Poslední aktualizace tohoto hradu: 28. 10. 2013


Značka zříceniny hradu

HŘÍDELÍK

4,5 km severovýchodně od Úštěku

    Skalní hrad Hřídelík stával na jižním okraji obce Blíževedel, která se připomíná poprvé v roce 1292 jako majetek pražského biskupství; v tomto roce byla povýšena králem Václavem II. na městečko.
    Ke správě této oblasti byl určen purkrabí, který bydlel na hradě Hřídelíku, doloženém poprvé v roce 1334 za biskupa Jana IV. z Dražic. Hřídelík však brzy svůj význam jako správní a hospodářské centrum ztratil. To bylo přeneseno na Hrádek u Úštěku. Od té doby hrad pomalu upadal a poslední zmínka o něm je z roku 1395, kdy se měl stát sídlem dominikánského kláštera, zatímco do té doby byl používán jako vězení pro kněze odsouzené církevním soudem pražské arcidiecéze.
Za husitských válek byl Hřídelík zřejmě pobořen a mizí z dějin. Někdy ve 30. letech 19. století dal postavit litoměřický biskup Augustin Hille ve zříceninách malý letohrádek z cihel, který však nepřečkal polovinu 19. století. Od té doby je Hřídelík trvale opuštěn.
    Dle výsledků nevelké archeologické sondáže hrad vznikl již ve 2. polovině 13. století. Existence předhradí, dnes beze stop zástavby, se předpokládá severně od jádra. Přístupovou komunikaci neznáme a s ohledem na problém přesného vymezení lokality ji nemůžeme ani odhadnout. Opevnění hradu se dochovalo jen velmi sporadicky. Hradní jádro vnitřně dělí široká, dnes téměř zasypaná skalní spára na východní a západní část. Podobu zástavby určují pouze relikty zdiva od úrovně poloviny přízemí na skalním suku východního oddílu. Nelze vyloučit, že se jednalo o jeden objekt, využívající svou nepravidelnou a na jihozápadě výrazně zaoblenou dispozicí celé nivó suku, jehož spáry byly za tímto účelem prozděny. Objekt, vysekaný ve východní skalní stěně při patě suku, náleží mladším úpravám. Naopak do středověku datujeme pravoúhlý objekt, částečně vysekaný do skalního podloží pod skalní stěnou suku východního oddílu. Relikty zdiva na západní straně skalního suku naznačují, že zde byl příčnou zdí vydělen trojtakt. Severovýchodní prostor sloužil nepochybně k obývání, jak dokládají dosud dochované okenní otvory, střídající se s otvory zazděnými.
    Komunikaci v jádře hradu rekonstruujeme hypoteticky pouze ve východním oddílu. Pravděpodobně s ní souvisí zčásti do podloží vysekaný a dnes zpola zasypaný objekt při hraně dělící spáry. Snad mohl plnit funkci vlčí jámy pro závaží padacího mostu dnes nedochované brány. Část následující komunikace nejspíše střežila pavlač na vzpěrách, které zanechaly ve stěně skalního suku řadu trámových kapes. Hradní vstup na skalní suk dnes mladšími zásahy narušená situace nedovoluje určit. Chodba se schodištěm, vedená skalní spárou, i vnější cihlové schodiště náleží až mladším úpravám.

Zdroj:
- ANDĚL, Rudolf a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Praha: Svoboda, 1984, s. 163-164.
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. 2. vydání. Praha: Libri, 2002, s. 201-202. ISBN 80-7277-003-9.
- GABRIEL, František a Jaroslav PANÁČEK. Hrady okresu Česká Lípa. Praha: Argo, 2000, s. 35-37. ISBN 80-7203-295-X.



Základní informace:

Název:

Hřídelík

Okres:

Českolipský

Poloha:

4,5 km severovýchodně od Úštěku

Nadmořská výška:

361 m n. m.

GPS souřadnice:

Loc: 50°36'22.263"N, 14°23'37.259"E

Přístupnost:

volně přístupný celoročně

Majitel:

stát, správce Lesy ČR

Oficiální stránky:

-

Fotogalerie:

Fotogalerie 2005  Fotogalerie 2010  Fotogalerie 2013

Dokumentace:

celkový plán hradu


Typický pohled:


Hřídelík

Cesta k hradu:

Výchozím bodem je obec Blíževedly, z jejíhož středu je hrad vzdálen přibližně 500 metrů po červené značce.


Erby významnějších držitelů hradu:

Pražské arcibiskupství

Arcibiskupství ...


Copyright © Ohradech.eu (David Mikoláš)