Poslední aktualizace tohoto hradu: 29. 3. 2013


Značka zříceniny hradu

HASIŠTEJN

též Hassenstein; 11 km západně od Chomutova

    Hrad Hasištejn byl vybudován k ochraně cesty, jež vedla od zemské hranice přes Kralupy u Chomutova a dále do Čech a navazovala na starou solnou cestu z Halle nad Sálou přes Lipsko, Přísečnici, Kadaň, Žatec, Louny, Slaný a směřující ku Praze.
    Gotický hrad byl založen na sklonku druhého desetiletí 14. století na skalnatém ostrohu, který na západní straně velmi prudce klesá do údolí Prunéřovského potoka, na východě pozvolna sestupuje do širšího úvalu. Zdá se, že se jeho stavebníkem stal král Jan Lucemburský. Tento závěr se opírá jednak o výsledky posledních dvou archeologických výzkumů M. Sýkory a E. Černé v předhradí a na vnitřním nádvoří hradu, jednak o podrobný umělecko-historický rozbor hradní kaple pořízený F. Zárubou. Poprvé se hrad uvádí v zákoníku Majestas Carolina, sepsaném z podnětu Karla IV. v roce 1348, jako hrad královský, který vladař nesměl vůbec prodat a zastavit nanejvýš na devět let.
    Roku 1348 byl pánem Hasištejna Bedřich ze Šumburku, jenž ze svými bratry drželi četné lenní statky v okolí. Bedřich ze Šumburku (stejnojemnný syn výše jmenovaného) kolem roku 1412 přenechal hrad i se statkem svému švagrovi Jindřichu mladšímu Reussovi z Plavna.
    Plavenský se dostával do sporů s králem Václavem IV., dokonce se spojil s loupeživými rytíři v čele s obávanými Borši z Rýzmburku, s nimiž se účastnil loupežení a přepadávání královských hradů a statků. Václav IV. se proto rozhodl Hasištejn dobýt. Po dvouměsíčním obléhání se podařilo veliteli královského vojska, Mikuláši z Lobkovic, zvanému Chudý, zlomit v dubnu 1418 odpor obhájců a hrad opanovat. Hned nato zastavil Václav IV. Hasištejn se statkem Mikuláši z Lobkovic s podmínkou, že hrad vrátí koruně po splacení zástavní sumy. Ale k výplatě nedošlo a Mikuláš získal hasištejnský statek v roce 1421 jako korunní léno dědičně.
    Mikuláš z Lobkovic zahájil brzy nutné opravy hradu. Dosavadní hradní palác byl podepřen opěrnými pilíři a rozšířen přístavbou nového třípatrového křídla, čímž byl vyplněn prázdný prostor mezi kaplí a palácem. Jeho přízemí bylo valeně zaklenuto. Kaple dostala kamenné schodiště spojující její tribunu s lodí i se starým palácem spojovacím křídlem. Velká péče byla věnována novému opevnění. Palisádový plot severní, východní a jižní strany byl nahrazen kamennou hradbou uzavírající parkán, k níž se na západní straně připojila nová zeď ohrazující předhradí. Parkánová zeď byla doplněna dvěma malými, ale vysokými baštami na jihovýchodě a severovýchodě. Přístup do předhradí byl nyní možný ze severní strany hranolovou, dovnitř otevřenou věží přes příkop, obepínající hrad ze tří stran. V souvislosti s těmito pracemi v předhradí byl ve srázu k Prunéřovskému potoku vybudován podlouhlý klenutý sklep sloužící k úschově hradních zásob.
    Po polovině 15. století, pravděpodobně za Mikuláše II., byl hrad rozšířen o novou velkou příčnou budovu, postavenou k západní ohradní zdi. Snad současně byla zbořena kvadratická místnost s žebrovou klenbou, přiléhající k severní stěně hradní kaple.
    Další úpravy hradu proběhly za Bohuslava Hasištejnského z Lobkovic, který se roku 1461 přímo na hradě narodil. Bylo dostavěno příčné obytné křídlo vnitřního hradu (při západní ohradní zdi), starý palác byl opatřen velkým točitým schodištěm a druhým, menším za kaplí (místo pavlačí) a jeho interiér byl (podle nálezů z doby restaurace v letech 1891-1892) obložen barevnými keramickými deskami. Parkánová hradba dostala dvě nové dělové bašty (jednu za kaplí a druhou východně od velké věže), přístupová (severní) strana hradu pak další, dále druhý příkop a val mezi oběma těmito příkopy. Čelo nově upraveného předhradí bylo dále zpevněno na severu hradební zdí s hranolovou vstupní věží, nad jejímž průjezdem byla světnice pro vrátného a na východní straně valu byla postavena další kvadratická bašta. Na nejvyšším místě valového opevnění byla nyní vybudována vysoká předsunutá věž na čtyřhranné základně s oblými rohy a středovým břitem s přízemím a třemi patry. Také velká hradní válcová věž byla zvýšena o poměrně nízké třetí patro s osmi velkými okny.
    Odborná literatura přinesla v roce 2012 nejen výše zmíněné posunutí datace vzniku hradu, ale i detailní rozbor hradní kaple. Víme o ní, že byla vložena do hranolového, poměrně vysokého objektu a že zabírala jeho spodní část. Nad kaplí se ještě nacházelo další patro, které bylo dvouprostorové a jistě také profánní, ale není zřejmé, k čemu sloužilo. Šlo o kaplovou věž zavázanou do průběhu východní obvodové hradby jádra hradu, a to tak, že chór kaple vystupoval 1,2 m před linii hradby. Kaplová věž má délku 11,5 m a široká je 7 m. Interiér kaple je obdélný o délce 8,2 m a šířce 3,9 m. Kaple je rozdělena vítězným obloukem na obdélný chór a loď. Chór i loď byly původně stejně široké. Vítězný oblouk je hrotitý o šířce 44 cm a je vytvořen z tesaných kvádrů, které mají okosené hrany. Tato prostá profilace vyrůstá z jednoduchého hranolového soklu a plynule přechází i do oblouku. Ve stěně nad vítězným obloukem, která pokračovala do horního patra, se nachází segmentový vylehčovací oblouk. Chór i loď byly zaklenuty jedním polem křížové klenby, která spočívala na štíhlých jehlancových kružbových konzolách. Ve vrcholu klenby žebra vynášejí terčový svorník, který je zdoben dvanáctilaločnou rozetou. Chór je osvětlen hrotitým oknem ve východní stěně kaple, ale profilace je jistě mladší a pochází z opravy v 19. století. Současný oltář je rovněž z 19. století a stejného stáří jsou i omítky v chóru. Klenba v lodi je dnes zřícená, ale při vítězném oblouku jsou patrné relikty původních konzol a žeberných náběhů. Kaple byla přístupná od západu dnes již nedochovaným portálem, současná podoba vstupu je výsledkem opravy v 19. století, kdy byla větší část západní stěny nově vyzděna. V západní části kaple jsou patrné pozůstatky empory, která byla vynášena na hrotité valené klenbě. Empora byla přístupná schodištěm v šíři jižní zdi, které je dosud velmi dobře dochované.
    Mezi majiteli hradu se dále vystřídali Rudolf II., Štampachové, Martinicové, za nichž Hasištejn již chátral a pustl. K jeho dalšímu zničení snad přispěli v třicetileté válce i Švédové. Roku 1678 sloužily už jen hradní sklepy k uskladnění piva prunéřovského pivovaru.
    Poté následovala plejáda soukromých majitelů, mezi nimiž byl Emanuel Karsch, který dal Hasištejn v letech 1891-1892 zrestaurovat.
    V areálu je dnes provozována restaurace, válcová věž funguje jako rozhledna.

Zdroj:
- ANDĚL, Rudolf a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Praha: Svoboda, 1984, s. 129-131.
- ZÁRUBA, František. Hradní kaple na Hasištejně. In: Hrady českého severozápadu: sborník k životnímu jubileu Tomáše Durdíka. Most: Ústav archeologické památkové péče severozápadních Čech, 2012, s. 287-304. ISBN 978-80-86531-10-6.



Základní informace:

Název:

Hasištejn

Okres:

Chomutovský

Poloha:

11 km západně od Chomutova

Nadmořská výška:

627 m n. m.

GPS souřadnice:

50°26'42.621"N, 13°15'26.25"E

Přístupnost:

přístupný v návštěvních hodinách

Majitel:

obec Místo

Oficiální stránky:

www.hasistejn.cz

Fotogalerie:

Fotogalerie

Dokumentace:

1. plán hradu
2. plán hradu s předsunutým opevněním
3. hmotová rekonstrukce


Typický pohled:


Hasištejn

Cesta k hradu:

Automobil Nejjednodušší cestu budou mít automobilisté, kteří se dostanou až na neplacené parkoviště před první hradní branou. Hrad leží 0,5 km od obce Místo (po žluté značce), k níž se odbočí z hlavní silnice Chomutov - Karlovy Vary.
Autobus Lze využít i přepravu autobusem (linka Chomutov-Místo-Výsluní).
Vlak Vlakem se přiblížíme do Kadaně, odkud se jde po 6 km dlouhé, modře značené trase (vede při silnici).


Erby významnějších držitelů hradu:

Český král

Český král

Páni ze Šumburka

Šumburkové

Hasištejnští z Lobkovic

Hasištejnští z ...

Štampachové ze Štampachu

Štampachové

Martinicové

Martinicové


Copyright © Ohradech.eu (David Mikoláš)