Poslední aktualizace tohoto hradu: 20. 8. 2012


Značka zříceniny hradu

VELHARTICE

Zachovaný hrad na skalnaté ostrožně obtékané říčkou Pstružnou nad stejnojmennou obcí.

    Hrad byl založen na konci 13. století, prvá zmínka však pochází až z roku 1318 a je spojena s pány z Velhartic, kteří zde sídlili až do roku 1390. Hrad poté sňatkem přešel na pány z Hradce. Za Menharta z Hradce zde v době poděbradské byly dočasně uloženy české korunovační klenoty. Po roce 1453 koupil hrad Děpolt z Rýzmberka a od jeho potomků v roce 1506 Zdeněk Lev z Rožmitálu. V průběhu 16. století se zde vystřídali Šternberkové, Plánští ze Žeberka a Perglasové z Perglasu. Za třicetileté války hrad získal Martin Huerta, který ho významně přestavěl. S jeho činností je spojen především vznik arkádami opatřeného palácového křídla v jádru hradu.
    Prvá fáze hradu (hrad s plášťovou hradbou), respektive obvodová hradba jejího jádra byla dle získaných dendrodat stavěna na přelomu 80. a 90. let 13. století. Vstup, snad s branskou věží, ležel na severovýchodě. Zástavba, nejspíše převážně lehčí konstrukce, stávala podél východní strany nádvoří. Snad již touto dobou mohlo být jádro vybaveno parkánem. Počátkem 30. let 14. věku byl v místě pozdějšího Rajského domu vystavěn na hradbě věžovitý pilíř s dřevěnou nástavbou. Celková přestavba hradu s přesunem vstupu do jádra na dnešní místo započala dle získaného dendrodata v roce 1352. Tehdy zanikla minimálně severní část zástavby podél východního úseku hradby a severní stranu jádra zaujal nový přední palác - Rajský dům. Ten již počítal s komunikací po mostě směrem k patrně současně vzniklé věži Putně.
    Rajský dům byl třípatrový palác s velkým sálem v druhém patře, nastavěný na hradbu s provedeným cimbuřím, která tak obíhala celé hradní jádro. Do zadní části byl vestavěn druhý, nepravidelně okrouhlou vížkou zakončený palác, který dle tradice obsahoval i kapli. Vstupní brána prolamovala protilehlou hradbu při jejím styku s nárožím Rajského domu. Celek ze tří čtvrtin obvodu obíhal ještě parkán.
    Výraznějšího rozšíření se hradu dostalo v průběhu 15. století, kdy byl opatřen novým opevněním umožňujícím dělostřeleckou obranu i poskytujícím mu dostatečnou bezpečnost ve změněných podmínkách. Na ostrožně před starým jádrem byla vystavěna nová, nepravidelná přední část hradu. Její hradby při zemi prolamovaly šterbinové střílny, zpevňovaly je dvě dovnitř otevřené polookrouhlé a jedna dvojboká bašta. Obranné ochozy tvořily kryté střelecké chodbičky. Do této části hradu se vcházelo obdélnou, dovnitř otevřenou věží prvé brány.
    Archeologickým výzkumem v prostoru příkopu před prvou hradní branou byla zachycena mostnice na kontreskarpové straně příkopu a relikty dvou raně novověkých mostních pilířů. Odstraněný hliněný násep přes příkop, po kterém se k bráně až do posledních úprav přicházelo, vznikl v letech 1831-1845.
    Na nejvyšším místě staveniště se za hradbou vypíná masivní obdélná plochostropá věž dle charakteristické siluety zvaná dnes Putna. S Rajským domem spojuje tuto věž mohutný zděný most se čtyřmi oblouky, který původně nesl krytou spojovací chodbu. Přístup do ní z obou stran umožňovaly padací můstky. Z boční strany se k hradnímu jádru v 15. století přiložilo nové předhradí, kde se kumulovaly hospodářské objekty, z nichž se nejlépe dochoval pivovar. Ve svahu pod ním byly objeveny pozůstatky raně novověkého vodovodu, kterým byla čerpána voda z Ostružné na hrad (výškový rozdíl dosahuje cca 50 m).
    V prostorách Rajského domu je situována expozice s názvem "Středověký život na šachovnici podle Tomáše Štítného ze Štítného", v zámecké části se návštěvníci mohou seznámit s každodenním životem šlechticů 16. a 17. století na malém venkovském sídle. V okolí hradu vznikl soubor lidových staveb – skanzen, sestavený z dochovaných šumavských chalup z Klatovska a Sušicka.

Zdroj:
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. 2. vydání. Praha: Libri, 2002, s. 584-586.
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Dodatky. Praha: Libri, 2002, s. 101. ISBN 80-7277-003-9.
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Dodatky 2. Praha: Libri, 2005, s. 116. ISBN 80-7277-262-7.
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Dodatky 4. Praha: Libri, 2011, s. 114-115. ISBN 978-80-7277-489-0.



Základní informace:

Název:

Velhartice

Okres:

Klatovský

Poloha:

10 km severozápadně od Sušice

Nadmořská výška:

622 m n. m.

GPS souřadnice:

Loc: 49°15'46.59"N, 13°23'57.99"E

Přístupnost:

přístupný v návštěvních hodinách

Majitel:

stát, správce NPÚ Plzeň

Oficiální stránky:

www.hradvelhartice.cz

Fotogalerie:

Fotogalerie

Dokumentace:

1. celkový plán hradu
2. hmotová rekonstrukce hradu

Video:

Toulavá kamera na ČT


Typický pohled:


Velhartice

Cesta k hradu:

Automobil Asi 300 metrů pod hradem se rozkládá dostačující parkoviště pro motorová vozidla. Pokud by se zde již nenašlo místo, lze zaparkovat také na náměstíčku mezi velhartickým kostelem a hospodou (přibližně 500 metrů od hradu).
Autobus Do Velhartic se dopravíte také autobusem (Sušice, Klatovy).
Vlak Nejbližší vlaková zastávka se nachází v 6 kilometrů vzdálené obci Kolinec. Cesta z ní je značena modrou turistickou značkou.


Erby významnějších držitelů hradu:

Páni z Velhartic

Páni z Velhartic

Páni z Hradce

Páni z Hradce

Páni z Rožmitálu

Páni z Rožmitálu

Šternberkové

Šternberkové

Perglarové z Perglasu

Perglarové z ...


Copyright © Ohradech.eu (David Mikoláš)