Poslední aktualizace tohoto hradu: 24. 2. 2017


Značka zříceniny hradu

CIMBURK U KORYČAN

Zříceniny jednoho z nejspanilejších moravských hradů na výběžku z hlavního hřebene Chřibů do údolí Stupavy východně od Koryčan.

    Poprvé se hrad připomíná k roku 1358 s označením nový, kdy jej od Ctibora z Cimburka odkoupil za 3 600 kop grošů moravský markrabě Jan Jindřich, což dokládá jeho založení poměrně nedávno předtím. Podíl na krajině na horní Stupavě původně získal Ctiborův děd Bernart z Cimburka a okolo roku 1330 směnil s pány z Lipé zbylou část a území kolem Střílek za své panství u Městečka Trnávky. Druhý hrad založený v rozlehlém dominiu pak nazval podle původního Cimburka ztraceného při výměně. První stavební fázi hradu před polovinou 14. století lze dnes již bezpečně typologicky spojit s hradem s plášťovou zdí. Poté, co nevelký šlechtický hrad odkoupil markrabě Jan Jindřich, bylo zahájeno jeho přebudování na reprezentativnější lovecké sídlo. Kompletní přestavbou prošlo druhé podlaží paláce, kde v obou traktech vznikly dva prostorné sály, vybavené okny s široce nálevkovitými špaletami a vzhledem k nízké poloze nad terénem menšími střílnovitými otvory. Ve výbavě západnějšího sálu nechyběl ani krb. V posledních letech vlády Jana Jindřicha (s pravděpodobným přesahem do prvních třech let vlády makraběte Jošta) byla do půlválcové výdutě při západním čele pláště vedle vstupu vestavěna velká věž - bergfrit, dále bylo radikálně přestavěno třetí podlaží paláce, kde vznikl další velký sál vybavený osobní kaplí hradního pána, vloženou do síly zdi jižního průčelí a vybavenou presbytářem vyloženým do čtyřbokého nebo pětibokého arkýře zaklenutého žebrovou klenbičkou. Druhá (markraběcí) stavební etapa vyvrcholila vysunutím druhé věže - hlásky proti směru přístupu po skalním hřbetu. Byla nasazena na mohutnou polygonální podnož a před ní vyhlouben šíjový příkop. Cesta do hradu teď přicházela zatáčkou pod hláskou do brány na její severozápadní straně, přičemž brána je dnes lokalizována existencí soklů okosených stojin s vpadlinou pro vrata. Hlásku s vnitřním hradem propojila široká spojovací hradba s ochozem na temeni. Od brány pod hláskou na severní straně při patě této hradby běžel parkán s příjezdní cestou pokračující k předbraní vnitřního hradu asi pomocí strmé příjezdní rampy, později schodů. Na vnitřní hrad navázala spojovací hradba na jihu polygonálním útvarem předbraní s tzv. lučištnickou střílnou v jihozápadním boku.
    Někdy po roce 1375 zastavil markrabě Jošt hrad Zikmundu z Letovic. Ten se však ve válkách mezi Joštem a Prokopem postavil na stranu druhého zmíněného, a tak Jošt Zikmundovi roku 1398 opět odňal a zastavil Čeňkovi z Drahotuš za půjčku 650 hřiven grošů. Dalších 100 hřiven měl Čeněk investovat do oprav hradu, dvorů a rybníků. V roce 1406 nebo 1407 se hrad přepadem dostal do rukou Joštova straníka Voka mladšího z Holštejna. I když zpočátku sympatizoval s moravskými husity, v bitvě u Vyšehradu roku 1420 umírá na straně Zikmunda Lucemburského. Hrad, jehož zdědil Vokův stejnojmenný syn, pravděpodobně dobyli o rok později husité. Vok nejmladší z Holštejna postoupil roku 1429 zástavu hradu svému příbuznému Štěpánu z Vartnova na Zdounkách. Rozvoji palných zbraní, hlavně dělostřelecké techniky se v této době musel zřejmě přizpůsobit i Cimburk. Asi právě tehdy byla v rámci třetí stavební etapy zrušena původní brána severně pod hláskou, a to zaslepením půlválcovou baštou. Místo vjezdové brány byla zřízena pouze branka pro pěší, vedle zmíněné půlválcové bašty, z druhé strany chráněná druhou oblou, tentokrát zřejmě otevřenou baštou. Vjezd do hradu byl nově veden dál po severním obvodu oklikou do nově zřízeného severního předhradí.
    V době poděbradských válek byl hrad zřejmě osazen posádkou krále Jiřího. Když vojsko uherského krále Matyáše Korvína neúspěšně obléhalo město Hradiště, přesunulo se k Cimburku a dobylo ho. Hrad byl nejen vypleněn, ale také rozbořen, aby se nemohl stát oporou nepřítele. Měl-li později opět sloužit svému účelu, musel být masivně vyspraven. Tehdejší destrukce byla zřejmě také příčinou brzkého znovuvyzdění téměř všech dvorních průčelních zdí západního traktu paláce, jehož dispozice byla pozměněna novou dělící zdí. Severní a východní předhradí bylo na opyši nově chráněno dvojlistou okrouhlou baštou. Dvojlistá bašta před zrušenou bránou pod hláskou byla zesílena baštovitým útvarem s břitem. Po špatné zkušenosti s dobytím hradu bylo ochrannou, dnes už zmizelou baštou opevněno západní návrší před šíjovým příkopem.
    Vzhledem k tomu, že Cimburk byl po dlouhou dobu zástavním zeměpanským zbožím, jeho příslušenství se příliš nerozšiřovalo. V 15. století k němu patřilo městečko Koryčany, vsi Lískovec, Vážany a Černíkovice. Vedle poddanských dávek náleželo držitelům hradu ještě každé pondělní mýto vybrané v Mouchnicích a Koryčanech.
    Začátek 16. století v historii Cimburka proběhl ve znamení držebnostních přesunů a jednání. V roce 1520 získal hrad do trvalého a dědičného držení od krále Ludvíka pro sebe a svého bratra Přemka Vilém z Víckova. V roce 1529 přikoupil dvě vsi v okolí: Blišice se dvorem a mlýnem a Lhoty s pustým kopcem. Vedle zmnožení cimburského zboží věnoval se Vilém z Víckova také zlepšení obranyschopnosti hradu. K opevnění parkánu nechal přistavět bašty na severovýchodní a jihovýchodní straně vnitřního hradu, přebudoval celé vnější opevnění předhradí, přemístil první vstupní bránu dále na sever a zajistil ji půloválnou baštou. Do pozdně gotické hradby severního předhradí byla vložena pokročilejší renesanční pětiboká bašta, chránící zde jednak už dříve přeložený hlavní příjezd, jednak stezku stoupající k hradu přímo z údolí Kyjovky. Hypoteticky lze Vilémovi z Víckova přiznat i nástavbu čtvrtého podlaží paláce.
    Roku 1550, po smrti Viléma z Víckova zdědil Cimburk s příslušenstvím jeho bratr Přemek, který se však více věnoval prusinovskému statku a od roku 1555 i Bystřici pod Hostýnem. Přemkův syn Jan Vilém prodal hrad s příslušenstvím uherskému šlechtici Gabrieli Majlátovi hraběti sikulskému. Do Desk zemských byla transakce vložena roku 1576. Gabriel Majlát vedl nákladný život a svá panství, včetně cimburského, zadlužil. Po jeho smrti spravovala cimburský statek vdova Anna a po ní její dcera Alina, poprvé provdaná za Jana Horeckého z Horky a podruhé za Mojžíše Suňka z Jesenice. Po Alině dědili roku 1607 její dva nezletilí synové Gabriel Horecký z prvního svazku a Kašpar Suněk z druhé svazku. Po vyplacení dědického podílu jeho nevlastního bratra stal se roku 1611 jediným majitelem cimburského zboží Gabriel Horecký. Během českého stavovského povstání mu byl jako horlivému katolíkovi konfiskován veškerý majetek, který však po bělohorské porážce získal zpět. V roce 1623 byl hrad dobyt vojskem sedmihradského knížete Gábora Bethlena, a to pomocí zrady Gabrielova nevlastního bratra. Pán na Cimburku byl zajat a musel se vykoupit částkou deseti tisíc zlatých. I když zadlužen, přesto nechal Gabriel Horecký z Horky provést na hradě menší stavební práce, mající napravit škody způsobené nedávným dobýváním. Roku 1645 hrad neúspěšně obléhala švédská vojska. Roku 1658 Gabriel Horecký zemřel a jeho majetek zdědil syn František Horecký, jenž po dobu svého přechodného pobytu na hradě dal provést nutné raně barokní úpravy hradního paláce, přičemž byla asi snížena hlavní věž a pomocí materiálu z ní zdokonaleno vnější opevnění. Vzhledem k stále hrozícímu tureckému nebezpečí pokračoval před rokem 1683 v otcových opevňovacích pracích i jeho nejstarší syn Gabriel František.
    Za třicetileté války sloužil hrad Cimburk už jen jako pevnost. Rezidenční funkci totiž převzala sice menší, ale dostupnější tvrz v Koryčanech, roku 1674 přestavěná Gabrielem Františkem Horeckým na zámek. Posledním majitelem bydlícím za svého pobytu na Moravě trvale na Cimburku byl ještě Gabriel Majlát, kdežto vdova po něm Anna (a stejně tak její dcery) prodlévaly již v Koryčanech.


Cimburk u Koryčan, stavební vývoj



Zdroj:
- ELIÁŠ, Jan. Hrad Cimburk (k. ú. Koryčany, okr. Kroměříž). Podrobný povrchový stavebně historický průzkum. Brno, 2001.
- HOSÁK, Ladislav a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Jižní Morava. Praha: Svoboda, 1981, s. 75-77.
- PLAČEK, Miroslav. Hrady a zámky na Moravě a ve Slezsku. 2. vydání. Praha: Libri, 1999, s. 117-119. ISBN 80-85983-72-9.



Základní informace:

Název:

Cimburk u Koryčan

Okres:

Kroměříž

Poloha:

12 km severně od Kyjova

Nadmořská výška:

420 m n. m.

GPS souřadnice:

49°6'12.45"N, 17°12'57.63"E

Přístupnost:

přístupný v návštěvních hodinách

Majitel:

město Koryčany a Polypeje o.s., správce Polypeje o.s.

Oficiální stránky:

cimburk.eu

Fotogalerie:

Fotogalerie 2010  Fotogalerie 2012

Dokumentace:

plán hradu


Typický pohled:


Cimburk u Koryčan

Cesta k hradu:

Autobus Nejbližší zastávka autobusu se nachází v 5 km vzdálených Koryčanech.
Vlak Vlakem lze nejlépe cestovat do 10 km vzdálených Nemotic.
Automobil Parkoviště "U Křížku" pro osobní automobily i autobusy je k dispozici 1 km nad hradem (ano, odtud se k zřícenině skutečně klesá). Krajinu protínají též cyklostezky. Turistické cesty jsou spolehlivě značeny.


Erby významnějších držitelů hradu:

Z Cimburka

Z Cimburka

Markrabě moravský

Markrabě m...

Z Víckova

Z Víckova

Horečtí z Horky

Horečtí z...


Copyright © Ohradech.eu (David Mikoláš)