Poslední aktualizace tohoto hradu: 28. 7. 2013


Značka zříceniny hradu

ŠPRYMBERK

12 km jihovýchodně od Loun

    Hrad založili potomci Bohuslava ze Šanova. Poprvé se po něm psal Bohuněk ze Šprymberka v roce 1363 a v jeho rodě zůstal až do husitských válek. V roce 1464 byl držitelem Šprymberka Jan z Doupova, který ho získal od Jana mladšího z Janovic. Poté byl hrad připojen k sousednímu výstavnějšímu Petrohradu a v roce 1483 se již připomíná jako pustý.
    Dispozice hradu byla trojdílná. K jeho čelu, zajištěnému valem a příkopem, přicházela přístupová cesta po náspu. Prvé čtverhranné předhradí se třemi zaoblenými nárožími druhého příkopu nevykazuje stopy zástavby. Na užším a nepravidelnějším druhém předhradí registrujeme pozůstatky rozměrnějšího obdélného, patrně podsklepeného stavení v severovýchodním nároží a partna je i část zdiva obvodové hradby na východní straně. Stísněnému jádru za širokým třetím příkopem dominovala snad věžovitá stavba na skalce. Na východní straně se k ní přikládala dvoupatrová budova.
    Šprymberk byl nevelkým šlechtickým hradem, jehož poznání zůstáváme ovšem velmi mnoho dlužni.

Zdroj: DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. 2. vydání. Praha: Libri, 2002, s. 540-541. ISBN 80-7277-003-9.



Základní informace:

Název:

Šprymberk

Okres:

Lounský

Poloha:

12 km jihovýchodně od Loun

Nadmořská výška:

375 m n. m.

GPS souřadnice:

Loc: 50°7'55.332"N, 13°28'46.542"E

Přístupnost:

volně přístupný celoročně

Majitel:

Lesy ČR

Oficiální stránky:

-

Fotogalerie:

Fotogalerie

Dokumentace:

terénní náčrt hradu dle L. Wettengla


Typický pohled:


Šprymberk

Cesta k hradu:

Autobus Do Bílence směřuje linka Žatec-Podbořany-Blatno.
Vlak Vlakem se dostaneme nejblíže do Petrohradu, odkud je Šprymberk vzdálen asi 3 km vzdušnou čarou. Značené turistické trasy k cíli jsou zaneseny do této mapy.
Automobil Automobil lze zaparkovat pod kostelem sv. Máří Magdalény v Bílenci. Odtud pokračujeme po silnici, z níž odbočíme asi 100 m před mostem doprava na lesní stezku. Sledujeme ji proti proudu potoka. Asi po 300 m po levé straně stezky míjíme výraznou skálu, nad níž nalezneme relikty hradu.


Erby významnějších držitelů hradu:

Šanovcové ze Šanova

Šanovcové

Páni z Janovic a Vimperka

Janovici

Doupovcové z Doupova

Doupovcové


Copyright © Ohradech.eu (David Mikoláš)