Poslední aktualizace tohoto hradu: 9. 8. 2009
|
PRAVDA |
16 km jižně od Loun
Zřícenina hradu na široké opukové ostrožně nad soutěskou tvořící severní vyústění přechodu masivu Džbánu u Domoušic.
V písemných pramenech se hrad poprvé připomíná až k roku 1523. Archeologické nálezy však dokládají jeho existenci nejpozději v průběhu prvé poloviny 14. století
a jeho vznik by bylo možno spojovat nejspíše s pány z Kolovrat. Původní jméno neznáme, jméno Pravda by mohlo naznačovat možné husitské souvislosti. Hrad, jak jej
známe, z jeho dnešní podoby, lze nesporně spojit se stavební aktivitou rodu pánů z Kolovrat ve 2. polovině 15. století. Zmíněného již roku 1523 prodal Jan Mašťovský
z Kolovrat Děpoltovi z Lobkovic. V průběhu 16. století přestal hrad vyhovovat nárokům vyplývajícím ze změněného životního stylu a v druhé polovině tohoto věku
zpustnul. Jako pustý se poprvé uvádí k roku 1593.
Dnešní stavba vznikla složitějším stavebním vývojem, většinu patrných konstrukcí však lze nejspíše spojovat se stavební činností druhé poloviny 15. století, při níž
došlo i k výrazným terénním úpravám původního reliéfu. Nejvýraznější pozůstatky starších stavebních fází dnes registrujeme v prostoru severovýchodní části východní
budovy jádra. Dispozice hradu z 2. poloviny 15. století byla dvojdílná. V čele předhradí se nachází mohutný val, aktivní dělostřeleckou obranu umožňovala dvě čtvrtokrouhlá,
valy tvořená dělostřelecká palebná postavení při hranách ostrožny před příkopem. Trojúhelné jádro obíhá mohutný okružní příkop sledovaný (mimo čelní stranu proti předhradí)
neméně mohutným valem. Téměř celý obvod hradu obíhal parkán přístupní brankou v čelní hradbě. Bílý opukový hrad měl vyhraněně horizontální charakter. Jeho jedinou
věžovitou stavbou byla rozložitá nízká vstupní brána v nároží čela. Tato stavba též jako jediná z obrysu vymezeného hlavní hradbou vystupovala, ovšem pouze na úroveň
parkánu. Vlastní obytné stavby se přiložily k obvodové hradbě, nepochybně ukončené krytým střeleckým ochozem. Zhruba ve středu čelní strany hradbu prolamuje nevelký
portál, který umožňoval zavážení děl na parkán. Při západní hradbě v zadním nároží hradu stál destrukcemi v nedávné době postižený plochostropý trojprostorový palác.
Další podsklepená výstavná budova přiléhala k jihovýchodní hradbě ve zbývajícím nároží. Z ostatních staveb zbyly pouze terénní náznaky. Rozsáhlá rovná plocha návrší
před hradem byla přístupná ve značné vzdálenosti ležící, formou terénních reliktů zachovanou branou.
Zdroj: DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. 2. vydání. Praha: Libri, 2002, s. 447-448. ISBN 80-7277-003-9.
Základní informace:
Název: |
Pravda |
Okres: |
Lounský |
Poloha: |
16 km jižně od Loun |
Nadmořská výška: |
484 m n. m. |
GPS souřadnice: |
50°14'28.241"N, 13°42'41.14"E |
Přístupnost: |
volně přístupný celoročně |
Majitel: |
stát, správce Lesy ČR |
Oficiální stránky: |
- |
Fotogalerie: |
|
Dokumentace: |
Typický pohled: |
Cesta k hradu:
|
Cesta k hradu je vymezena turistickým značením. Můžeme se k němu vydat buď z Pnětluk (1,5 km pořád po zelené) nebo z Domoušic (1,5 km po červené). Osobně
jsem zvolil první trasu, neboť jsem cestoval autem a Pnětluky mi ležely na trase. Z pnětlucké návsi je vzdálen první rozcestník asi 200 m, od něj se pokračuje přes přemostěný
potůček kolem osamoceného stavení v kopci. Cesta se dále vine za mírného stoupání lesem k druhému rozcestníku (Pod Pravdou II,; zde se setkává zelená značka s modrou), následuje
asi po 100 metrech třetí rozcestník (Pod Pravdou I.; zde se setkává zelená značka s červenou) a po další 200 metrech konečně čtvrtý rozcestník (Pravda, zřícenina; zde se rozchází
zelená značka s červenou).
Ti, kteří budou chtít cestoval vlakem nebo autobusem, vyrazí zřejmě k hradu z Domoušic, neboť zde oba prostředky hromadné dopravy zastavují.
Erby významnějších držitelů hradu: |
 Páni z Kolovrat |
 Valdštejnové |
|
|
Copyright © Ohradech.eu (David Mikoláš)