Poslední aktualizace tohoto hradu: 26. 6. 2018


Značka zříceniny hradu

POŘEŠÍN

Zříceniny hradu na ostrohu nad řekou Malší nedaleko Kaplice.

    Hrad je poprvé v písemných pramenech zmiňován roku 1312 jako majetek mocného rodu pánů Bavorů ze Strakonic. Již roku 1317 jej Bavor III. ze Strakonic vyměnil za Vitějovice se svými vzdálenými příbuznými Vernéřem, Rackem a Přibíkem z Vitějovic, kteří se poté začali psát z Pořešína. Po smrti posledního z pánů z Pořešína Markvarta (†1418-1423) získal hrad Oldřich z Rožmberka, který jej roku 1434 nechal vypálit a rozbořit opevnění, aby se nestal opěrným bodem jeho nepřátel z řad kališnické šlechty. Roku 1457 se uvádí jako pustý.
    Ve své historii prošel hrad Pořešín několika stavebními fázemi. V první stavební fázi, která se datuje do doby po roce 1270 a která je spojena s Bavory ze Strakonic, náležel ke klasickým hradům bergfritového typu. Na táhlém a prudkém skalnatém ostrohu nad řekou Malší tak vzniklo zděnou hradbou obehnané jádro s dominantní mohutnou válcovou věží a palácem, před ním se rozprostíralo ohrazené předhradí, od jádra oddělené příkopem. Bavorové hrad nebudovali jako sídelní, nýbrž jako správní centrum svých statků, a správu svěřovali do rukou svých pořešínských purkrabí. Se změnou majitele došlo k prvním stavebním úpravám. Vitějovští, kteří se začali po Pořešínu záhy psát, přebudovali svůj nový hrad v reprezentativní sídlo. Markvart I. z Pořešína, purkrabí na Rožmberku a později hofmistr císařovny Alžběty Pomořanské, zřídil další předhradí lichoběžného půdorysu, jehož čelo zajišťoval příkop. Bergfrit ve východním nároží jádra byl dle T. Durdíka z poloviny pečlivě zbořen a jeho zbytek začleněn do tehdy vznikající plášťové hradby, korunované dřevěnou vysazenou chodbičkou. Starý palác byl směrem k jihovýchodu rozšířen o část s velkým sálem, nový palác navazoval na jeho jihovýchodní stěnu.
    Na počátku 15. století se tedy hrad skládal ze dvou předhradí a jádra. V předpolí hradu, kde dnes stojí novostavba provozního zázemí správce, bylo archeologickým výzkumem zjištěno pracoviště z doby stavby a samých počátků hradu. Geofyzikální průzkum zde identifikoval objekt čtverhranného půdorysu, určený jako vápenná pec z konce 13. století. Na severovýchodní straně prvního předhradí stávala příčná budova, jež byla v severozápadní části patrová a jež v patře dle otisku košatinové konstrukce obsahovala zateplenou komoru. Na tuto budovu navazovala první brána. V protilehlé části prvního předhradí se tyčila čtverhranná věžovitá stavba. Do druhého předhradí se vstupovalo buď kulisovou bránou opatřenou předloženým předbraním, nebo přímo branskou věží, která se uzavírala původně kolébkovým padacím mostem, později nahrazeným jiným řešením. Podél vnitřního líce jihovýchodního úseku obvodové hradby druhého předhradí vznikla lehčí dřevohlinitá stavba s hliněnou podlahou, sloužící patrně jako stáj, zástavbu čela předhradí tvořila rozměrná kamenná stavba (purkrabství) dochovaná pod vrstvami suti až do úrovně prvního patra. Když příchozí překonal příkopy prvního i druhého předhradí, ocitl se před třetí bránou do samotného jádra. Tato prodělala velmi složitý stavební vývoj. Hradbu jádra protínala šikmo, předstupovalo před ni dvakrát přestavované předbraní, které se v závěrečné fázi navenek otevíralo velkou branou vybavenou kolébkovým padacím mostem a brankou pro pěší s můstkem zdvihaným klasickým způsobem. Třetí brána zřejmě vykazovala statické problémy, stejně jako nadestavěná plášťová hradba jádra zpevněná na severu opěrným pilířem, o čemž jistě svědčí např. nález masivního železného táhla se závlačí, jímž byla zpevněna. Téměř celý obvod jádra byl obestavěn objekty starého paláce, nového paláce, zbrojnice a budovy pracovně označované jako kuchyně. Model hradu umístěný v expozici hradního muzea počítá s plně stojícím bergfritem i v dobách husitských válek.

Zdroj:
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002, s. 442-443. ISBN 80-7277-003-9.
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Dodatky 2. Praha: Libri, 2005, s. 81-83. ISBN 978-80-7277-262-7.
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Dodatky 3. Praha: Libri, 2008, s. 92-96. ISBN 978-80-7277-358-9.
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Dodatky 4. Praha: Libri, 2011, s. 87-89. ISBN 978-80-7277-489-0.



Základní informace:

Název:

Pořešín

Okres:

Českokrumlovský

Poloha:

4 km severně od Kaplice

Nadmořská výška:

533 m n. m.

GPS souřadnice:

48°46'30.291"N, 14°30'38.689"E

Přístupnost:

přístupný v návštěvních hodinách

Majitel:

Město Kaplice a Hrady na Malši, z.s., správce Hrady na Malši, z.s.

Oficiální stránky:

www.hradynamalsi.cz

Fotogalerie:

Fotogalerie

Dokumentace:

1. hmotová rekonstrukce
2. model hradu


Typický pohled:


Pořešín

Cesta k hradu:

Autobus Příměstské autobusové linky jedoucí z Kaplice zastavují na zastávce Kaplice, Pořešín II. Hrad je od ní vzdálen cca 0,5 km po po souběžné modré a zelené pěší turistické značce.
Vlak Nejbližší vlaková zastávka se nachází v Kaplici na trati č. 196 České Budějovice - Summerau. Odtud je třeba se k hradu vydat po zelené pěší turistické značce, trasa činí cca 3,3 km.
Automobil Automobil je možno zdarma zaparkovat na pro návštěvníky nově zbudovaném parkovišti přímo v Pořešíně. Od něj se pozvolně klesá cca 0,5 km po souběžné modré a zelené pěší turistické značce.


Erby významnějších držitelů hradu:

Bavorové ze Strakonic

Bavorové ze...

Rožmberkové

Rožmberkové


Copyright © Ohradech.eu (David Mikoláš)