Poslední aktualizace tohoto hradu: 22. 8. 2014


Značka zříceniny hradu

PERŠTEJN

7 km západně od Kadaně

    Hrad ve 2. polovině 13. století založili nejspíše páni ze Šumburka, někteří autoři též jako o možném zakladateli uvažují o Boršovi z Rýzmburka. V písemných pramenech se však poprvé připomíná k roku 1344 jako majetek pánů ze Šumburka. V roce 1451, kdy patřil Bedřichovi ze Šumburka, byl hrad dobyt hotovostí žateckého kraje, těžce poškozen a měl být následně zbořen. To se však tehdy ještě nestalo. Bedřich na svou porážku nikdy nezapomněl a v letech 1468-1469 by jedním z vůdců křížové výpravy proti Čechům a jejich králi Jiřímu z Poděbrad. Teprve její úplná porážka v bitvě u Vilémova (1469) znamenala načas uklidnění. Šumburkové pak drželi Perštejn do roku 1508, kdy prodali svá panství Albrechtovi z Kolovrat. Ten brzo potom prodal panství i s obnoveným hradem Oplovi z Fictumu, pánu na Šumburku a v Klášterci nad Ohří, který dosáhl v roce 1512 propuštění Perštejna z korunního lenního svazku. Avšak v roce 1530 byl Perštejn Oplovu bratru Jiřímu za penězokazectví zkonfiskován a Ferdinand I. jej zastavil královskému sekretáři Ondřeji Adlerovi a potom jinému členu královské rady Kryštofu z Gensdorfu za Adlerovy dluhy. Roku 1537 se hrad uvádí již jako pustý. V roce 1539 si Oplův a Jiříkův bratr Hanuš z Fictumu soudně vymohl vrácení panství a náhradu všech škod, které konfiskací utrpěl. Protože mu patřilo i šumburské panství, připojil k němu natrvalo i Perštejn. Tím pozbyl hrad jakéhokoli významu a nebyl už nikdy obnoven. Novou vrchnostenskou rezidencí se stalo město Klášterec nad Ohří, kde si Fictumové postavili místo staré tvrze a hradu Šumburku zámek.
    Doposud detailněji nezkoumaný hrad má rozsáhlou, zřejmě postupným vývojem vzniklou komplikovanou minimálně trojdílnou dispozici s množstvím staveb. Okrouhlé jádro se zbytky palácových budov při obvodu odpovídá nejspíše hradům s plášťovou zdí. Vedle něj stál do hradby zavázaný okrouhlý bergfrit o průměru 9,7 m a tloušťce zdi 3 m. Jeho těsné sousedství s jádrem patrně umožňovalo přímé spojení, nejspíše prostřednictvím padacího můstku. Na opačné straně byla jádru předložena menší, příkopem oddělená část nejasného účelu, na níž navazovalo baštovité ukončení vnějšího opevnění. Jádro i přiléhající střední část hradu v okolí velké věže obklopovalo ze tří stran rozsáhlé vnější ohrazení, na vstupní straně opatřené ještě úzkým parkánem, jehož nároží zajišťovala čtverhranná věž. Průběh protilehlé dlouhé boční strany zajišťovala čtverhranná, dovnitř otevřená bašta. K vnější hradbě zevnitř přiléhaly zřejmě hospodářské objekty. Na návrší proti hradu se dochovaly pozůstatky obléhacího tábora z roku 1451.
    Perštejn náleží mezi velké šlechtické hrady. Detailnější poznání vyžaduje provedení zaměření a zůstává nepochybně úkolem budoucího, především archeologického výzkumu. Ojedinělá je zde kombinace zřejmě bezvěžového jádra s bergfritem stojícím mimo jeho obvod.

Zdroj:
- ANDĚL, Rudolf a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Praha: Svoboda, 1984, s. 370-371.
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. 2. vydání. Praha: Libri, 2002, s. 425-426. ISBN 80-7277-003-9.
- MENCLOVÁ, Dobroslava. České hrady I. 2. vydání. Praha: Odeon, 1976, s. 197.



Základní informace:

Název:

Perštejn

Okres:

Chomutovský

Poloha:

7 km západně od Kadaně

Nadmořská výška:

460 m n. m.

GPS souřadnice:

Loc: 50°23'10.474"N, 13°6'27.136"E

Přístupnost:

volně přístupný celoročně

Majitel:

obec Perštejn

Oficiální stránky:

-

Fotogalerie:

Fotogalerie

Dokumentace:

1. terénní náčrt hradu dle T. Tomíčka
2. hmot. rekonstrukce dle R. Sirovátky


Typický pohled:


Perštejn

Cesta k hradu:

Autobus Do Perštejna zajíždí dálkové spoje z Prahy, Jáchymova a Karlových Varů. Také zde zastavují linky z Ostrova, Kadaně i Karlových Varů.
Vlak Vlakem dojedeme přímo do Perštejna, odkud je třeba pokračovat 3,5 km pěšky po modré turistické značce.
Automobil Automobil lze zaparkovat v blízkosti obecního rybníčku (ulice Údolní). Vrátíme se asi 50 m směrem k Hlavní ulici, kde po pravé straně - na nároží domu - uzříme modrou turistickou značku, kterou za prudšího stoupání sledujeme cca 500 m až k zřícenině hradu samotné.


Erby významnějších držitelů hradu:

Šumburkové

Šumburkové

Kolovratové

Kolovratové

Fictumové

Fictumové


Copyright © Ohradech.eu (David Mikoláš)