Poslední aktualizace tohoto hradu: 16. 8. 2012


Značka zříceniny hradu

STŘEKOV

též Schreckenstein; dnes součást Ústí nad Labem

    Počátky hradu Střekova lze v pramenech zjistit celkem spolehlivě; v roce 1319 byl udělen Janem Lucemburským v léno Pešíkovi z Weitmile a v příslušné listině se výslovně přípomíná, že ho Pešík nově vybudoval. Důvod založení Střekova je jasný. Měl chránit důležitou cestu podél Labe, vinoucí se hluboko pod hradem.
    Pešík z Weitmile držel hrad jen do podzimu 1319, kdy byl udělen v léno Janu a Benešovi z Vartemberka. Vartemberkové drželi i Děčín, takže ovládali celý tento důležitý úsek labského toku až do konce 14. století. V roce 1400 postoupil Jan z Vartemberka hrad Ješkovi z Vchynic výměnou za jeho statky. Vypukly však spory týkající se splacení kupní sumy. Ukončil je až král Václav IV., který Střekov jako královské léno získal opět do svého držení. Jeho purkrabím jmenoval roku 1410 Vlaška z Kladna, jehož rod spravoval hrad do roku 1479, kdy ho koupili bratři Hanuš a Lorenz Glacové ze Starého Dvora.
    Zámožní Glacové podnikli přestavbu, která kromě údržby zahrnovala vystavění velké obytné budovy na severovýchodním rohu vnitřního hradu, dále přistavění obytného stavení podél východní hradby, přestavbu původního hradního paláce. Nově bylo přistavěno stavení v předhradí, které sloužilo hospodářským a obytným účelům. V 19. století se změnilo na restauraci. Všechny architektonické detaily přestavby z doby Glaců nesou pozdně gotické rysy zejména v profilech oken a portálů.
    Hanuš Glac ze Starého Dvora držel Střekov asi do roku 1506. Pak se jeho majitelem stal Opl z Fictumu, po němž rychle následovala řada držitelů, kteří na hradě větší úpravy nepodnikali.
    V roce 1536 koupil hrad Václav z Lobkowicz, získat ho do dědičného vlastnictví se však podařilo až jeho synu Adamovi Havlovi v roce 1599. V držení Lobkowiczů, od roku 1615 jejich roudnické větve, zůstal pak Střekov až do roku 1945. Znovu navrácen jim byl v restituci v roce 1992.
    Lobkowiczové měli výstavnější sídla, a proto se o hrad příliš nestarali. Ten trpěl vojenskými útoky za třicetileté války (1618-1648) i za války sedmileté (1756-1763). Jen zvýšený zájem návštěvníků v období romantismu zapříčinil, že se hrad neobrátil v naprosté ruiny. Do této doby spadá také pobyt německého hudebního skladatele Richarda Wagnera, který zde v roce 1842 pracoval na své opeře Tannhäuser.
    Jádro hradu mělo protáhlý pětiúhelný obrys. V jeho nároží se na nejvyšším místě tyčí okrouhlý bergfrit a v druhém nároží tohoto čela stávala menší okrouhlá věž či věžice. Středy delších stran zajistily polookrouhlé dovnitř otevřené bašty a do aktivní obrany se zapojily i vysunuté zaokrouhlené nárožní části obdélného dvoupatrového paláce. Užití prvků aktivní obrany je zde ovšem značně nefunkční, neboť dostatečnou bezpečnost zaručovaly již takřka kolmé skalní stěny. Před jádrem leželo předhradí, do nějž se vcházelo věžovitou branou. Za příkopem vylámaným ve skále za popsanou přední částí hradu ležela část zadní. Přední byla vůči ní zřejmě funkčně dominantní, jak napovídá podoba portálu branky nad bergfritem, která vedla na spojovací můstek. Vpadlina po zvedací části svědčí o tom, že tato byla vytahována směrem k přednímu hradu. Hlavním objektem zadní části byla mimořádně rozměrná hmotná obdélná stavba. Dochované zříceniny neumožňují spolehlivou rekonstrukci, nelze však vyloučit, že mohla mít i charakter obytné věže. Zcela jasná není ani její funkce, pochybovat však nelze o tom, že mimo jiné mohla svou hmotou zezadu krýt přední hrad.
    Pozdně gotickou přestavbu provedli sasky orientovaní a školení mistři. Stavělo se ve všech částech hradu, který byl zřejmě v této době rozšířen o spodní předhradí. V horním předhradí vznikla výstavná obytná budova s velkým sálem. Výrazných změn se dočkalo i jádro. Na místě malé věže či věžice proti bergfritu vyrostl věžovitý palác. K bočním hradbám se přiložila nová křídla a do jedné z bašt byla při této příležitosti vložena kaple. Změněnému vkusu byl přizpůsoben i starý palác, který dostal velká okna s charakteristickou profilací.
    Celková podoba hradu s dvojdílným jádrem je v kontextu dobové šlechtické hradní architektury výjimečná a spojovat ji lze patrně s onou neobvyklou kombinací šlechtického sídla a královského mocenského opěrného bodu. Přední část jádra vycházela v podstatě nejspíše z bergfritového typu, který zde však byl významně obohacen a rozvinut. Patrně poprvé se zde setkáváme s užitím bašt. Reminescence na aktivní obranu umožňující francouzské kastely zde musela být záměrná a mít demonstrační charakter. Pozdně gotická přestavba pak přiblížila starý hrad dobovému obytnému standardu.

Zdroj:
- ANDĚL, Rudolf a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Praha: Svoboda, 1984, s. 444-447.
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. 2. vydání. Praha: Libri, 2002, s. 524-526. ISBN 80-7277-003-9.



Základní informace:

Název:

Střekov

Okres:

Ústecký

Poloha:

součást Ústí nad Labem

Nadmořská výška:

260 m n. m.

GPS souřadnice:

Loc: 50°38'21.44"N, 14°3'1.25"E

Přístupnost:

přístupný v návštěvních hodinách

Majitel:

Martin Lobkowicz, správce L. E. Holdings s. r. o., zámek Nelahozeves

Oficiální stránky:

www.hradstrekov.cz

Fotogalerie:

Fotogalerie 2007  Fotogalerie 2012

Dokumentace:

celkový plán hradu dle D. Menclové


Typický pohled:


Střekov

Cesta k hradu:

Autobus Hrad je součástí města Ústí nad Labem (m. č. Střekov). Městskou autobusovou dopravou (zastávka Pod Hradem) se lze přiblížit až pod vysokou ostrožnu hradu. Pak už jen 0,7 kilometru stoupání po asfaltové silnici a jste na místě.
Automobil Druhou alternativou, pokud cestujete autem, je dopravit se přímo na neplacené (stav k r. 2012) parkoviště pod hradem.
Turistické značení: K hradu vede zelená pěší turistická trasa z Němčí a Brné nad Labem, z Ústí nad Labem pak vybíhá červená pěší turistická trasa, která se však hradu vyhýbá.


Erby významnějších držitelů hradu:

Český král

Český král

Z Weitmile

Z Weitmile

Vartemberkové

Vartemberkové

Vchynští z Vchynic

Vchynští z ...

Kladenští z Kladna

Kladenští z ...

Glacové ze Starého Dvora

Glacové ze...

Páni z Fictumu

Páni z Fictumu

Lobkovicové

Lobkowiczové


Copyright © Ohradech.eu (David Mikoláš)