Poslední aktualizace tohoto hradu: 8. 2. 2013


Značka zříceniny hradu

ŠUMBURK

též Nový Šumburk či Šumná; 2 km západně od Klášterce nad Ohří

    Hrad byl založen Vilémem ze Šumburka koncem husitských válek a nazván podle německého východiště rodu. V písemných pramenech se poprvé připomíná k roku 1435. V roce 1449 hrad koupil Vilém z Illburka, od něhož přešel na pány z Fictumu. Těm původní jednoduchá podoba hradu nedostačovala, a proto byl na počátku 16. století výrazně přestavěn a doplněn. Okolo poloviny téhož století vyhořel a přestal být poté sídlem svých majitelů. Zda byl obnoven, nevíme, jisté však je, že na počátku 17. století byl již pustý.
    Obrys prvé fáze hradu tvořil zhruba protáhlý lichoběžník. Na nejvyšším místě kopce mu dominovala velká obytná věž, na níž navazovaly obvodové hradby zpevněné třemi čtverhrannými, většinou dovnitř otevřenými baštami. Značná pozornost byla věnována zajištění (v druhé stavební fázi v pořadí třetí) vstupní brány. Hradba se směrem od ní nálevkovitě rozšiřovala na obě strany, takže bylo možno křížově postřelovat prostor před vstupem. Brána sama byla vybavena stěžejkovým padacím mostem. Vlevo od ní se zachovaly zbytky strážného domu s oknem a dveřmi do průjezdu, kterým bylo vidět na příkop a na most. Jedinou zděnou obytnou stavbou byl zřejmě donjon. Spodní dvě podlaží rozdělovaly příčky na tři úzké, valeně zaklenuté temné komory. Obytné místnosti obsahovala až vyšší plochostropá patra. Donjon byl přístupný zvenčí dvěma portály v prvním patře na protilehlých koncích střední chodby, které vedly bezpochyby přímo na ochozy přilehlých hradebních zdí.
    Ve druhé fázi byla zřejmě zajištěna ochrana přístupové cesty výstavbou hradeb s 1. a 2. bránou, a především byla pozornost věnována obytné složce hradu. K obytné věži se připojily tři přístavky, které zdvojnásobily její obytnou plochu. Pozoruhodnější části z nich se zachovaly jen na západní a severní straně. Západní přístavek, postavený k čelu starší věže do příkopu sloužil asi především obraně, jak je vidět z toho, že se navenek obrací kromě cihelných prevetů, na kamenných konzolách jen střílnami. Přístavek na severní straně byl naproti tomu budovou obytnou, která nesla nároží, vyzděném z tesaných kvádrů, točité schodiště; byla to tedy stavba značně vysoká. Ve východním koutě nádvoří vznikl nový trojprostorový výstavný palác (Nový dům). Uprostřed jeho vnějšího hlavního průčelí je výstupek se zbytky kaple, velké gotické okno a výklenek (sanktuář). Kaple byla vystavěna z cihel do vnější zdi Nového domu až v 16. století. V nádvorní stěně Nového domu se dochovaly pozůstatky (vodorovný, svislé i šikmo vedené kanály ve zdivu pro vedení teplého vzduchu) komplikovanějšího teplovzdušného vytápění, které bylo v další stavební fázi zrušeno. Protilehlou stranu nádvoří zaujala dlouhá hospodářská budova s konírnami a sýpkami. Pod tímto stavením byly sklepy, z nichž jeden, přístupný po kamenných schůdkách, se dochoval. Mezi Novým domem a protější hospodářskou budovou jsou zbytky jakési studny nebo nádrže na vodu.
    Téměř žádná pozornost zatím nebyla věnována předsunutému opevnění na západní skále nad přístupovou cestou. Jeho existence asi nebyla dlouhá. Jeho trojúhelníkový, téměř bastionový tvar, je doplněn spojovací linií vedenou nad přístupovou cestou až k hradbě spojující val nad donjonem s první bránou. Stavebním materiálem západní části bylo asi dřevo, které bylo doplněno patrně jenom částečně zídkou tvořenou lomovým kamenem kladeným na sucho nebo na jíl. Nad cestou zřejmě až k první bráně mohlo jít o dřevěnou palisádu.


Šumburk, půdorysné schéma hradu


Půdorysné schéma hradu Šumburku. 1 - lom, 2 - fortifikace spojující předsunuté opevnění s hradem, 3 - západní předsunutá bašta, 4 - první brána, 5 - druhá brána, 6 - třetí brána, 7 - věž, 8 - příkop, 9 - východní plošina, 10 - donjon, 11 - palác s kaplí, 12 - palác (Pachner 2012).


Zajímavost: Pod hradem Šumburkem se nalézá stejnojmenná tvrz, kterou daly postavit dcery Petra Boryně ze Lhoty Markéta a Beninga, když po otcově smrti roku 1560 převzaly, a pak koupily od Šumburků z Glouchova a Valdenburku dvě třetiny šumburského statku. Hrad byl po požáru neobyvatelný, ale také nová tvrz nebyla zvláště pohodlná, protože podle popisu z roku 1581 v ní měla vrchnost toliko dvě světnice, několik komor a jeden suchý sklep. K nákladnému rozšíření a přestavbě v barokním slohu došlo až v 2. polovině 17. století, kdy tvrz s poplužním dvorem vlastnili Thunové. Původní tvrz zabírá necelou polovinu interiéru severního traktu kvadratického a přízemního hospodářského dvora při hlavní vjezdové bráně. Je tu zachována původní dispozice dvou větších klenutých světnic, síně a komor z doby po roce 1560. Kdysi barokní fasády celého objektu jsou dnes opatřeny jednoduchou hladkou omítkou. Jen poměrně vysoký pozdně renesanční štít s trojúhelníkovým vrcholem a zbytky nárožního bosování krátkého průčelí, uzavírajícího severní křídlo dvora u brány, a zachované klenby většiny dvorových prostorů (stájí, chlévů atd.) jsou dokladem toho, že se jedná o zajímavou památku vývoje panského hospodářského dvora. V současnosti objekt značně chátrá, neboť byl zbaven střech i krovů, a je jen otázkou času, kdy se ještě doposud stojící zaklenuté prostory nenávratně propadnou a zdi sesunou.

Tvrz Šumburk: Pozdně renesanční štít Tvrz Šumburk: Zaklenuté prostory světnice Tvrz Šumburk: Sloup koníren


Zdroj:
- ANDĚL, Rudolf a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Praha: Svoboda, 1984, s. 462-463.
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. 2. vydání. Praha: Libri, 2002, s. 541-543. ISBN 80-7277-003-9.
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Dodatky 4.. Praha: Libri, 2011, s. 105-106. ISBN 978-80-7277-489-0.
- MENCLOVÁ, Dobroslava. České hrady II. 2. vydání. Praha: Odeon, 1976, s. 296-298, 325-326.
- PACHNER, Jaroslav. Předsunuté opevnění nad přístupuvou cestou hradu Šumburku. In: Hrady českého severozápadu: sborník k životnímu jubileu Tomáše Durdíka. Most: Ústav archeologické památkové péče severozápadních Čech, 2012, s. 257-269. ISBN 978-80-86531-10-6.



Základní informace:

Název:

Šumburk

Okres:

Chomutovský

Poloha:

2 km západně od Klášterce nad Ohří

Nadmořská výška:

541 m n. m.

GPS souřadnice:

Loc: 50°22'22.23"N, 13°8'48"E

Přístupnost:

volně přístupný celoročně

Majitel:

stát, správce Lesy ČR

Oficiální stránky:

-

Fotogalerie:

Fotogalerie

Dokumentace:

1. terénní náčrt hradu podle Z. Hefnera
2. půdorys hradu podle D. Menclové
3. půdorysy jednotlivých úrovní donjonu podle Z. Hefnera


Typický pohled:


Šumburk

Cesta k hradu:

Automobil Automobil lze zaparkovat u polní cesty vedoucí k bývalé tvrzi Šumburk (na mapě Šumná) v místě exitu ze silnice E442 (Karlovy Vary - Chomutov) na Kláštereckou Jeseň. Zmíněná polní cesta ústí do žluté turisté trasy v úpatí hradního kopce. Celková vzdálenost od začátku polní cesty, skrz panský dvůr až k hradní bráně nepřesahuje 2 km a terén není náročný.
Vlak Nejbližší vlaková zastávka se nachází v Kotvině, ovšem na druhém břehu řeky Ohře. Druhou nejbližší železniční stanicí je pak Perštejn, odkud je značena pěší turistická trasa (200 m po modré přes most k rozcestníku Lužný - 2,2 km po červené k rozcestníku Šumná - 2,2 km po žluté) k zřicenině hradu Šumburku.
Autobus Autobus staví na zastávce Klášterecká Jeseň, rozc., jejíž pozice je prakticky totožná se silniční odbočkou z E442 na Kláštereckou Jeseň.


Erby významnějších držitelů hradu:

Páni ze Šumburka

Šumburkové

Páni z Illburka

Illburkové

Páni z Fictumu

Fictumové


Copyright © Ohradech.eu (David Mikoláš)