontextu soudobých obytných hradních věží. Pozdně gotickou přestavbu, či spíše její mladší fázi, prováděl mistr, v jehož díle jsou patrny kontakty se saskou pozdně gotickou
architekturou. Výsledky jak stavebněhistorického, tak archeologického výzkumu vedou J. Anderleho k opětnému zvažování otázky možných královských počátků hradu. V rámci jednoho z návštěvnických
okruhů je možno zhlédnout proslulý relikviář sv. Maura.
Zdroj:
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002, s. 53-54.
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Dodatky. Praha: Libri, 2002, s. 11.
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Dodatky 2. Praha: Libri, 2005, s. 11.
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Dodatky 3. Praha: Libri, 2008, s. 11-12.
Základní informace:
Název: |
Bečov nad Teplou |
Okres: |
Karlovarský |
Poloha: |
16 km jižně od Karlových Varů |
Nadmořská výška: |
528 m n. m. |
GPS souřadnice: |
50°5'9.178"N, 12°50'22.843"E |
Přístupnost: |
přístupný v návštěvních hodinách |
Majitel: |
stát, správce NPÚ Loket |
Oficiální stránky: |
|
Fotogalerie: |
|
Dokumentace: |
Typický pohled: |
Cesta k hradu:
|
V Bečově nad Teplou zastavují četné příměstské i dálkové linky, např. ze Sokolova a Plzně.
Nejbližší vlaková zastávka se nachází přímo v Bečově nad Teplou na trati č. 149 Karlovy Vary dolní nádraží – Horní Slavkov-Kounice a na trati č. 161 Rakovník – Bečov nad Teplou.
Automobil je možno zaparkovat ve městě na několika záchytných parkovištích podél říčky Teplé.
Erby významnějších držitelů hradu: |
 Z Oseka |
 Z Plavna |
 Z Rabštejna |
 Šlikové |
|
|
Copyright © Ohradech.eu (David Mikoláš)