Poslední aktualizace tohoto hradu: 29. 4. 2016


Značka zříceniny hradu

JESTŘEBÍ

též Habstein či Krušina; 8 km jižně od České Lípy

    Zříceniny hradu na dominantním pískovcovém skalním útvaru nad stejnojmennou obcí.
    Prvá zmínka o hradu se vyskytuje v predikátu Ronovce Hynka z Jestřebí v roce 1296. Jako hrad je výslovně uváděno k roku 1300. Poté na dlouhou dobu hrad z písemných pramenů mizí. Nelze vyloučit, že zanikl. Opětovně se s ním setkáváme v roce 1403 v predikátu Jindřicha Berky z Dubé. V 15. století několikrát změnil majitele. Přešel nejprve do rukou Smiřických a poté v roce 1480 Vartemberků. Na počátku 16. století počal chátrat a před polovinou 16. století byl již pustý (takto je uváděn k roku 1575). Doposud získané archeologické nálezy dokládají vznik hradu označovaného dnes jako Jestřebí až na počátku 15. století. To spolu s analýzou písemných zpráv vedlo F. Gabriela a J. Panáčka k vyslovení předpokladu, že historicky doložený hrad Jestřebí přelomu 13. a 14. století stál jinde (možnou lokalizací by mohl být Hrad na Konvalinkovém vršku), zatímco dnešní Jestřebí je novostavbou z počátku 15. věku, na niž bylo přeneseno jméno zaniklého staršího hradu. Hypotézu F. Gabriela a J. Panáčka zpochybnili v roce 2015 V. Peša, P. Jenč, Š. Havel a V. Novák, kteří o rok dříve provedli na lokalitě záchranný archeologický výzkum. Sondáže pod hradním převisem doložily dva horizonty oddělené obdobím s malými (nebo žádnými) aktivitami. S odkazem na obdobnou nálezovou situaci na skalním hradě Falkenštejně u Jetřichovic, kde je nejstarší horizont rovněž málo zřetelný, se přiklání k modelu, který předpokládá kontinuitu obou fází hradu na dnešním místě. Bezejmenný hrad na Konvalinkovém vršku by pak tedy nemohl být starší fází hradu Jestřebí, ale jiným sídlem, k němuž pravděpodobně příslušela v roce 2007 objevená zaniklá ves Provodín.
    Místo pro vybudování hradu bylo vybráno velice důmyslně. Nejbližší kopec leží daleko za čarou dostřelu středověkých zbraní, okolní otevřená krajina znemožňovala nepříteli skrytý příchod k hradu, rozsáhlé močály někde přiblížení obléhatelů vůbec vylučovaly. Staveništěm hradu se stal charakteristický pískovcový suk se základnou užší než horní plochou. Dnešní stav je díky velkým destrukcím části této skály v 19. století pouze torzem původního, naštěstí dokumentovaného historickými vyobrazeními a plánem úprav z doby před rokem 1840. U paty suku zřejmě leželo hospodářské zázemí, jak dokládá fakt, že odsud byla přístupná hradní studna. Vlastní plocha hradu se výškově rozpadala do dvou úrovní. Na nižší dnes vystoupíme novogotickým točitým schodištěm vestavěným do bývalé studny. Nad jejím vyústěním se doposud zachovala prostora s dražemi pro upevnění konstrukce rozměrného šlapacího kola o průměru asi 10 m, pro něž musela být vysekána odpovídající dutina. Původní přístup zjevně zasekaný do skály se nedochoval. Protože vysoké strmé až kolmé stěny skalního suku poskytovaly dostatečnou ochranu, nebyla na jejich okraji stavěna hradba v pravém slova smyslu, ale víceméně pouze parapetní zeď s cimbuřím na nízkém soklu. Výška cimbuří dosahovala asi 1,3 m. Stínky, vně zešikmené, byly široké přes 2 m a střídaly 0,9 m široké proluky. Ze zástavby nižší části hradu se dochoval pouze zbytek jedné zahloubené budovy a pozůstatky dvou světniček. Většina staveb zde zřejmě byla ze dřeva. Parapetní zeď s cimbuřím, dosud částečně dochovaná, lemovala i věžovitý skalní blok, vypínající se o asi 10 metrů nad úrovní nižší části hradu, která ho obíhala ze třech stran formou úzkého ochozu. V zaniklé části se nacházel i džbánovitý, do skály vysekaný objekt označovaný jako vězení, který by mohl být i zásobnicí na obilí. Při stavbě zábradlí při okraji nižší části hradního areálu v roce 2009 byl mírně zkomolen její terénní reliéf. Na vyvýšenou část, z níž dnes existuje pouze bizarní střep, vedlo dlouhé schodiště. Horní plato opevňovala parapetní zeď s cimbuřím, která se však v říjnu 2009 zřítila spolu se severozápadní částí skalního suku. Na východní straně zřejmě stával nějaký podsklepený objekt.
    Jestřebí náleží mezi skalní hrady, a v rámci jejich mladšího horizontu pak patří mezi nejsvébytnější řešení.

Zdroj:
- ANDĚL, Rudolf a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Praha: Svoboda, 1984, s. 180.
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. 2. vydání. Praha: Libri, 2002, s. 227. ISBN 80-7277-003-9.
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Dodatky 4. Praha: Libri, 2011, s. 45. ISBN 978-80-7277-489-0.
- GABRIEL, František a Jaroslav PANÁČEK. Hrady okresu Česká Lípa. Praha: Argo, 2000, s. 85-90. ISBN 80-7203-295-X.
- PEŠA, Vladimír, Petr JENČ, Štěpán HAVEL a Vojtěch NOVÁK. K počátkům hradu Jestřebí u České Lípy. In: Archeologie ve středních Čechách. Praha: Ústav archeologické památkové péče středních Čech, 2015, 19(1), s. 357-365. ISSN 1214-3553.



Základní informace:

Název:

Jestřebí

Okres:

Českolipský

Poloha:

8 km jižně od České Lípy

Nadmořská výška:

259 m n. m.

GPS souřadnice:

50°36'43.243"N, 14°34'50.336"E

Přístupnost:

volně přístupný od dubna do listopadu

Majitel:

obec Jestřebí

Oficiální stránky:

-

Fotogalerie:

Fotogalerie

Dokumentace:

terénní náčrt hradu dle F. Gabriela


Typický pohled:


Jestřebí

Jestřebí před a po sesuvu (Foto: ČTK)

Cesta k hradu:

Autobus V Jestřebí se nacházejí dvě autobusové zastávky, Jestřebí, křižovatka a Jestřebí, škola. Na křižovatce zastavují dálkové spoje Praha - Nový Bor, Mladá Boleslav - Nový Bor a řada lokalních spojů.
Vlak Vlakem se lze dopravit přímo do Jestřebí, odkud se jde 1,8 km nejprve po žluté (Jestřebí-žst. - Jestřebí-u kostela) a následně po červené (Jestřebí-u kostela - Jestřebí-zříc.) turistické značce.
Automobil Automobil doporučuji zaparkovat na menším označeném parkovišti u hřbitova, nad nímž se hrad vypíná.


Erby významnějších držitelů hradu:

Berkové z Dubé

Berkové z Dubé

Smiřičtí ze Smiřic

Smiřičtí ze...

Vartemberkové

Vartemberkové


Copyright © Ohradech.eu (David Mikoláš)