Poslední aktualizace tohoto hradu: 20. 9. 2014


Značka zříceniny hradu

LITÝŠ

9 km severovýchodně od Litoměřic

    Východně nad vsí Kotelicemi, která patřila až do roku 1337 ke komendě německých rytířů v Býčkovicích, se vypíná zarostlý kuželovitý vrch, na němž jsou zachovány zříceniny středověkého, dobře opevněného a strategicky důležitého hradu Litýše.
    Založení hradu spadá do doby husitských válek. Když na jaře 1421 došlo v třebušínské kotlině k bojům mezi Janem Žižkou, táhnoucím na Litoměřice, a spojenci krále Zikmunda, objevuje se mezi nimi i děčínský Zikmund z Vartemberka. Tento hrabivý katolík zaútočil neúspěšně na podzim 1421 na Žižkův hrad Kalich. Král Zikmund si chtěl Vartemberka zavázat pevněji, a proto mu zastavil 27. listopadu 1422 mimo jiné i veškerý majetek bývalé býčkovické komendy. Aby si Vartemberk tuto problematickou zástavu zajistil, rozhodl se na její obranu vybudovat nový hrad, který by byl současně i hrozbou Žižkovu Kalichu. Volba padla na vrch Litýš nad Kotelicemi.
    V roce 1453 hrad jako odúmrť získali Aleš a Zdeněk ze Šternberka, kteří ho však již v následujícím roce prodali Janovi mladšímu z Vartemberka a z Děčína. V roce 1459 byl Litýš centrem panství Jana z Čečelic na Tetčiněvsi. Svatbou jeho dcery s Kryštofem z Vartemberka se pak navrátil Vartemberkům. Po roce 1532 za Kryštofa z Vartemberka byl hrad sice ještě obýván, ale protože již byl zřejmě nepohodlný a nevyhovoval zvýšeným nárokům na bydlení, dal Kryštof opravit zpustlou býčkovickou tvrz a přenesl na ni sídlo panství. Opuštěný hrad propadal rychle zkáze, v neznámé době vyhořel a roku 1544 se uvádí již jako pustý.
    Přístupová komunikace k hradu Litýši vedla z jihu a byla strategicky kontrolována dvěma nepravidelně půlkruhovými zemními dělostřeleckými baštami - jednou na jihozápadě, druhou na jihovýchodě. Na západě vstupovala hypotetickou první bránou do I. oddílu hradu s budovou nejasného významu, pokračovala k druhé bráně, za níž se rozkládal severní ohrazený II. oddíl hradu, na severozápadě opatřený spíše lichoběžnou baštou. Od druhé brány se cesta mírným obloukem stáčela k východu, aby se pod skálou na severu, jež pravděpodobně nesla věžovitou stavbu, pravoúhle zalomila směrem k jihu, kde se nacházela třetí brána zajištěná trojúhelnou zemní baštou, kterou lze považovat za přímou předchůdkyni bastionů. Tato trojúhelná bašta, která byla svým břitem situována směrem k druhé bráně, dokázala kontrolovat I. i II. oddíl hradu. Po obezděné zemní terase komunikace vcházela čtvrtou bránou do vnitřního příkopu na jihu, téměř celý ho prošla, aby se zastavila u páté brány. Kde přesně však byla a kudy se vstupovalo do jádra hradu, nedokážeme zatím určit. Vnější jižní a východní příkop byl nad jihozápadní zemní dělostřeleckou baštou průchozí brankou s I. oddílem hradu.
    Na snáze přístupné jižní a východní straně byl hrad obehnán zdvojenými valy a příkopy, přičemž vnitřní příkop, jak jsme si řekli, byl na jihu využit k vedení přístupové cesty. Vlastní jádro hradu lichoběžného obrysu se rozpadá do dvou výškových úrovní. Níže položenou přední část vymezenou hradbou se zaobleným nárožím zřejmě na čelní palácové i obou bočních stranách lemovaly budovy. Výše položená skalnatá zadní část dnes kromě deprese po budově (věži?) nevykazuje žádné další pozůstatky zástavby. Obě výškové úrovně jádra hradu svíraly menší nádvoří, které bylo v severní části doplněno o hradní kuchyni a cisternu (či studnu).


Litýš, plán hradu podle Hlavenky, Šály a Sýkory


Plán hradu (letecká fotogrammetrie P. Hlavenka, geodetické doměření J. Šály - M. Sýkora, kresba M. Sýkora).
1) přístupová cesta na hrad, 2) hypotetická první brána, 3) hypotetický I. oddíl, 4) budova, 5) druhá brána, 6) II. oddíl, 7) relikty ohrazení II. oddílu s baštou, 8) třetí brána, 9) trojúhelníková zemní bašta, 10) obezděná zemní terasa, 11) čtvrtá brána, 12) skalní blok se srubem?, 13) obezděné zemní náspy, 14) branka, 15) dělostřelecké zemní bašty, 16) pátá brána, 17) nádvoří jádra, 18) palác, 19) kuchyně?, 20) cisterna nebo studna, 21) vrchol skály se zahloubením po stavbě (věži?).


Zdroj:
- ANDĚL, Rudolf a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Praha: Svoboda, 1984, s. 286.
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. 2. vydání. Praha: Libri, 2002, s. 342-343. ISBN 80-7277-003-9.



Základní informace:

Název:

Litýš

Okres:

Litoměřický

Poloha:

9 km severovýchodně od Litoměřic

Nadmořská výška:

486 m n. m.

GPS souřadnice:

Loc: 50°35'27.23"N, 14°14'38.66"E

Přístupnost:

volně přístupný celoročně

Majitel:

stát, správce Lesy ČR

Oficiální stránky:

-

Fotogalerie:

Fotogalerie 2008  Fotogalerie 2014

Dokumentace:

1. terénní náčrt hradu dle F. Gabriela
1. rekonstrukce hradu dle M. Sýkory


Typický pohled:


Litýš

Cesta k hradu:

Automobil Byv vyzbrojen autoatlasem a informacemi z Internetu vyrazil jsem se svým dvoustopým kamarádem opět po delší přestávce na výlet. Ze silnice Litoměřice - Úštěk jsem po 7 kilometrech odbočil doleva na Dolní a Horní Lezly a dorazil do Kotelic. Ještě před obcí jsem auto "zaparkoval" (obr. 1) a vydal se doprava (obr. 2) za mírného stoupání po místní komunikaci Nová Vesnička - Jeleč k hradu (obr. 3). Kopec s tušenými zbytky hradu (obr. 4) jsem sledoval po své levé ruce. Zhruba po 1 kilometru, v místě pravotočivé zatáčky (obr. 5), jsem ze silnice odbočil doleva na lesní cestu (obr. 6) a z ní hned poté sešel na lehce přehlédnutelnou lesní stezku (obr. 7), která mě po několika stech metrech (obr. 8, obr. 9, obr. 10, obr. 11) bezpečně dovedla až k cíli (obr. 12).
Autobus Nejbližší autobusová zastávka leží v Kotelicích.
Vlak Nejbližší železniční stanice se nachází ve 4,5 km vzdálených Horních Řepčicích.


Erby významnějších držitelů hradu:

Vartemberkové

Vartemberkové

Šternberkové

Šternberkové


Copyright © Ohradech.eu (David Mikoláš)