Poslední aktualizace tohoto tématu: 18. 12. 2008


HRADY KRÁLE


Hrady plnily celou řadu funkcí, především ale obytnou a obrannou. Jejich vývoj u nás probíhal od 12. století a aktivní obrannou roli hrály až do třicetileté války (1618-1648). Největší zájem na jejich budování měl samozřejmě panovník. Hrady chránily panovnické majetky a zájmy, ale sloužily zároveň jako stabilizující faktor v celé veřejné správě. V čele hradu stál purkrabí (místo starších provinčních kastelánů); obvykle mu byli podřízeni manové z okolí, kteří vykonávali vojenskou službu nebo různé hospodářské služby.

S nejstaršími kamennými hrady se setkáváme na území Čech ojediněle již ve 12. století, vůdčím typem opevněného sídla se však staly až kolem roku 1230. Vůbec nejstarším středověkým kamenným hradem u nás je Přimda z doby před rokem 1121. Nebyl to hrad královský, nýbrž šlechtický. Navíc byl postaven v rozporu s tehdy platnými zákony, a proto ho český panovník vojensky obsadil a prohlásil za vlastní. Do roku 1135 pak ještě proběhla přestavba Pražského hradu, který však zůstával nadále hradištěm. Podobné úpravy postihly např. Vyšehrad a Mělník. Ve 12. století byl v románském slohu vystavěn pražským biskupem hrad v Roudnici nad Labem.

V první třetině 13. století vzniklo několik dalších královských hradů v románském slohu, např. Landštejn, Strakonice, Loket, Blatná. Ke zlomu dochází po roce 1230, kdy je položen základ nové sítě královských hradů a poprvé se setkáváme i s hrady šlechtickými. Do roku 1250 vznikl např. Jindřichův Hradec, Křivoklát a Jivno. První stavba umožňující aktivní obranu byl Týřov, hrad typu francouzského kastelu. K nejstarším šlechtickým hradům bergfritového typu náleží mj. Krašov, Český Šternberk a Zbiroh.

Ve druhé polovině 13. století je výstavba sítě královských hradů v podstatě završena. Začíná se objevovat velká čtverhranná obytná věž (donjon). U Bezdězu se v té době setkáváme poprvé se snahou oddálit setkání s nepřítelem co nejvíce od hradu; přístupovou cestu sledují daleko před vlastní hrad opevnění se třemi branami a Černou věží. Častěji se používá břitu. Ojediněle k nám pronikla (z Podunají) i čtverhranná útočištná věž (např. Klenová, Žerotín), na Choustníku dokonce dvojnásobná. Pouze dva šlechtické hrady té doby se mohly rovnat královským stavbám, a to Příběnice (postavené Vítkovci) a Stará Dubá (postavená pány z Dubé).

Za Karla IV. byla síť královských hradů významně obohacena (Karlštejn, Kašperk, Radyně, Karlshaus a další). Hrady stavěné po roce 1300 do doby kolem roku 1380 neumožňovaly aktivní obranu. Velmi častá je i nevýhodná volba staveniště, ohrozitelného z okolních výšin.

Za vlády Vladislava Jagellonského kolem roku 1500 dochází k posledním stavbám (např. Švihov) a přestavbám (Křivoklát, Pražský hrad, Rabí, Rýzmberk), vyvažujícím obytnou i obrannou funkci (zejména systémy aktivní dělostřelecké obrany), jimiž vývoj středověkého hradu končí.



Literatura

- DURDÍK, Tomáš. Encyklopedie českých hradů. 5. vydání. Praha: Libri, 2001. ISBN 80-7277-035-7.
- PLAČEK, Miroslav. Hrady a zámky na Moravě a ve Slezsku. 2. vydání. Praha: Libri, 1999. ISBN 80-85983-72-9.
- ŽEMLIČKA, Josef. Počátky Čech královských 1198-1253: proměna státu a společnosti. Praha: NLN, 2002. ISBN 80-7106-140-9.



Copyright © Ohradech.eu (David Mikoláš)