Poslední aktualizace tohoto hradu: 2. 4. 2016


Značka zříceniny hradu

KOŠŤÁLOV

5 km jihozápadně od Lovosic

    Zbytky hradu Košťálova, stojící na vrcholu příkré skály Českého středohoří, která je asi totožná s horou Přípkem, uvedenou v Kosmově kronice, působí dodnes impozantním dojmem. U vrcholu kopce je volné prostranství, kde se rozkládal dolní hrad (předhradí). Dochovaly se zde pouze nepatrné relikty zástavby i ohrazení, starší výkopy umožnily díky početným nálezům uvažovat o lokalizaci kuchyně a kovárny. Předhradí, do něhož se vstupovalo ze severu čtverhrannou branskou věží, dále dle A. Sedláčka (viz níže) obsahovalo dva obytné objekty.
    Z předhradí ústila cesta přes dnes již téměř zasypaný příkop do jádra hradu. Ten byl kdysi obklopen parkánem, z něhož zůstalo dodnes dochováno odstupňované severovýchodní nároží a úsek zdiva při východní straně věžového paláce. Parkánová hradba vybíhá na východní straně v baštovitý útvar, který však s původním hradem nemusel vůbec souviset. Hlavní stavbou hradu býval věžový palác, který za posledních sto let výrazně nahlodal „zub času“. Suterén stavby byl založen na nerovném terénu a osvětlen pouze jedním úzkým okénkem na západní straně. Pod ním byl kdysi prolomen nový vstup s druhotně vyzděnou nikou. První podlaží je zakonzervováno, místy sekundárně přistavěno, jinak z větší části dochováno. V severní stěně velvo se spatřuje původní vstup do věže, východní zeď je prolomena čtyřmi okenními otvory. Z druhého a třetího patra, známého ze starších fotografií a kreseb, už nezbylo zhola nic. Pod věží na jihu se ještě rozprostíral opevněný spočinek.
    Dobu vzniku hradu Košťálova neznáme. Podle charakteru stavby, kdy vlastní hrad tvořila jen obezděná velká kvádrová obytná věž, mohl vzniknout na počátku 14. století.
    Je zajímavé, že prvá zpráva o hradu z roku 1372 se nezmiňuje o jeho držiteli, ale o jeho purkrabím Aleši mladším ze Slavětína. Kdo však postavil dost výstavný a tedy nepochybně nákladný hrad? Nemohl to být tedy některý drobný šlechtic. I existence zdejšího purkrabího nasvědčuje některému významnějšímu držiteli. V literatuře se vyskytují názory, že to byl hrad královský, avšak pro tento názor chybějí důkazy. V současnosti se předpokládá, že stavebníkem mohli být např. páni z Házmburka. V roce 1422 byl hrad jako majetek Kaplířů ze Sulevic neúspěšně obléhán husitskými vojsky. K roku 1486, kdy se Buškovi synové Dobeš, Zdeslav a Jan Kaplířové rozdělili o svůj dědický majetek, známe dobře podobu hradu, který měl být otevřený pro všechny bratry. Dobeš a jeho čeleď měli obývat veliký dům na dolním hradě, Jan směl obývat tzv. dolní domek na dolním hradě a Zdeslav získal horní hrad. V případě potřeby mohli být všichni vpuštěni na horní hrad, ale starat o čeleď se měl každý sám. Obrana hradu zůstala společnou povinností všech bratrů. Kaplířové na Košťálově sídlili až do poloviny 16. století, kdy si postavili novou, pohodlnější a dostupnější tvrz při dvoře pod kopcem. Hrad ponechaný svému osudu byl již na počátku 17. století za Adama z Vchynic a z Tetova pustý.
    Košťálov je klasickou ukázkou hradu donjonového typu, pro jehož aplikaci nabízelo České středohoří výhodné staveniště.


Košťálov, plán hradu podle Hlavenky, Šály, Sýkory, Veselého a Lehkého


Plán hradu (letecká fotogrammetrie P. Hlavenka, geodetické doměření J. Šály - M. Sýkora - H. Veselý, kresba I. Lehký).
1) zaniklý rybník, 2) současná cesta, 3) původní středověká cesta, 4) první linie opevnění lehčí konstrukce, 5) místo první brány, 6) vstupní koridor ohrazený opevněním lehčí konstrukce, 7) předpokládaná druhá brána, 8) zpevněná rampa nájezdu ke třetí bráně, 9) příkop, 10) třetí brána, 11) terénní deprese po budově či fortifikaci, 12) čtvrtá brána, 13) dvorek, 14) budova č. 1, 15) opevněný skalní výběžek, 16) pátá brána, 17) nádvoří dolního hradu, 18) budova č. 2, 19) budova č. 3 (tzv. Dolní domek), 20) budova č. 4 (tzv. Veliký dům), 21) předpokládaná přístupová komunikace do horního hradu, 22) parkán, 23) palác horního hradu, 24) zpevnění svahu na východě, 25) opevnění spočinku na jižní straně.
1a - zdivo na maltu v řezu; 1b - zdivo na maltu v pohledu; 2 - zdivo nasucho; 3 - obnažená skála; 4 - rozrušený povrch skály, suť; 5 - komunikace.
Hlavenka, Šály, Sýkora, Veselý, Lehký 2014


Zdroj:
- ANDĚL, Rudolf a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Praha: Svoboda, 1984, s. 225-226.
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie čekých hradů. 2. vydání. Praha: Libri, 2002, s. 280-281. ISBN 80-7277-003-9.
- SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Díl XIV. - Litoměřicko a Žatecko. 3. vydání, 1. v Argu. Praha: Argo, 1998, s. 304-307. ISBN 80-7203-094-9.
- VESELÝ, Hynek. Hrad Košťálov [online]. c2009-2012, poslední revize 2012 [cit. 2014-09-11].
Dostupné z: http://www.hrady-ceskeho-stredohori.cz/pages/hrad-kostalov.html



Základní informace:

Název:

Košťálov

Okres:

Litoměřický

Poloha:

5 km jihozápadně od Lovosic

Nadmořská výška:

481 m n. m.

GPS souřadnice:

Loc: 50°29'24.7"N, 13°59'4.96"E

Přístupnost:

volně přístupný celoročně

Majitel:

Olga Klobouková, Naděžda Kořínková, Blanka Simperová, Daniela Starečková

Oficiální stránky:

-

Fotogalerie:

Fotogalerie 2014  Fotogalerie 2015

Dokumentace:

1. porovnání půdorysů hradu
2. hypotetická rekonstrukce hradu
dle I. Lehkého (kresba)

3. hypotetická rekonstrukce hradu
dle I. Lehkého (3D)

4. hypotetická rekonstrukce hradu
dle L. Wettengla


Typický pohled:


Košťálov

Cesta k hradu:

V podstatě lze zvolit tři trasy: delší trasu po zelené značce z Třebenic, o něco kratší neznačenou trasu z obce Košťálov a nejdelší žlutě vytyčenou trasu ze Sutomi.


Erby významnějších držitelů hradu:

Zajícové z Házmburka

Zajícové z ...

Kaplířové ze Sulevic

Kaplířové ze ...

Vchynští z Vchynic

Vchynští z ...


Copyright © Ohradech.eu (David Mikoláš)