Poslední aktualizace tohoto hradu: 2. 5. 2016


Značka zříceniny hradu

FRÝDŠTEJN

8 km severně od Turnova

    Na základě interpretace historických pramenů a nálezů archeologického a stavebně historického průzkumu uskutečněného v 80. a 90. let 20. století klade František Gabriel založení hradu do období 2. čtvrtiny 14. století, kdy ho drželi páni z Dražic a rod Biberštejnů. V 80. letech 14. století nechal Bohuněk, zvaný Puklice rozestavěný hrad přebudovat podle dobových představ. Po Bohuňkovi získal někdy na přelomu 14. a 15. století hrad Ješek Kamenec ze Střížovic, po něm tu seděl jeho syn Petr Kamenec. Ale již v roce 1409 držel frýdštejnské panství Bohuš z Kovaně. Zemřel v roce 1460 a panství po něm spravoval poručník jeho dětí Jan Zajíc z Házmburka, který na Frýdštejně měl svého hejtmana a sám sídlil na hradě Kosti. O hradu poté zprávy na čas mizí a jako jeho další majitel se roku 1489 uvádí Jiří Berka z Dubé. Později se vystřídalo na Frýdštejně ještě několik majitelů z různých šlechtických rodů, až nakonec v roce 1540 koupil hrad i panství Jan z Vartemberka, pán na Zvířeticích. Ten však roku 1543 zemřel a jeho majetek zdědil syn Adam. Pro účast na odboji proti Ferdinandovi I. v letech 1546-1547 mu byly jeho statky a frýdštejnské panství konfiskovány a král je sloučil s panstvím českodubským. Adam sice později získal část svého bývalého jmění zpět, ale Frýdštejn ztratil nadobro. V roce 1556 prodal král Ferdinand I. již pustý Frýdštejn Janovi z Oppersdorfu, který byl posledním majitelem hradu, jenž se po něm i psal. V roce 1591 prodali Bedřich a Jiří z Oppersdorfu neobyvatelný Frýdštejn spolu s Českým Dubem Zikmundu Smiřickému ze Smiřic.
    Jak dokládají vyryté a malované letopočty, započal zájem o zříceninu již někdy před rokem 1691. Tehdy dle slov kronikáře došlo k úpravě kuchyně na kapli a jejímu zasvěcení Panně Marii. Skutečný zájem o zříceninu jako historický objekt začal počátkem 20. století a stavebně objekt poznamenává od 30. let až do současnosti.
    Ve své prvé fázi z 2. čtvrtiny 14. století náležel hrad bergfritovému typu. Jeho malé jádro, kterému vévodila dochovaná okrouhlá věž a které kromě ní obsahovalo již jen nevelký palác a zásobní objekt, leželo na nejvyšší úrovni dnešního hradního areálu a předhradí, v nižší úrovni současného, oproti původnímu zvětšeného jádra. Součástí opevnění byla i archeologicky zjištěná mohutná palisáda či val. Nedokončená realizace přístupové komunikace napovídá, že původní záměr nejspíše nebyl v úplnosti proveden.
    Podoba hradu se výrazně změnila ve druhé stavební fázi, nejspíše za Bohuňka Puklice. Celý starší hradní areál se stal jádrem, jehož některé prostory byly vysekány přímo do skalního masivu. Mezi nimi i místnost, dnes nazývaná kaple, jež však původně byla nejspíše kuchyní. Přístup do hradu byl řešen po způsobu charakteristickém pro skalní hrady - štěrbinou ve skalním masivu od severu. Zde se též u paty hradní skály nejspíše nacházelo hospodářské zázemí hradu, zajištěné starší palisádou či valem.
    Třetí fáze výstavby hradu se rozpadá do několika etap. Nejdříve bylo jádro opatřeno zděnou hradbou a na východě zajištěno baštovitým objektem. Na jihu se k hradbě přiložil nový rozměrný palác, jehož spodní úroveň obsahovala vstupní bránu. Ta souvisela s další změnou komunikačního schématu. Na severu u paty hradní skály vzniklo nové zděné ohrazení a k jádru se pak přicházelo od západu, kde leželo nové nevelké předhradí, jehož součástí byla i do skály vysekaná konírna. V mladších fázích kromě úprav v jádře došlo zejména k rozšíření předhradí na západní straně a stavbě studniční věže v něm.

Zdroj:
- ANDĚL, Rudolf a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Praha: Svoboda, 1984, s. 123-125.
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Dodatky. Praha: Libri, 2002, s. 25-26. ISBN 80-7277-114-0.
- GABRIEL, František. Hrad Frýdštejn. In: Castellologica Bohemica 8. Praha: Archeologický ústav AV ČR a Společnost přátel starožitností, 2002, s. 173-192. ISBN 80-86124-37-1.



Základní informace:

Název:

Frýdštejn

Okres:

Jablonecký

Poloha:

8 km severně od Turnova

Nadmořská výška:

490 m n. m.

GPS souřadnice:

50°38'54.987"N, 15°10'7.840"E

Přístupnost:

přístupný v návštěvních hodinách

Majitel:

obec Frýdštejn

Oficiální stránky:

www.frydstejn.cz

Fotogalerie:

Fotogalerie 2013  Fotogalerie 2015

Dokumentace:

stavební vývoj hradu

Video:

Krajinou příběhů českých hradů známých i neznámých


Typický pohled:


Frýdštejn

Cesta k hradu:

Autobus Autobusem se dopravíme přímo do Frýdštejna na náves, kde zastavuje příměstská linka z Jablonce nad Nisou a Turnova.
Vlak Vlakem se dostaneme nejblíže do Malé Skály (trať 030: Hradec Králové–Jaroměř–Liberec), přesuneme se 350 m po žluté k turistickému rozcestníku "Malá Skála-kaplička", a pak pokračujeme 4 km po červené pěší turistické značce k cíli.
Automobil Automobilem lze dojet až na parkoviště ve Frýdštejnu kousek pod hradem.


Erby významnějších držitelů hradu:

Z Dražic

Z Dražic

Biberštejnové

Biberštejnové

Z Kovaně

Z Kovaně

Berkové z Dubé

Berkové z Dubé

Vartemberkové

Vartemberkové

Z Oppersdorfu

Z Oppersdorfu

Smiřičtí ze Smiřic

Smiřičtí


Copyright © Ohradech.eu (David Mikoláš)