Poslední aktualizace tohoto hradu: 25. 6. 2018


Značka zříceniny hradu

VELEŠÍN

Zříceniny hradu na protáhlém skalnatém hřbetu nedaleko stejnojmenného města, dnes nad přehradní nádrží Římov v jejím ochranném pásmu.

    Hrad založil v 30. letech 13. století král, od něhož ho získal Čéč z Budějovic, připomínaný roku 1266. Pak přešel do rukou Beneše Pyšného, předka pánů z Michalovic. Za Přemysla Otakara II. se vrátil opět do královských rukou. Za Václava I. ho roku 1283 získali zpět páni z Michalovic, kteří ho drželi až do roku 1387, kdy jej koupil Oldřich z Rožmberka. Jeho rod ho držel přes sto let. K roku 1361 se poprvé zmiňuje existence hradní kaple sv. Václava, kdy bratři Petr a Jošt z Rožmberka naplňovali poslední vůli pánů Beneše a Jana z Velešína a zastupovali ještě nezletilou Markétu, dceru Beneše z Velešína. Tehdy vydali nové nadání velešínského kostela, kde je uvedeno, že je dáno faráři nadání na vydržování dvou vikářů - jeden dvůr ve Velešíně a ve vsích Lahut a Kladyni a lesy v Otloce a Hrači, za výnos ve výši asi 91 a půl kopy grošů ročně měl farář kromě toho buď osobně, nebo jeho vikáři denně sloužit jednu mši in castro Welessinensi, dále mši o svátku sv. Václava, patrona kostela a o sobotách mši Panně Marii a také o jiných svátcích. V letech 1467–1473 měla velešínská hradní posádka k dispozici mimo jiné železnou houfnici, malou houfničku, šest funkčních píšťal a dvě roztržené, sud střelného prachu, čtrnáct liber odváženého prachu a osm starých samostřílů. Podle smlouvy z roku 1476 posádku tvořilo osm střelců, jeden jízdní voják a purkrabí, který ročně dostával padesát kop grošů určených na údržbu hradu. V roce 1487 byl hrad pro náročnost údržby "deaktivován" a opuštěn. Jako pustý se poprvé připomíná k roku 1541. V letech 1973-1976 zde v souvislosti se stavbou vodního díla Římov provedl A. Hejna nevelký archeologický výzkum. K situačnímu zaměření celého, do té doby v úplnosti nepoznaného hradního areálu došlo až v roce 1997. U Velešína je písemnými prameny doložena existence latránu, o jehož podobě však nic bližšího nevíme.
    Velmi rozsáhlá hradní dispozice byla čtyřdílná. Přístupová komunikace nejprve procházela rozměrným, zhruba lichoběžným předhradím, které bylo na západě vymezeno vnější hranou prvního šíjového příkopu, na jihu a severu přirozenými svahy a na východní straně vnitřním z obou čelních náspů. Vnitřní plocha dosahuje v západo-východním směru délky až 70 metrů, zatímco šířka se pohybuje mezi 20 až 30 metry. Na povrchu bývalého předhradí je patrná celá řada reliéfních nerovností, z nichž převážnou část lze považovat za relikty původní zástavby.
    Z předhradí pokračovala přístupová komunikace po mostě přes velký a hluboký šíjový příkop branou v jihovýchodním nároží do čelní, přihrádkovité části vlastního hradu. Tvořil ji na přední straně vyvýšený skalnatý prostor, mezi nímž a výrazně výše položeným čelem vnitřního hradu ležela nižší, příkopovitá část. Jak v čele, tak na obou bočních stranách se dochovaly zbytky hradeb. Původní středověký dřevěný most překonávající první šíjový příkop - s výjimkou jeho ukončení na hradní straně - neodpovídal trase mostku vystavěného Lesy ČR ve spolupráci s dalšími subjekty v roce 2012 a z důvodu napadení dřevokaznými houbami rozebraného v roce 2017. Byl nepochybně poněkud kratší a směrem k hradu stoupal.
    Dlouhému, protáhlému vnitřnímu hradu za druhým šíjovým příkopem dominovala na nejvyšším čelním místě mohutná okrouhlá věž s výklenkem se záchodovou šachtou. Ve svahu níže pod ní obíhal částečně dochovaný parkán, do něhož ústila branou zajištěná vstupní komunikace, která pak z jižní strany pokračovala až na nádvoří jádra. Na severozápadní, severovýchodní a jihozápadní straně jej uzavíral nejspíše rozsáhlý dvoukřídlý palác ve tvaru písmene L, dochovaný v podobě mohutného terénního reliktu. Severní nároží jádra bylo zajištěno okrouhlou baštou či spíše druhou okrouhlou věží. Zadní opevnění hradu představují dva příkopy oddělené valem.
    Nejdiskutovanější stavbou celého jádra se stala kaple identifikovaná již v 70. letech minulého století A. Hejnou, který její vznik zasazoval do pozdně románského období. Hejnovy závěry v novém mileniu revidoval T. Durdík, jenž současnou kapli označil jako raně novověkou s tím, že byla vystavěna z části na zdivu staršího středověkého svatostánku o zhruba dvojnásobném rozměru. Naposledy se interpretací kaple zabýval J. Hložek. Z jeho nových zjištění vyplývá, že torzo sakrální stavby přiložené, resp. vystavěné částečně také na koruně nádvorní zdi severovýchodního paláce, představuje pozůstatky novověké kaple (snad poustevny) vestavěné do hradních zřícenin po zániku hradu, tedy minimálně po roce 1487, či spíše ještě později, a to ve dvou stavebních fázích, přičemž druhá z nich by mohla spadat do 17. století.
    Velešín patří do nejstaršího horizontu královských kamenných hradů, vzniklých hluboko v 1. polovině 13. století a nejspíše zapadá do kontextu hradů s obvodovou zástavbou. Jeho původní podoba byla dále modifikována mladšími přestavbami a doplňky.

Zdroj:
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002, s. 583-584. ISBN 80-7277-003-9.
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Dodatky. Praha: Libri, 2002, s. 100-101. ISBN 978-80-7277-114-0.
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Dodatky 2. Praha: Libri, 2005, s. 116. ISBN 978-80-7277-262-7.
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Dodatky 3. Praha: Libri, 2008, s. 131. ISBN 978-80-7277-358-9.
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Dodatky 4. Praha: Libri, 2011, s. 113-114. ISBN 978-80-7277-489-0.
- DURDÍK, Tomáš a Josef HLOŽEK. Předstihový výzkum na hradě Velešíně v roce 2011. In: Castellologica bohemica 13. Praha: Společnost přátel starožitností, z.s. a ARCHAIA Praha o.p.s., 2016, s. 207-220. ISBN 978-80-86204-28-4.
- HLOŽEK, Josef. K možnostem interpretace stavebního vývoje kaple hradu Velešín, okr. České Budějovice. In: Castellologica bohemica 16. Plzeň: Západočeská univerzita v Plzni, 2016, s. 215-236. ISBN 978-80-261-0652-4.
- KOVÁŘ, Daniel. Předhradí hradu Velešína (okr. České Budějovice). Krátká zpráva o povrchovém průzkumu a zaměření středověké lokality. In: Castellologica bohemica 12. Praha: Archeologický ústav AV ČR Praha a Společnost přátel starožitností, 2010, s. 551-556. ISBN 978-80-87365-33-5.
- ZÁRUBA, František. Hradní kaple. I. doba přemyslovská. Praha: NLN, 2015, s. 49-52. ISBN 978-80-7422-335-8.



Základní informace:

Název:

Velešín

Okres:

Českobudějovický

Poloha:

10 km severně od Kaplice

Nadmořská výška:

485 m n. m.

GPS souřadnice:

48°49'54.992"N, 14°28'46.055"E

Přístupnost:

volně přístupný celoročně

Majitel:

stát, správce Lesy ČR

Oficiální stránky:

www.hradynamalsi.cz

Fotogalerie:

Fotogalerie

Dokumentace:

1. půdorys hradu
2. půdorys předhradí
3. půdorys hradní kaple
4. půdorys velké věže


Typický pohled:


Velešín

Cesta k hradu:

Autobus Příměstské autobusové linky jedoucí z Českých Budějovic, Trhových Svinů a Kaplice zastavují na zastávce Svatý Jan nad Malší, Svachov. Hrad je od ní vzdálen cca 1,8 km po modré pěší turistické značce.
Vlak Nejbližší vlaková zastávka se nachází ve Velešíně na trati č. 196 České Budějovice - Summerau. Po modré, žluté a opět modré pěší turistické značce je odsud hrad vzdálen cca 10,4 km.
Automobil Automobil je možno zaparkovat v obci Sedlce naproti Hospodě U hradu. Od turistické rozcestníku Sedlce se pak pokračuje cca 1,3 km po modré značce až k hradu.


Erby významnějších držitelů hradu:

Český král

Český král

Z Michalovic

Z Michalovic

Rožmberkové

Rožmberkové


Copyright © Ohradech.eu (David Mikoláš)