Poslední aktualizace tohoto hradu: 15. 3. 2014


Značka hradu, zámku nebo tvrze

HRUBÝ ROHOZEC

2 km severovýchodně od Turnova

    Hrad (přestavěný na zámek) nad pravým břehem Jizery zřejmě založil v 1. polovině 14. století Havel Ryba z Lemberka. V roce 1322 se po hradě píší jeho synové. V letech 1356-1371 ho vlastnili páni z Turgova a poté Vartemberkové. V roce 1390 Hrubý Rohozec dobylo královské vojsko, protože Markvart z Vartemberka, přísedící zemského soudu, se v důsledku násilně řešeného sporu s lužickými městy dopustil porušení zemského míru. Jeho hrady Rohozec, Zbiroh a Žleby byly v průběhu tažení dobyty, Markvart byl zajat a uvězněn. Od roku 1417 ho drželi páni z Michalovic. Jindřich Kruhlata, poslední pán Rohozce a Turnova z rodu Michaloviců a přední stoupenec Jiřího z Poděbrad, svedl u města vítěznou bitvu s lužickými žoldnéři během války krále Jiřího s Matyášem Korvínem. V roce 1468 hrad vyženil Jan Tovačovský z Cimburka. Sňatkem s vdovou, Johankou z Krajku, hrad získal Jan ze Šelmberka. Za Johanky z Krajku a později Kunráta Krajíře z Krajku, jejího bratra, byl hrad pronikavě a nákladně pozdně goticky přestavěn. Za Vartemberků, kteří Hrubý Rohozec vlastnili v letech 1534-1621 se hrad změnil v renesanční zámek. Po Albrechtovi z Valdštejna byl od roku 1631 v držení Des Foursů, kteří ho přestavěli v roce 1675 barokně a v roce 1822 empírově. Do dnešní podoby ho dotvořily romantické úpravy interiérů.
    Dispozice hradu byla dvojdílná. Podobu předhradí, které zaniklo při parkových úpravách, neznáme. Zhruba lichoběžné jádro bylo opatřeno dvěma čtverhrannými věžemi. Ve středu severní strany se vypínala čtverhranná, která mohla mít původně nejspíše charakter bergfritu. Vedle ní byla v obvodové hradbě prolomena brána. Jihovýchodní nároží zaujal mohutný lichoběžný několikapatrově podsklepený donjon, jehož interiér tvoří v úrovni přízemí tři místnosti. Obě věže jsou dnes sníženy do úrovně ostatních budov zámku. Nějakou nedochovanou zástavbu musíme předpokládat zvláště na protilehlé straně nádvoří. Pozdně gotická přestavba v době okolo roku 1500 především doplnila obytný provoz hradu novým křídlem podél východní hradby. Jeho zřízením zanikla původní brána, která musela být přeložena do dnešního místa na protilehlé straně jádra. V navazující druhé etapě pozdně gotické přestavby v druhém desetiletí 16. století došlo především k nivelizaci do té doby silně nerovného nádvoří, jehož zástavbu doplnilo západní křídlo. Bránu zajistila nová, z obrysu hradu vystupující štíhlá hranolová branská věž. Nad vnějším honosným goticko-renesančním portálem je osazena heraldická deska se dvěma krajířskými a jedním šelmberským erbem. Pozoruhodné je i okno prvního patra věže s vnitřním křížem a bohatou profilací. Věž byla dostavěna v roce 1516, jak uvádí letopočet na bohatě slepými kružbami zdobené pavlači na nádvorní straně, která spojuje komnatu v patře věže se sousedním západním křídlem. Dvě dochované sklípkové klenby komnat napovídají, že této stavební fáze byl účasten saský školený mistr. Z mladších zámeckých prostor, soustředěných v jižním křídle, vyniká raně barokní kaple Nejsvětější Trojice s původním hlavním oltářkem. Honosná velká jídelna s rodovými portréty Des Foursů, heraldickou výzdobou a ukázkami zbraní a zbroje je příkladem interiéru v romantické novogotice. Opomenout nelze ani zámeckou knihovnu a Zelený salon.
    Hrubý Rohozec v 1. polovině 14. století náležel podle Tomáše Durdíka do kontextu hradů se čtverhrannou obytnou věží. Oproti tomu Ivan Peřina navrhuje považovat čtverhrannou věž za bergfrit a první fázi hradu chápat v kontextu hradů bergfritového typu. Mezi blokové dispozice se zařadil nejpozději prvou fází pozdně gotické přestavby. Přestavba na počátku 16. století byla vedena snahou o dosažení dobového obytného a reprezentačního standardu, otázky obrany již nebyly v popředí zájmu.


Zajímavost:


Náhrobní deska Albrechta Maxmiliána Des Fours

Do nádvorní zdi jihovýchodního křídla zámku je zasazena náhrobní mramorová deska s latinským nekrologem a znakem hraběcího rodu Des Fours. Původně kryla vstup do rodinné hrobky Des Foursů v kostele sv. Salvátora na Starém městě Pražském, odkud ji po zrušení krypty v roce 1856 nechal František Vincenc hrabě Des Fours-Walderode dopravit na Hrubý Rohozec a instalovat do zdi nádvoří.

HAEC EST REQUIS MEA * MEORUM
ALBERTUS MAXIMILANUS S.R.I. COMES DES
FOURS IN MONTATIENVILLE HAEREDITA
RIUS DOMINUS IN ROHOSEZ SEMILLE
ADISERAM WARTEMBERGICUM
SKALL * SAC:CAES:MAIEST: CONSIL
IARIUS CUBICULARIUS SUPREMUS
EQUITUM ET UNIVERSAE IMPERIA
LIS MILITIAE VIGILIARUM MAGISTER
GENERALIS.

ANNO DNI MDCLXXIV

Zde odpočívá Albrecht Maximilián, říšský hrabě Des Fours, původem z Mont-Atienville, pán na Rohozci, Semilech a Vartemberské Skále, císařský (tajný) rada, nejvyšší komoří, velitel jízdy a veškeré císařské armády, generální strážmistr. Léta Páně 1674.

Poz.: Rok vytesaný na desce se neshoduje s rokem úmrtí Albrechta Maximiliána, neboť ten skonal roku 1683.



Zdroj:
- ANDĚL, Rudolf a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Praha: Svoboda, 1984, s. 160-162.
- BRYCH, Vladimír a Jan RENDEK. Hrady a zámky Libereckého kraje. Liberec: Knihy 555, 2002, s. 95-98. ISBN 80-86660-01-X.
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. 2. vydání. Praha: Libri, 2002, s. 200-201. ISBN 80-7277-003-9.
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Dodatky 3. Praha: Libri, 2008, s. 44. ISBN 978-80-7277-358-9.



Základní informace:

Název:

Hrubý Rohozec

Okres:

Semilský

Poloha:

2 km severovýchodně od Turnova

Nadmořská výška:

292 m n. m.

GPS souřadnice:

Loc: 50°35'54.269"N, 15°9'27.530"E

Přístupnost:

přístupný v návštěvních hodinách

Majitel:

stát, správce NPÚ-ÚOP v Liberci

Oficiální stránky:

www.hruby-rohozec.eu

Fotogalerie:

Fotogalerie

Dokumentace:

hmotová rekonstrukce hradu

Video:

Toulavá kamera na ČT


Typický pohled:


Hrubý Rohozec

Cesta k hradu:

Autobus Autobusová zastávka se nachází přímo v obci, kousek od zámku. Směřují sem příměstské linky z Turnova, Jablonce nad Nisou, Semil, Mladé Boleslavi, Železného Brodu a dálkový spoj z Prahy a Vysokého nad Jizerou.
Vlak Vlakem se dostaneme do Dolánek u Turnova, odkud se pokračuje asi 1,5 km po červené pěší turistické trase.
Automobil Automobil lze zaparkovat na parkovišti asi 100 m západně od hradu.


Erby významnějších držitelů hradu:

Z Lemberka

Z Lemberka

Z Turgova

Z Turgova

Vartemberkové

Vartemberkové

Z Michalovic

Z Michalovic

Tovačovští z Cimburka

Tovačovští z...

Z Šelmberka

Z Šelmberka

Krajířové z Krajku

Krajířové z...

Valdštejnové

Valdštejnové

Des Foursové

Des Foursové


Copyright © Ohradech.eu (David Mikoláš)