Poslední aktualizace tohoto hradu: 10. 11. 2016


Značka zříceniny hradu

KYŠPERK

též Geiersberg či Supí hora; 2 km severovýchodně od Krupky

    Hrad Kyšperk byl postaven na ostrohu orientovaném severojižně a střeží cestu od Unčína k vrcholům Krušných hor. Byl od ní oddělen do skály vytesaným příkopem, přes který jistě v minulosti vedl most. Na druhé straně cesty, odděleně od hradu, stávala osamocená okrouhlá věž vzniklá ve 2. polovině 15. století.
    Prvá část hradu ve svahu, kterou procházela přístupová cesta, měla zřejmě pouze obranný charakter. Věžovitou čtverhrannou branou se vcházelo do protáhlého, polookrouhle ukončeného předhradí. Zaniklá příčná zeď je oddělovala od zhruba obdélného jádra. V nároží zadní strany této části hradu, tedy nad šíjovým příkopem, zřejmě stála čtverhranná obytná věž, z níž se dochovala pouze část valeně zaklenutého suterénu a přízemí. V jádru dále existovala obytná křídla. Za Jana z Jenštejna byla na rozhraní obou částí hradu vystavěna mohutná obdélná plochostropá obytná věž. Nepochybně se stavělo i v jádru. Písemné zprávy hovoří v této souvislosti i o hradní kapli, jejíž polohu ani podobu doposud neznáme.
    Přesné datum vzniku hradu neznáme. První zpráva o něm je z roku 1319, kdy se před Otou z Bergova řešil u Kyšperka spor Heřmana ze Šumburka a Boreše z Rýzmburka. Hrad postavil buď sám král Jan Lucemburský, nebo Ota z Bergova. Roku 1327 dostal Ota od krále daleko větší panství bílinské a roku 1334 prodal kyšperské panství pražskému biskupu Janovi IV. z Dražic.
    Nový majitel přezval hrad na Bischofsberg, Biskupskou horu, ale název se neujal a asi během jednoho desetiletí zanikl. V majetku pražských biskupů (od roku 1344 arcibiskupů) byl hrad až do počátku 15. století.
    Arcibiskup Jan z Jenštejna nechal hrad Kyšperk přestavět a opravit za vysokou sumu 1 500 kop grošů, přičemž zde zřídil novou kapli a věž. Posledním arcibiskupským držitelem hradu byl Konrád z Vechty, který přestoupil k husitství a roku 1421 předal arcibiskupské insignie konzistoři podobojí. Ten také zastavil hrad roku 1418 tehdejšímu purkrabímu Rýdkéřovi z Polenska.
    V roce 1433 dobyl hrad husitský hejtman Jakoubek z Vřesovic, který se pak po Kyšperku psal. Po Jakoubkově smrti se o velké panství podělili jeho synové, z nichž nejstarší Jaroš dostal Kyšperk a byl zakladatelem větve Kyšperských z Vřesovic. Kolem roku 1522 přešel hrad do rukou Glaců ze Starého Dvora. Rytíř Glac roku 1526 svou neopatrností způsobil požár, hrad vyhořel a nebyl od té doby obnoven. Roku 1541 se mluví o Kyšperku jako o pustém a spáleném. Jan Glac si pak vystavěl tvrz v Soběchlebech a tam také přemístil panství.

Zdroj:
- ANDĚL, Rudolf a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Praha: Svoboda, 1984, s. 255-256.
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. 2. vydání. Praha: Libri, 2002, s. 316-317. ISBN 80-7277-003-9.



Základní informace:

Název:

Kyšperk

Okres:

Teplický

Poloha:

2 km severovýchodně od Krupky

Nadmořská výška:

480 m n. m.

GPS souřadnice:

Loc: 50°41'44.811"N, 13°53'22.03"E

Přístupnost:

volně přístupný celoročně

Majitel:

stát, správce Lesy ČR

Oficiální stránky:

-

Fotogalerie:

Fotogalerie 2008  Fotogalerie 2012  Fotogalerie 2016

Dokumentace:

celkový plán hradu


Typický pohled:


Kyšperk

Cesta k hradu:

Vlak Z železniční stanice Bohosudov je zřícenina hradu vzdálena 5 km po modré pěší turistické značce (orietační body: restaurace Černý kůň, hřbitov v Lipové ulici, dolní stanice lanové dráhy, Hálkova stezka skrz zahrádkářskou kolonii).
Automobil Auto lze zaparkovat buď v Krupce nebo lépe v Unčíně, odkud je hrad vzdálen 15 minut chůzí po modře označené lesní cestě za středně náročného stoupání.
Autobus Autobus jede z Teplic a zastavuje jak v Krupce, tak v Unčíně.


Erby významnějších držitelů hradu:

Český král

Český král

Bergové

Bergové

Pražské arcibiskupství

Pražské arc.

Vřesovcové z Vřesovic

Vřesovcové z ...


Copyright © Ohradech.eu (David Mikoláš)