Poslední aktualizace tohoto hradu: 1. 7. 2018


Značka zříceniny hradu

LOKET

Zachovaný hrad na skalnatém vrcholu obtékaném Ohří ve stejnojmenném městě.

    Přesná datace založení románského hradu se různí. Za zakladatele je považován buď český král Vladislav I., nebo ministeriálové císaře Fridricha I. Barbarossy, kteří zdejší oblast osidlovali rolníky z německých zemí. Na přelomu 12. a 13. století vzniklo hrazené podhradí, později povýšené na královské město. Hrad se v písemných pramenech poprvé připomíná k roku 1234, kdy je zaznamenám první známý loketský královský purkrabí. Zásadní přestavby se dočkal koncem 14. století za vlády Václava IV. Na počátku husitských válek hrad přešel do šlechtických rukou a roku 1434 ho císař Zikmund zastavil svému kancléři Kašparu Šlikovi z Holiče. V roce 1473 Šlikové vyhořelý hrad získali do dědičného vlastnictví, v němž setrval až do roku 1547. V poslední čtvrtině 15. století a první polovině 16. století ho výrazně přestavěli. V letech 1551-1562 hrad spravovali páni z Plavna. Pro špatné hospodaření jim byl ale odebrán a propůjčen (později dědičně darován) loketským měšťanům. Začal být utilitárně využíván a nezadržitelně upadat. Koncem 18. století byla zbořena Skalní světnice a v roce 1822 byl zchátralý objekt pronikavě přestavěn na krajskou věznici. Koncem 19. století byl Markrabský dům upraven pro potřeby muzea. Od roku 1968 byl hrad ve správě Památkového ústavu v Plzni. Obrat ke zvelebení a zpřístupnění hradu nastal v roce 1992, kdy byl opět vrácen městu Lokti.
    Pro stavbu románského hradu bylo zvoleno staveniště o dvou výškových úrovních. Horní tvořilo poměrně úzké skalní žebro. Na jeho jihozápadním konci se dodnes vypíná čtverhranná věž postavená z kvádrů, z nichž mnohé jsou bosované. Nad plochostropým přízemím měla patrně klenuté patro vybavené krbem a prevétem, avšak přitom osvětlované pouze stěrbinovými otvory. Druhé patro bylo vstupní s portálem vedoucím na pavlač na západní straně věže. Věž si uchovala i původní zuby románského cimbuří. Severně od ní ve střední části hřebene sestavu objektů stával čtverhranný objekt, zvaný Skalní světnice, považovaný za původní palác hradu. Na úzkém severním konci hřebene sestavu objektů uzavírala drobná rotunda o vnitřním průměru 3,6 m a obvodovém plášti silném 75 až 80 cm. Nějaká čtverhranná románská stavba zřejmě stála ještě na sousední skále, dnes její zbytky představují součást vystupujícího severozápadního křídla hradu. K hřebenu se zmíněnými stavbami byla na východní straně přihrazena níže položená spodní část hradu. Vymezovala ji mohutná, ve většině svého průběhu dosud dochovaná, v měkké křivce vedená hradba. Někde ve východním koutě hradu se v ní nacházela vstupní brána. K hradbě se v dnešním východním křídle přikládala náročnější vícepodlažní stavba, z níž byla zjištěna jedna příčka a klenutá chodbička v síle vnější zdi v úrovni patra. Kromě toho zde existovaly i provozní objekty, z nichž nejméně jeden mohl mít charakter zemnice. Z vnějšího líce hradby vybíhaly vystupující věžice. Nesporně současná je dnešní jižní polookrouhlá, další věžice pravoúhlého tvaru stávala i v místě východní stěny václavského Hejtmanství. Zda s hradbou byla současná i dnešní severní polookrouhlá bašta nevíme, zdá se to však pravděpodobné. Koncem 13. či v průběhu 14. století se k obvodové hradbě na východní straně přiložila budova, z níž se dochovaly pouze valeně zaklenuté sklepy. Zásadní změnu hrad prodělal až při velké přestavbě započaté snad již koncem doby Karla IV., ve své většině však realizované za jeho syna Václava IV. Stará brána byla zrušena a přístupová cesta byla pravotočivě vedena okolo východní a jižní fronty hradu. Zde ji pod velkou věží přepažily dvě hradby s bohatě profilovanými portály bran, před nimiž nebyl příkop. Na jihozápadě byl hradní areál rozšířen o malý dvorek, jehož vnější stranu tvořila zalomená obytná budova tzv. markrabství. Cesta se v dvorku otočila a prošla další kulisovou branou. Aby za ní mohla pokračovat dál, musela zde být postavena hluboko ve svahu nová vnější zeď a přemostěna hluboká rozsedlina. Vstup cesty do nádvoří umožňovalo odsekání části skalního žebra a v takto vzniklém průlomu se nacházela čtvrtá brána. Nádvoří nyní bylo obestavěno od severovýchodního kouta až po velkou věž. Na jihovýchodní straně dvorská huť postavila objekt tzv. Hejtmanství, charakteristický věžovitý palác s nárožími armovanými, pečlivě provedenými bosovanými kvádry. Mezi tímto honosným palácem a velkou věží se nacházel nízký zajímavý objekt kuchyně s interiérem členěným čtyřmi subtilními sloupy, které nesly původně dymník, ponechávající při věži úzkou uličku. Věž sama byla v této době zvýšena. Šlikovská pozdně gotická přestavba se především věnovala obytné části hradu. Součástí přestavěného východního křídla se stala i kaple s presbytářem nastavěným na zřejmě starší polookrouhlou baštu či věžici. Nad druhou posléze vznikla nástavba tzv. Šlikovského archivu. Kuchyně byla zrušena a přesunuta do bývalého václavského paláce a objekt protažen až k věži a zvýšen. Stavělo se i v severním koutě, kde zástavba v několika fázích získala dnešní obrys. Na zde vzniklý palác, který pohltil i románskou rotundu přestavěnou na šnekové schodiště a románskou vysunutou stavbu, v další fázi navázalo západní směrem již raně renesanční křídlo s mohutnou dělostřeleckou polookrouhlou baštou. Na straně proti městu hrad zajistil nový, dnes zcela zaniklý hradební okruh, zesílený několika polookrouhlými dovnitř otevřenými baštami, který navázal na nároží první brány z doby lucemburské.

Zdroj:
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002, s. 343-346. ISBN 80-7277-003-9.
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Dodatky. Praha: Libri, 2002, s. 62. ISBN 80-7277-114-0.



Základní informace:

Název:

Loket

Okres:

Sokolovský

Poloha:

8 km východně od Sokolova

Nadmořská výška:

427 m n. m.

GPS souřadnice:

50°11'13.574"N, 12°45'15.425"E

Přístupnost:

přístupný v návštěvních hodinách

Majitel:

Město Loket, správce MÚ Loket

Oficiální stránky:

www.hradloket.cz

Fotogalerie:

Fotogalerie

Dokumentace:

1. plán hradu
2. fotogrammetrie věže


Typický pohled:


Loket

Cesta k hradu:

Autobus Příměstské autobusy z Chebu, Jáchymova, Sokolova, Karlových Varů a Horního Slavkova zastavují na zastávce Loket, která se nachází naproti níže zmíněného parkoviště pro automobily.
Vlak Nejbližší vlaková zastávka se nachází přímo v Lokti na trati č. 144 Nová Role - Loket předměstí.
Automobil Automobil je možno zaparkovat např. 350 m severozápadně od hradu na parkovišti Loket, u Benziny naproti parkovišti autobusů.


Erby významnějších držitelů hradu:

Český král

Český král

Šlikové

Šlikové

Z Plavna

Z Plavna


Copyright © Ohradech.eu (David Mikoláš)