Poslední aktualizace tohoto hradu: 4. 5. 2015


Značka zříceniny hradu

PUSTÝ ZÁMEK U VELKÉHO BŘEZNA

též Hrádek; zaniklý hrad na vysokém návrší 1,5 km východně od Velkého Března.

    Písemné zprávy, které by bylo možno jednoznačně spojit s tímto hradem, neznáme a uniká nám i jeho jméno. Nevíme tedy, zda s ním lze spojovat některé zmínky o Velkém Březně. Situaci značně komplikuje i existence sousedního, paralelně existujícího hradu Varta, který byl sídlem panství. Podle vyhodnocení archeologických nálezů provedeného J. Šedivým je možno reálně uvažovat o existenci hradu v době od konce 13. do pokročilé 2. poloviny 14. století.
    Hrad odkryli v roce 1970 pracovníci muzea v Ústí nad Labem. Popsali zasutý val, zasypaný příkop a zbytky někdejšího zdiva. Kromě střepů nalezli také několik mincí spadajících do sklonku vlády krále Václava II. (1300-1305).
    Dispozice hradu na ostrožnovitém terénním útvaru byla dvojdílná. Jižní předpolí tvoří mírně svažitá plošina, jejíž část byla v nedávné době zcela zarovnána a vysypána štěrkem. V tomto prostoru se stýká dnešní přístupová cesta s relikty starších, místy až 9 m hlubokých úvozů. Odsud stoupá relikt další cesty jižním směrem vzhůru po hřbetu na úzkou podélnou plošinu, která převyšuje lokalitu o 12 m. Jižní směrem o 4 m výše se rozkládá další plošina hruškovitého tvaru. Původ těchto plošin je nejasný, nelze však vyloučit možnost, že se jedná o postavení obléhatelů. Západní předpolí tvoří horní plocha hřbetu běžícího na západ od prvního oddílu.
    První oddíl je od jižního a západního předpolí oddělen až 3 m hlubokým příkopem, po jehož vnějším obvodu běží val. Ten převyšuje povrch předpolí maximálně o 2,1 m, místy je ale téměř neznatelný. Je otázkou, zda sloužil obranným účelům, či zda se jedná pouze o odval horniny vytěžené při hloubení příkopu. Severozápadní strana prvního oddílu je navíc chráněna ještě vnitřním valem. Povrch plošiny v jižní části prvního oddílu převyšuje korunu valu přibližně o 0,5 až 1,7 m. Ve svažitém prostoru severně a severovýchodně pod touto plošinou se nachází tři další, méně výrazné plošiny. Na severovýchodě je tento oddíl zakončen 5 až 7 m hlubokým šíjovým příkopem, za nímž se rozprostírá druhý oddíl. Prostor prvního oddílu byl pravděpodobně chráněn obvodovou hradbou neznámé konstrukce, uvnitř se nacházely objekty provozního a hospodářského určení.
    Druhý oddíl představuje úzká podélná plošina, která má stejnou výškovou úroveň jako přilehlé partie prvního oddílu. Oproti hlavní oválné plošině v jižní části prvního oddílu je o 3,2 m nižší. Mírný svah v jihozápadním cípu oddílu je zakončen úzkou podélnou plošinou, založenou na kamenné suti. Nelze vyloučit, že se jedná o torzo zdi paláce, který původně vyplňoval celý prostor druhého oddílu. Na opyši se nachází 8 m hluboký příkop. Za ním se na klesajícím hřbetu rozkládají další dvě, sedlem oddělené samostatné plošiny, o nichž J. Šedivý soudí, že již nebyly opevněnou součástí lokality.

Zdroj:
- ANDĚL, Rudolf a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Praha: Svoboda, 1984, s. 151.
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. 2. vydání. Praha: Libri, 2002, s. 192. ISBN 80-7277-003-9.
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Dodatky. Praha: Libri, 2002, s. 35-36. ISBN 80-7277-114-0.
- PAŽOUREK, Vlastimil (ed.). Hrady na hranici. Čechy-Sasko. Děčín: Iniciativa pro děčínský zámek, 2012, s. 102-103. ISBN 978-80-905025-0-5.
- SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Díl XIV. - Litoměřicko a Žatecko. 3. vydání, 1. v Argu. Praha: Argo, 1998, s. 410-412. ISBN 80-7203-094-9.
- ŠEDIVÝ, Jiří. Hrady v údolí Labe mezi Ústím nad Labem a Děčínem. In: Castellologica Bohemica 8. Praha: Archeologický ústav AV ČR a Společnost přátel starožitností, 2002, s. 47-48. ISBN 80-86124-37-1.



Základní informace:

Název:

Pustý zámek

Okres:

Ústecký

Poloha:

1,5 km východně od Velkého Března

Nadmořská výška:

345 m n. m.

GPS souřadnice:

50.6617192N, 14.1631072E;
50°39'42.189"N, 14°9'47.186"E

Přístupnost:

volně přístupný celoročně

Majitel:

stát, správce Lesy ČR

Oficiální stránky:

-

Fotogalerie:

Fotogalerie 2015

Dokumentace:

celková dispozice hradu


Typický pohled:


Pustý zámek

Cesta k hradu:

Autobus Do Velkého Března zajíždí linkové autobusy z Ústí nad Labem, zastavují u ŽST nebo nedaleké školy.
Vlak Nejbližší ŽST se nachází ve Velkém Březně, trať 073 Ústí nad Labem, Střekov - Děčín a zpět. Od turistického rozcestníku u nádraží se vydáme po zelené pěší značce a po 2,5 km dorazíme k cíli.
Automobil Auto je možno zaparkovat ve východní části Velkého Března, např. v Litoměřické či Školní ulici, kde se snadno napojíme na zelenou pěší turistickou značku.



Copyright © Ohradech.eu (David Mikoláš)