Poslední aktualizace tohoto hradu: 2. 4. 2016


Značka zříceniny hradu

HRAD NA BLEŠENSKÉM VRCHU

11 km jihozápadně od Lovosic

    Zaniklý hrad na výrazném návrší nad vískou Blešno u Dřemčic.
    Blešenský vrch (520 m n. m.) tvoří jeden z posledních výběžků Českého středohoří na jihozápadní straně u rozhraní okresů Litoměřice, Louny a Most. Na jeho vrcholu můžeme dodnes spatřit viditelné pozůstatky středověkého hradu.
    Písemnými prameny není tento hrad doložen. Neznáme jeho původní jméno, avšak již název hory dokládá příslušnost k blízké vsi Blešnu. Za nejstarší zprávu o vesnici Blešně je všeobecně považována zpráva z roku 1226, kdy měla náležet premonstrátskému klášteru v Doksanech.
Podle lidové tradice byl zakladatelem hradu litoměřický kastelán Blah či jinak Blech, předek pánů z Chlumu. Z tohoto rodu jsou však doloženi v průběhu 12. století tři Blahové, avšak jako stavebník šlechtického hradu 13. století z nich ani jediný není pravděpodobný.
    Hradu na Blešenském vrchu se výrazněji již v roce 1993 věnoval Miroslav Režňák a ve svém zpracování jej zařadil mezi hrady přechodného typu. Při povrchovém průzkumu v roce 2002 nebyly v prostoru hradu učiněny žádné archeologické nálezy. Jediný střep ze stěny nádoby, později nalezený na hradišti M. Sýkorou, lze rámcově datovat do širokého rozpětí 14.–15. století.
    Zda hrad představoval sídlo samostatného statku či lenního zboží, případně byl vystavěn k zajištění majetku doksanského kláštera, nelze zatím říci. Když se v době husitské zmocnil okolního území kališnický hejtman Jakoubek z Vřesovic, tak pouhého 1,5 km severovýchodně od Blešenského vrchu vybudoval na strmé hoře hrad Oltářík. Jakoubkova stavba Oltáříku se dle mínění Zdeňka Fišery dá vykládat tak, že v její době již hrad na Blešenském vrchu neexistoval.
    Oproti tomu František Záruba dobu vzniku hradu klade spekulativně právě do období husitských válek. Podle něj tomu odpovídá umístění staveniště hradu v extrémně vrcholové poloze, která je typická pro hrady té doby jako jsou Kalich, Litýš, Ostrý, Oltářík a mnoho jiných. Záruba zároveň nepředpokládá delší život hradu především pro jeho jednoduchost a odtrženost od hospodářských funkcí hradu. Proto také na hrad nahlíží jako na vojenský opěrný bod vystavěný (a možná nedostavěný) v neklidných dobách.
    Původní přístupovou komunikaci k hradu z údolí dnes neznáme. Dnešní cesta k hradu přichází po táhlém stoupajícím návrší od jihu ze vsi Dřemčic, vzdálené bezmála jeden kilometr. Jisté je, že se pod vlastním jihovýchodním koncem hřebene hory a jižnějším pahorkem v táhlém návrší k Dřemčicím již jednoznačně rýsuje viditelný začátek hradní komunikace. Ta vystupuje severozápadním úbočím vlastního hradního hřebene až do míst pod druhým hradním příkopem. Pokračování cesty vede až na konec hory a je jistě mladšího původu. Původní hradní cesta odbočovala dnes již dost nezřetelně prudce vzhůru k západu a její vyústění se nalézá ve vnitřním jádře celého hradu. Po její levé straně je nedaleko za odbočkou patrný zbytek části terasovité, pouze na sucho kladené zdi.
    Hrad na Blešenském vrchu se zcela viditelně dělí na předhradí a vnitřní jádro. Vrcholový hřebínek dosahuje délky 150 m. Na jeho jihovýchodním konci byl přerušen prvním, do skály vylámaným příkopem, dosahujícím šířky kolem 6 m. Vnější val není patrný. Za příkopem se nachází 40 m dlouhý prostor předhradí. Mezi předhradím a vnitřním hradem se nachází druhý hradní příkop, vysekaný ve skále. Je široký asi 8 m a jádro hradu výrazně převyšuje nižší hradní část. Jádro je široké plných 80 m a dělí se na několik viditelných částí. Nejvyšší část hradu tvoří skalnatý pahorek po levé straně přístupu od druhého příkopu. Zde v prostoru snad stávala ústřední hradní věž. Dnes holý pahorek předpokládané hradní věže klesá na jihozápadní straně strmě do údolí. Z čelní strany k vnitřnímu příkopu se nachází nižší terasa, patrně k ochraně komunikace do vnitřního hradu. Pod ní směrem od příkopu vzhůru severním směrem se táhne viditelně stoupající hrana traverzu; zde není pochyb o úseku hradní komunikace do vnitřního hradu.
    V místech předpokládané brány vnitřního hradu na severovýchodě pahorku věže se nachází kolem jednoho metru široká a deset metrů dlouhá vrstva hrubého kamene, navazující na vyšší valovitý výběžek od jižní strany. Po patnácti metrech je prostor pod pahorkem uzavřen valovitým přepažením s prohlubní, snad zbytkem budovy se sklepením. Stísněný prostor pod věžním pahorkem by však nevylučoval možnost branky s prohlubní pro padací můstek.
    Zadní severozápadní část jádra je téměř po celém obvodu obklopena valovitým tělesem ve tvaru sevřeného U, tvořící destrukci obvodové hradební linie. Zde se nacházelo hradní nádvoří a neveliký hradní palác. Nejzajímavějším místem je jižní nároží mezi obvodovým skalním základem, vyrovnanými kameny a věžním pahorkem. Přibližně okrouhlý prostor o průměru kolem 4 m snad představuje zbytek hradní cisterny na vodu.
    Zadní konec celého hradu tvoří prostor původního hradního paláce. Patrně jednodílná, podle všeho věžová stavba ve tvaru podkovy dosahovala stran o délce asi 13 metrů.

Zdroj:
- FIŠERA, Zdeněk. Hrad na Blešenském vrchu. In: Dějiny staveb: sborník příspěvků z konference Dějiny staveb 2003. Plzeň: Klub Augusta Sedláčka ve spolupráci se Sdružením pro stavebněhistorický průzkum, 2004, s. 188-191. ISBN 80-86596-41-9.
- ZÁRUBA, František. Hrad na Blešenském vrchu. In: Castellologica Bohemica 8. Praha: Archeologický ústav AV ČR a Společnost přátel starožitností, 2002, s. 441-444. ISBN 80-86124-37-1.



Základní informace:

Název:

Blešno, Hrad na Blešenském vrchu

Okres:

Litoměřický

Poloha:

11 km jihozápadně od Lovosic

Nadmořská výška:

520 m n. m.

GPS souřadnice:

Loc: 50°28'51.623"N, 13°54'25.348"E

Přístupnost:

volně přístupný celoročně

Majitel:

statutární město Most

Oficiální stránky:

-

Fotogalerie:

Fotogalerie

Dokumentace:

1. terénní zaměření hradu dle Z. Fišery
2. terénní zaměření hradu dle F. Záruby


Typický pohled:


Blešno

Cesta k hradu:

Autobus Nejbližší zastávka autobusu se nachází v obci Staré (1 km).
Vlak Vlakem se lze dopravit nejblíže do Třebívlic (3 km).


Blešno na turistické mapě

zobrazit na mapy.cz


Copyright © Ohradech.eu (David Mikoláš)