Poslední aktualizace tohoto hradu: 19. 9. 2014


Značka zříceniny hradu

STOHÁNEK

8 km severovýchodně od Mimoně

    Kopcovitý zalesněný kraj pod jižními svahy Ralska a Děvína patřil ve 14. a 15. století k vartemberským državám. Při jejich dělení mezi bratry Jana, Markvarta a Beneše z Vartemberka byl v době husitské postaven v lesích u zaniklé vsi Svébořic hrad Stohánek, který je poprvé doložen v roce 1431, kdy jej držel Beneš z Vartemberka. Hrad neplnil funkci feudálního sídla dlouho. Již roku 1432 jej koupil i s vesnicemi Svébořicemi, Ploužnicí a Ostrovem Zdeněk z Valdštejna, který brzy nato vyženil i panství děvínské. Obě části, děvínská a stohánecká, byly opět spojeny a hrad Stohánek tak ztratil význam jako centrum samostatné državy. Za lužického vpádu na vartemberské zboží v roce 1444 byl zbořen a asi zůstal v troskách. Ještě roku 1453 připomínají prameny Janaše ze Stohánku, snad mana děvínských pánů, ale v kupních smlouvách z počátku 16. století již není o hradu žádná zmínka. V roce 1760 byla v jeho zbytcích zřízena poustevna, která fungovala do roku 1773.
    Hrad byl založen na strmém pískovcovém suku, od něhož získal i své jméno. Přístup na jeho horní plošinu umožňovala skalní spára, uzavíraná dveřmi na závoru. Na horní ploše suku snad středověké situaci náleží do skály zasekaný objekt, nejspíše upravený na kapli poustevníků a s ním související světnička. Zděná architektura se nedochovala a s ohledem na absenci destruované malty a jakýchkoliv kamenů v půdním krytu plató její existenci ani nepředpokládáme. Opevnění ani jeho relikty se nedochovaly, jádro hradu bylo dobře chráněno především převýšením strmých skalních stěn. Při patě suku patrně stály lehce opevněné hospodářské objekty. O jejich rozsahu nás informují nečetné zásahy do paty suku, které zjišťujeme od vstupu na severovýchodě až k západní skalní stěně. Na severní straně to je vysekaná nika se značně zkorodovaným povrchem a pod převislou stěnou na straně západní asi 11 m dlouhý úsek skály, upravený stejným způsobem do výšky 1,7 m.
    Stohánek svým řešením představuje typický malý skalní hrad, jeho bližší podobu však doposud neznáme a většina jeho reliktů nejspíše zanikla při poustevnických a mladších úpravách.

Zdroj:
- ANDĚL, Rudolf a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Praha: Svoboda, 1984, s. 438.
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. 2. vydání. Praha: Libri, 2002, s. 518. ISBN 80-7277-003-9.
- GABRIEL, František a Jaroslav PANÁČEK. Hrady okresu Česká Lípa Praha: Argo, 2001, s. 130-131. ISBN 80-7203-295-X.



Základní informace:

Název:

Stohánek

Okres:

Českolipský

Poloha:

8 km severovýchodně od Mimoně

Nadmořská výška:

397 m n. m.

GPS souřadnice:

Loc: 50°40'27.217"N, 14°50'33.709"E

Přístupnost:

volně přístupný celoročně

Majitel:

stát, správce Vojenské lesy a statky ČR

Oficiální stránky:

-

Fotogalerie:

Fotogalerie 2012  Fotogalerie 2014

Dokumentace:

půdorys hradu dle Gabriela a Panáčka


Typický pohled:


Stohánek

Cesta k hradu:

Autobus Autobusové linky z České Lípy, Liberce nebo Českého Dubu zastavují v Hamru na Jezeře. Zde v ulici Děvínské stojí před budovou informačního centra turistický rozcestník, který mj. ukazuje 3,5 km dlouhou trasu po místní modré ke Stohánku kolem Černého jezera. Cesta je nenáročná, vhodná i pro cyklisty, kteří příhodnou lokalitu bývalého vojenského prostoru, jak jsem se sám přesvědčil, hojně využívají.
Vlak Vlakem se lze přiblížit do vzdušnou čarou 8 km vzdáleného Velkého Grunova.
Automobil Automobil lze zaparkovat na jednom ze dvou parkovišť v centru Hamru na Jezeře (nedaleko informačního střediska). Cesta k hradu je pak prakticky shodná s popisem uvedeným u autobusového spojení výše.


Erby významnějších držitelů hradu:

Vartemberkové

Vartemberkové

Valdštejnové

Valdštejnové


Copyright © Ohradech.eu (David Mikoláš)