Poslední aktualizace tohoto hradu: 3. 8. 2012


Značka zříceniny hradu

RABÍ

Zříceniny hradu na vápencovém kopci nad stejnojmennou obcí.

    Počátky hradu jsou komplikované. Dochovaná románská architektura dokládá jeho vznik ve velmi rané době. Dosavadní literatura za zakladatele hradu považovala pány ze sousedních Budětic, z rodu pánů z Velhratic, kteří Rabí nejspíše získali po návratu Sušicka k české koruně (v letech 1124 až 1273 patřilo totiž Sušicko hrabatům z Bogenu a Wittelsbachům). Do psaných dějin však hrad vstupuje až roku 1380, kdy byl majetkem Půty Švihovského z Rýzmberka. V letech 1420-1421 byl hrad dvakrát dobyt husity a při druhém obléhání zde Jan Žižka přišel o druhé oko. Okolo roku 1490 započala velkolepá pozdně gotická přestavba hradu, probíhající patrně za účasti Benedikta Rejta. V roce 1570 se Rabí dostalo do držení Chanovských z Dlouhé Vsi. Hrad, který ztratil rezidenční funkci, nebyl již na počátku 17. století v dobrém stavu a za třicetileté války byl vypleněn a zpustl docela.
    Poznání stavebního vývoje hradu je s výjimkou nejmladších fází za současného stavu vědomostí mimořádně komplikované. Prvé fázi náležejí především tři nejspodnější úrovně dnešní velké věže o půdorysu téměř 13x19 metrů. Temné přízemí osvětlovaly pouze dva střílnovité průduchy. Vstupní prvé patro s oboustranně špaletovanými čtverhrannými okénky obsahovalo i vstupní portál ve východní stěně. Hlavní obytnou úroveň představovalo druhé patro se sálem osvětlovaným pravidelně rozmístěnými, z lomového kamene vyzděnými, románskými okénky. Celkové proporce stavby ji spíše než jako obytnou věž umožňují charakterizovat jako palác či věžovitý palác. Dnes věž obíhá parkán nejasného stáří opatřený výrazným skarpem (šikmá spodní část vnějšího líce zdi), jehož smysl za mohutnou vnější hradbou není příliš zřejmý. Do zmíněné vysoké obvodové hradby je na severní straně zavázán lichoběžný věžovitý objekt, obsahující v přízemí oboustranně špaletovaná čtverhranná okénka. V průběhu 14. století byla centrální stavba nástavbou změněna na regulérní donjon (obytná věž, nejčastěji čtverhranná) a nový vstup do něj proražen v úrovni druhého patra ze severní strany. K jeho hrotitému okosenému portálu vedl ze severního stavení můstek, v posledním poli padací, ve středu opřený o mohutný pilíř. Nejpozději touto dobou vzniklo i na severovýchodní straně níže položené, hradbou opevněné, nevelké předhradí s hospodářskými budovami a studnou, s jádrem zřejmě od počátku spojené prostřednictvím vstupní rampy. Patrně na konci 14. století byl hrad rozšířen o další předhradí se dvěma hranolovými věžemi v nárožích. Jedna z nich při bráně se dodnes dochovala v podobě vysokého torza, druhou pohltilo mladší křídlo s tzv. hodovní síní.
    Pozdně gotická přestavba radikálně zasáhla do podoby všech částí hradu. Zdaleka nejméně se upravovalo stísněné původní jádro s donjonem, který byl zvýšen a opatřen záchodovým přístavkem. Do jeho ohrazení přibyla pouze drobná patrová stavba. Obytná věž byla mimo jiné vybavena několika novými okny lemovanými typickými širokými hlazenými omítkovými rámy, s nimiž se setkáváme i v jiných částech hradu. Zcela se změnilo poslední patro starší věžovité vstupní brány, které se nyní otvíralo do tří velkých arkýřů. K původní bráně v zřejmě zvýšené okružní hradbě se zvenčí přiložila nová vstupní budova a byla vystavěna dodnes dochovaná, z původního předhradí k ní vedoucí podklenutá vstupní rampa. Téměř celé bývalé předhradí obklopily obytné budovy. Nízké, pravděpodobně hospodářské křídlo, se v blízkosti studny přiložilo ke skále s jádrem. Vstupní brána dostala novou hvězdovou klenbu. Celé čelo této části hradu zaujala patrová budova zvaná Nové pokoje, jejíž součástí se stalo i křídlo zasahující do prvého předhradí, kde pohltilo starší čtverhrannou nárožní věž. V patře, přístupném opět po kamenném schodišti, bývaly i dva velké sály, z nichž menší patrně obsahoval i arkýřovou kapli. Z původního prvého předhradí byla využita pouze západní strana s tzv. Starými pokoji. Součástí této budovy se stala i kuchyně. Od brány vedle starší čtverhranné nárožní věže vedla podél křídla starých pokojů krytá cesta ke vstupu do horního nádvoří. Značnou část nádvoří prvého předhradí vyplnila rozměrná nádrž s vodou, před níž stávala další podsklepená budova.
    Kolem celého rozsáhlého komplexu bylo postupně budováno dokonalé a mohutné opevnění. Na východě se k hradbě střední části hradu přiložila mohutná bateriová věž. Na západní a jižní straně zaujala vrchol valu před starším příkopem mohutná hradba se dvěma baštami, z nichž jedna má zevně polygonální tvar. Na poslední, severní straně byl val zrušen a hrad zde rozšířilo nové, zvláště mohutné ohrazení, kromě protáhlé polookrouhlé bašty ve středu zpevněné obrovským torionem (mimořádně velká patrová protáhlá dělostřelecká bašta s oblým čelem)nad vstupem do hradu. Do nového opevnění se ze současně opevněného městečka vcházelo systémem tří bran. Prvé dvě byly v přihrádku (širší parkán) u paty torionu. Třetí, věžovitá brána s vpadlinou pro hřeben na vnější fasádě již byla součástí hlavního okruhu opevnění. Korunu několik metrů silné hradby ukončoval široký hrázděný střelecký ochoz, schopný postavení děl velkých ráží. Zlepšení výhledu umožňovaly dvě čtverhranné pozorovací věžičky. V blízkosti bašt na ochoz vedla dobře dochovaná zděná schodiště. Stěny bašt i hradbu prolamují komory s dělostřeleckými střílnami. Opevňovací okruh zůstal nedokončen a byl provizorně uzavřen slabší zdí.

Zdroj: DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. 2. vydání. Praha: Libri, 2002, s. 464-466. ISBN 80-7277-003-9.



Základní informace:

Název:

Rabí

Okres:

Klatovský

Poloha:

9 km severovýchodně od Sušice

Nadmořská výška:

478 m n. m.

GPS souřadnice:

Loc: 49°16'43.6"N, 13°37'6.141"E

Přístupnost:

přístupný v návštěvních hodinách

Majitel:

stát, správce NPÚ Plzeň

Oficiální stránky:

www.rabi.cz

Fotogalerie:

Fotogalerie

Dokumentace:

1. celkový plán hradu
2. hmotová rekonstrukce hradu podle Durdíka
3. hmotová rekonstrukce hradu podle Menclové
4. současný stav

Video:

Toulavá kamera na ČT


Typický pohled:


Rabí

Cesta k hradu:

Automobil Cestujete-li automobilem, můžete zaparkovat přímo v obci na náměstí. Kapacita placené parkovací plochy, která se nachází přímo pod hradním návrším, však vzhledem k turistické atraktivnosti hradu nedostačuje.
Autobus V obci Rabí také zastavují autobusy směřující ze Sušice.
Vlak Nejbližší vlakovou stanici naleznete v 2 kilometry vzdálených Žichovicích.


Erby významnějších držitelů hradu:

Páni z Velhartic

Páni z Velhartic

Švihovští z Rýzmberka

Švihovští z ...

Chanovští z Dlouhé Vsi

Chanovští

Rožmberkové

Rožmberkové


Copyright © Ohradech.eu (David Mikoláš)