Poslední aktualizace tohoto hradu: 14. 8. 2012


Značka zříceniny hradu

SLOUP

3 km jihovýchodně od Nového Boru

    Skalní hrad na mohutném osamělém pískovcovém suku ve stejnojmenné obci.
    Hrad vznikl nejspíše na počátku 14. století díky aktivitě Ronovců. Prvním doloženým majitelem byl Čeněk z Lipé. Po roce 1330 Sloup koupil Hynek Berka z Dubé a v jeho rodě zůstal až do roku 1412, kdy ho koupil Jan Velfl z Varnsdorfu, který k němu připojil další dvě vsi, nedaleký Janov a dnes již zaniklý Nedostojov. V průběhu husitských válek se stal majetkem Mikuláše Pancíře ze Smojna a sehrál důležitou roli v bojích s lužickým Šestiměstím. Během nich byl v roce 1445 dobyt a neměl již býz obnoven. To se však nestalo a hrad v dobrém stavu v rukách různých majitelů - Illburků, Berků z Dubé a Salhaucenů - dočkal třicetileté války. To už však nebyl sídlem svých majitelů, kteří bydleli v zámečku, který si koncem 16. století pod hradem vystavěli. Volf ze Salhaucenu, přívrženec Fridricha Falckého, našel po bělohorské porážce útočiště v Drážďanech, jeho statky byly konfiskovány a sloupské zboží koupil v roce 1623 císařský rada a komorník Zdeněk Lev Libštejnský z Kolovrat. K hradu tehdy patřily kromě dvou poplužních dvorů okolní vsi Sloup, Radvanec, Chomouty, Bukovina, Záhoří, Svitava, Lindava, Velenice a díl Skalice. Hrad v roce 1639 obsadili a vypálili Švédové. Jeho zbytky se v letech 1680-1785 staly působištěm poustevníků, když jim je věnoval nový majitel panství hrabě Ferdinand Hroznata z Kokořova, syn vdovy po Zdeňkovi z Kolovrat, podruhé provdané za Petra z Kokořova. Poustevníci zde vystavěli kapli a pozůstatky středověkého objektu si postupně pro své potřeby výrazně upravili. V roce 1710 koupil sloupské panství Norbert Oktavián Kinský. Jeho syn Josef Maxmilián, představitel osvícenských národohospodářských názorů, se pokoušel na sloupském panství realizovat své moderní představy, které jako přední člen pražského komerčního sdružení prosazoval i v celostátním měřítku. Ve Sloupu i v okolních obcích založil řadu manufaktur, v nichž se vyrábělo plátno, vzorované plátno zvané činovať, voskové plátno a barchet, zrcadlárnu a v roce 1763 i první kartounku v Čechách. Parcelací někdejších vrchnostenských dvorů vznikly v jeho době na sloupském panství nové vesnice Josefov a Maxov a nové části obcí Janova, Arnultovic a Pihle. Hrad, od konce 18. století zcela opuštěný, chátral.
    Detailní průzkum památky provedený v letech 2000-2001 F. Gabrielem a K. Podroužkem přinesl velmi významná zjištění, zejména pro novověké etapy osídlení skalního útvaru. Zásadní význam má zvláště rozpoznání nedokončeného barokního kapucínského kláštera, jenž byl následně proměněn v elegantní, bohatě vybavenou ermitáž. Na základě technologie sekání skály průzkum odlišil středověké a novověké objekty a zásahy. Autoři průzkumu konstatovali, že novověkého původu jsou v úplnosti tzv. zbrojnice i tzv. ochozy, které interpretují jako raně barokní zahradu italského typu. Středověkému využití skalního útvaru, které dle svědectví archeologických nálezů započalo nejpozději okolo roku 1300, pak podle nich náleží řešení přístupu na horní plato, odpovídající standardnímu komunikačnímu pojetí skalních hradů. Zmíněnému vstupu na severní straně náležel tzv. dvůr se studnou a snad i dalšími, do skály zasekanými objekty, jež leží ve výšce 8 m od paty suku, z něhož byl přístup směrem vzhůru veden schodištěm ve skalní štěrbině. Středověkého původu jsou i nečetné pozůstatky opevnění v místech, kde nedostačovala jedinečná podoba skalního útvaru. Jde o draže a prozdění spáry na jižní straně. Na severním a západním okraji se dochovaly čtyři objekty polozahloubené do skalního podloží. Středověkého původu jsou dále dvě světničky, z nichž jedna je opatřena skalním pilířem, a jeden, eventuálně dva lahvovité zásobní objekty.
    Sloup představuje jeden z nejsvébytnějších, bohužel, též mladšími úpravami nejvíce pozměněných českých skalních hradů.

Zdroj:
- ANDĚL, Rudolf a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Praha: Svoboda, 1984, s. 423-425.
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. 2. vydání. Praha: Libri, 2002, s. 505-507. ISBN 80-7277-003-9.
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Dodatky. Praha: Libri, 2002, s. 89-90. ISBN 80-7277-114-0.



Základní informace:

Název:

Sloup

Okres:

Českolipský

Poloha:

3 km jihovýchodně od Nového Boru

Nadmořská výška:

318 m n. m.

GPS souřadnice:

Loc: 50°44'8.901"N, 14°34'51.071"E

Přístupnost:

přístupný v návštěvních hodinách

Majitel:

obec Sloup v Čechách, správce Ivan Volman

Oficiální stránky:

www.hradsloup.cz

Fotogalerie:

Fotogalerie

Dokumentace:

1. půdorys hradu dle Gabriela a Panáčka
2. řez v úrovni původního vstupu


Typický pohled:


Sloup

Cesta k hradu:

Autobus Autobusová zastávka Sloup v Čechách se nachází u zámku a zajíždějí sem spoje Česká Lípa - Nový Bor
Vlak Nejbližší vlaková zastávka je v Novém Boru, odkud se ulicemi Nádražní a Dvořákova dojde na náměstí Míru, kde se nachází turistický rozcestník Nový Bor-nám. ukazující červeně značenou, 3,5 km dlouhou trasu do Sloupu (Sloup-rozc. pod hradem).
Automobil Přímo ve Sloupu pod hradem, u hlavní silnice č. 268 vedoucí přes Sloup v Čechách z Nového Boru na Zákupy, se rozprostírá placené parkoviště pro motorová vozidla.


Erby významnějších držitelů hradu:

Z Lipé

Z Lipé

Berkové z Dubé

Berkové z Dubé

Pancířové ze Smojna

Pancířové ze...

Illburkové

Illburkové

Salhaucenové

Salhaucenové

Libštejnští z Kolovrat

Libštejnští z...

Kokořovci z Kokořova

Kokořovci z...

Kinští z Vchynic

Kinští z...


Copyright © Ohradech.eu (David Mikoláš)