Poslední aktualizace tohoto hradu: 2. 5. 2016


Značka zříceniny hradu

VRANOV

4 km západně od Železného Brodu

    Hrad byl založen nejspíše na počátku husitských válek a pro svou extrémní a provozně komplikovanou podobu zjevně neměl dlouhého trvání. Prý se po něm psal Heník z Valdštejna v roce 1425. V roce 1538 ho od Valdštejnů koupil Jan z Vartemberka. Již Valdštejnové si v průběhu 16. století postavili v údolí Vartemberky přestavěný zámeček a nepotřebný hrad zpustnul. V roce 1615 koupil vranovské panství Albrecht Jan Smiřický ze Smiřic a po Bílé hoře je jako konfiskát získal Albrecht z Valdštejna. Ten udělil vranovské (skalské) panství Mikuláši Desfoursovi na Hrubém Rohozci jako léno a jeho potomci drželi zpustlý hrad až do roku 1802. Dnešní podoba jeho zbytků pochází z let 1803-1826. Tehdejší majitel, podnikatel František Zachariáš Römisch proměnil zbytky hradu v Pantheon s novostavbou polookrouhle ukončeného letohrádku a velkým množstvím pamětních nápisů a pomníků, připomínajících a oslavujících různé heroické osobnosti, činy a ctnosti. Tyto zajímavé úpravy však na mnoha místech znejasnily a poškodily stopy středověkého stavu.
    Vranov se svou délkou několika set metrů představuje nesporně největší a patrně i nejkomplikovanější skalní hrad u nás. Dlouhý, úzký a strmý hřeben byl v maximální míře využit jako přirozené opevnění a jeho po úzkém a strmém, do skály vysekaném schodišti přístupný vrchol nahradil věž. Do měkké pískovcové skály bylo v celém areálu vysekáno velké množství různých světniček. Tam, kde bylo nutno opevnění doplnit, přemostit rozsedliny či zřídit ve velkých dutinách patra nebo vystavět nadzemní konstrukce, bylo použito dřeva, pro jehož ukotvení byly vytesány početné draže. Některé stavby byly však i zděné, jak dokládají především zbytky čtverhranného, patrně hlavního obytného objektu, nejspíše charakteru obytné věže. Celý mimořádně dlouhý areál se rozpadal na jádro a předhradí, které dosahovalo podstatně větších rozměrů. Velký problém nesporně představovalo zásobování tohoto kolosu vodou, dnes je na místě patrná pouze studna, zřejmě díky nepříznivým hydrologickým podmínkám položená vně před vstupem do hradu.

Zdroj:
- ANDĚL, Rudolf a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Praha: Svoboda, 1984, s. 519-520.
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. 2. vydání. Praha: Libri, 2002, s. 606-607. ISBN 80-7277-003-9.
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Dodatky 3. Praha: Libri, 2008, s. 139-140. ISBN 978-80-7277-358-9.



Základní informace:

Název:

Vranov

Okres:

Jablonecký

Poloha:

4 km západně od Železného Brodu

Nadmořská výška:

350 m n. m.

GPS souřadnice:

50°38'30.732"N, 15°11'21.768"E

Přístupnost:

přístupný v návštěvních hodinách

Majitel:

obec Malá Skála

Oficiální stránky:

www.vranov-pantheon.org

Fotogalerie:

Fotogalerie 2013  Fotogalerie 2015

Dokumentace:

půdorys hradu dle I. Peřiny

Video:

Krajinou příběhů českých hradů známých i neznámých


Typický pohled:


Vranov

Cesta k hradu:

Autobus Autobusem se dopravíme do Malé Skály, kde na několika zastávkách zastavují příměstské linky z Železného Brodu, Semil, Mladé Boleslavi, Turnova a Jablonce nad Nisou. Je vhodné vystoupit na zastávce "Malá Skála, na Labi" a pokračovat 0,6 km po červené pěší turistické značce k hradu.
Vlak Vlakem se dostaneme nejblíže do Malé Skály (trať 030: Hradec Králové–Jaroměř–Liberec), přesuneme se 350 m po žluté k turistickému rozcestníku "Malá Skála-kaplička", a pak pokračujeme 1,3 km po červené pěší turistické značce k cíli.
Automobil Automobilem lze dojet až na parkoviště pod Pantheonem, kde se napojíme na červenou peší turistickou značku a vystoupáme cca 600 m k cíli.


Erby významnějších držitelů hradu:

Valdštejnové

Valdštejnové

Vartemberkové

Vartemberkové

Smiřičtí ze Smiřic

Smiřičtí

Desfoursové

Desfoursové


Copyright © Ohradech.eu (David Mikoláš)