Poslední aktualizace tohoto hradu: 11. 8. 2012
![]() |
VELENICE |
též Zámecký vrch a snad i Strahov; 10 km severovýchodně od České Lípy
    Zbytky zděné stavby na ostrožnovitém návrší nad Velenicemi.
    Historická problematika Velenic je značně komplikovaná, mimo jiné i proto, že v jejich sousedství leží ještě Hrad u Velenic. Dle názoru
některých historiků jméno lokality lze poprvé zachytit ve zkomoleném tvaru Golmicz k roku 1369, kdy bylo tímto názvem označeno sídlo Jana Pancíře ze Smojna. Zdá se,
že se původně jednalo o žitavské manství, ale již roku 1399 byly Velenice, které tehdy představovaly součást zákupského statku Pancířů ze Smojna, lénem české koruny.
Ještě Fredeman ze Smojna se v roce 1434 psal seděním na Velenicích. Melichar z Kroučové v roce 1472 však použil označení místa svého sídla jménem Strahov. Od něho v roce
1475 pustý poplužní dvůr a ves koupil Mikuláš z Lutic. Když o čtyři roky později Velenice kupovali Berkové z Dubé, je uvedeno, že Velenice a Strahov jsou jména téže lokality.
Velenický statek tehdy připojili k panství sloupskému. Jeho součástí zůstaly Velenice i za dalších majitelů - Salhausenů, Kolovratů, Kokořovců a Kinských.
    Jaké ze známých dat a zpráv lze vztáhnout ke konkrétnímu objektu, nevíme. Žádná se evidentně nevztahuje k Hradu u Velenic. Nejspíše lze
mít za to, že manové doložení písemnými prameny v 16. a na počátku 17. století již nejspíše sídlili ve vsi. Se zbytky stavby na Zámeckém vrchu by snad bylo možné spojovat
jméno Strahov, pokud se ovšem nejedná o pojmenování písemně doloženého poplužního dvora ve vsi.
    Nepochybně v novověku upravovaná pískovcová ostrožna nad vsí směrem k opyši poněkud terasovitě klesá. Na poslední plošince, ležící 8 m níže než vlastní plocha ostrožny,
se dochovaly zříceniny stavby téměř čtvercového půdorysu, vyzděné z místního kamene. Kratší strana dosahuje délky cca 8 m a, jak dokládají nálezy vypálené mazanice,
v jejích konstrukcích se uplatňovalo dřevo. Stavba mohla mít věžovitý charakter. Do stupňovitě upraveného svahu před stavbou je zasekán nevelký chodbovitý sklípek.
Na konci plochy ostrožny nad stavbou registrujeme mělkou obdélnou depresi, o níž však nevíme, jestli je pozůstatkem stavby či výkopů v 19. století, při nichž mělo
být nalezeno množství železných předmětů, zejména militárního charakteru. Ani na bočních stranách ostrožny, ani napříč její plochou neregistrujeme žádné pozůstatky
ohrazení. Úzká skalní puklina se sporými stopami přisekávání, která nepřetíná celou plochu ostrožny, sotva může být chápána jako příkop. Přístupová komunikace přicházela
pravděpodobně od severozápadu, nicméně terén nevylučuje ani možnost jejího vedení po jihozápadním úbočí ostrožny cestou, stoupající pod úhlem 16° a dosahující plochy
ostrožny mezi terénními depresemi. Zde by se však téměř protisměrně obracela a klesala, stejně jako předchozí varianta, k opyši na jihovýchodě.
    Zaniklá stavba na Zámeckém vrchu za současného stavu vědomostí nesplňuje charakteristiky, které by ji umožňovaly klasifikovat jako hrad. Mezi hrady ji s oprávněnými
rozpaky a především na základě jména Zámeckého vrchu zařadili F. Gabriel a J. Panáček. Zda se tak stalo oprávněně, budou muset řešit další výzkumy. Zdá se však, že by
se nejspíše muselo jednat o hrad rozestavěný. Pokud zde výraznější opevnění skutečně neexistovalo, je možno spíše uvažovat o kontextu rezidenčních dvorů.
Zdroj:
- ANDĚL, Rudolf a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Praha: Svoboda, 1984, s. 496-497.
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Dodatky 2. Praha: Libri, 2005, s. 114-116. ISBN 80-7277-262-7.
- GABRIEL, František a Jaroslav PANÁČEK. Hrady okresu Česká Lípa. Praha: Argo, 2000, s. 142-143. ISBN 80-7203-295-X.
Název: |
Velenice |
Okres: |
Českolipský |
Poloha: |
10 km severovýchodně od České Lípy |
Nadmořská výška: |
300 m n. m. |
GPS souřadnice: |
50°43'14.645"N, 14°39'29.552"E |
Přístupnost: |
volně přístupný celoročně |
Majitel: |
stát, správce Lesy ČR |
Oficiální stránky: |
- |
Fotogalerie: |
|
Dokumentace: |
Typický pohled:![]() |
Cesta k hradu:
|
Erby významnějších držitelů hradu: |
![]() Pancířové ze... |
![]() Lutičtí z... |
![]() Berkové z Dubé |
Copyright © Ohradech.eu (David Mikoláš)