Poslední aktualizace tohoto hradu: 16. 8. 2012


Značka zříceniny hradu

BLANSKO

též Blankenštejn; 9 km severovýchodně od Ústí nad Labem

    Nad osadou Blanskem nedaleko obce Mírkova se tyčí zřícenina hradu Blanska. Jeho základy tvoří mohutný čedičový suk vybíhající více než 200 m nad okolní krajinu, jenž poskytl prostor 80x45 m, protáhlý v severojižním směru v nepravidelný mnohoúhelník.
    Hrad byl postaven někdy na sklonku 14. století, protože je poprvé výslovně uveden v roce 1401 v přídomku Václava z Vartemberka. Této době vzniku odpovídá i způsob ochrany hradeb vysunutými baštami a věžemi. Po smrti Václava z Vartemberka (asi roku 1407) jména držitelů hradu několik let neznáme; patřil zřejmě odpůrcům krále Václava IV., byla tu i míšeňská posádka, a proto dal král příkaz k jeho dobytí. Václav IV. pak hrad zastavil Bohuši ze Zvěřince (1417). Po králově smrti roku 1419 se stal pánem Blanska Albrecht Šenk z Landsberka, který však hrad postoupil míšeňským vévodům. Míšeňská posádka zůstala na Blansku jen do roku 1426, kdy po bitvě u Ústí (16. června) Zikmund z Vartemberka na Děčíně, do té doby horlivý stoupenec císaře Zikmunda, přešel na husitskou stranu a po porážce křižáků se hradu zmocnil. V držení Vartemberků zůstalo Blansko i po husitství. V roce 1527 se stal majitelem hradu Jindřich z Bünau a jeho synové Rudolf a Günter. S nimi vstoupil do dějin Blanska rod, který ho držel až do Bílé hory. Hrad sám byl na počátku 16. století ještě obýván, a pokud tam nesídlil majitel sám, žil zde hejtman panství. V průběhu 2. poloviny 16. století se však sídlem vrchnosti stával stále častěji nový zámek v Krásném Březně a hrad Blansko byl jen udržován. Nechtěje se podřídit protireformačnímu tlaku prodal Günter z Bünau panství Blansko roku 1628 Kryštofovi Šimonovi z Thunu za 66 tisíc zl. Za nových majitelů nebylo Blansko již vůbec udržováno.
    Nepravidelné, zhruba oválné jádro hradu obíhala hradba, která nad přístupovou stranou vybíhala ve dvě okrouhlé, dovnitř otevřené bašty, které svíraly palác. Pod jižní, dnes zaniklou baštou, vystupovalo ještě mohutné předbraní, které umožňovalo flankování čela hradu. Zajišťovat boční střelbou ostatní strany dispozice nebylo možné, pouze ve středu strany protilehlé paláci byla k hradbě přizděna nevelká čtverhranná věž.
    Věž měla dříve zřejmě několik podlaží, ale zjistit její původní výšku není již v dnešní době možné. V jejím interiéru se zachovala mladší valená klenba, pod jejíž patou jsou o 2 m níže zbytky další valené klenby související patrně s hradní cisternou. Porušení vnitřního průčelí věže neposkytuje plnou představu podoby vstupu z nádvoří do věže. V souvislosti s pořízením nynějšího vstupu, byla totiž horní valená klenba těžce poškozena. I přesto se v ní dají vytušit stopy výseče, která by odpovídala vstupu při levé straně, zatímco vpravo se ukazuje mohutné vybourání původního zdiva. Vnitřní prostor hranolové věže je obdélný z lomového kamene a stěny byly hrubě omítnuty. Celkově je asi 5,5 m vysoký, dno je asi o 3,5 m níže oproti nynějšímu terénu nádvoří hradu. Hloubku bude možné upřesnit až po vybrání zbývající výplně cisterny až na její dno. Velkým překvapením byl objev zděného přepadu ve východní stěně, který odváděl přebytečnou vodu vnitřkem věže ven z hradu. Přepad má půlkruhový tvar a je 1,2 m široký. Jeho existence objasňuje větší šířku východní stěny, ve které se skrýval odtok vody. Zhruba ve stejné výškové úrovni byl odkryt v jižní stěně věže 40 cm od západní stěny věže 52 cm široký a 35 cm vysoký zbytek kanálu ve tvaru koryta. Koryto je vytesáno z pískovce a je překryto kamennými bloky. Jedná se patrně o zbytek přívodního kanálu, který sbíral dešťovou vodu z hradního areálu a sváděl ji do cisterny.
    Vstup do hradu byl zjevně řešen odlišným způsobem, než jak předpokládala Dobroslava Menclová (1972). V jižním vrcholu hradního areálu existoval polygonální baštovitý útvar. Ostroúhlý stavební prvek před ním, považovaný za bastion ze 17. století, je spíše mostnicí, na níž navazovala dřevěná mostní konstrukce podél jihozápadního líce zmíněného polygonálního útvaru. K ní se pak ostroúhle bokem přikládal padací most, který se spouštěl nakoso postavené čtverhranné branské věže, dvojboce vystupující u obrysu hradu. Dnešní řešení vstupu je pak mladší úpravou, která si vyžádala značný zásah do původní terénní situace. Ke stejnému závěru nezávisle dospěl i J. Šedivý. Ten také předpokládá dvojdílnost hradního areálu. Ze zástavby níže položené části hradu se na východní straně dochovaly pozůstatky rozměrnější budovy s valeně zaklenutým sklepem, v jejímž rozsahu je patrná v obvodové hradbě zazděná půlkruhově sklenutá branka. Jádro neznámé podoby pak představovala nevelká, oproti vnější o 5 m výše položená plocha při jižní hradbě (dnes zkomolená objektem rozhledny), jež dle starších popisů a plánků patrně obsahovala trojprostorový palác.

Zdroj:
- ANDĚL, Rudolf a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Praha: Svoboda, 1984, s. 46.
- CVRKOVÁ, M. - JENÍČEK, M. Cisterna na hradě Blansko. In: Hrady českého severozápadu: sborník k životnímu jubileu Tomáše Durdíka. Most: Ústav archeologické památkové péče severozápadních Čech, 2012, s. 39-44. ISBN 978-80-86531-10-6.
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002, s. 66-67. ISBN 80-7277-003-9.
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Dodatky. Praha: Libri, 2002, s. 12. ISBN 80-7277-114-0.



Základní informace:

Název:

Blansko

Okres:

Ústecký

Poloha:

9 km severovýchodně od Ústí nad Labem

Nadmořská výška:

545 m n. m.

GPS souřadnice:

Loc: 50°41'51.820"N, 14°5'56.971"E

Přístupnost:

volně přístupný celoročně

Majitel:

obec Ryjice, uživatel Občanské sdružení pro záchranu hradu Blansko

Oficiální stránky:

www.hradblansko.cz

Fotogalerie:

Fotogalerie 2007  Fotogalerie 2012

Dokumentace:

1. plán hradu dle D. Menclové
2. plán hradu dle T. Durdíka
3. plán hradu dle B. Seiferta
4. hmotová rekonstrukce


Typický pohled:


Blansko

Cesta k hradu:

Automobil Autem se k hradu nejlépe dostanete, pojedete-li po silnici E-442 (buď od Ústí nad Labem nebo od Děčína) a v obci Neštěmice odbočíte na vedlejší silnici, a pak stoupáte podél Neštěmického potoka až na sídliště Skalka. Těsně před sídlištěm odbočíte na vedlejší silnici směrem k obci Mírkov, kterou projedete a za stálého stoupání pokračujete po místní komunikaci směrem na osadu Blansko. Po levé straně u vzrostlého stromu se závorou je turistický rozcestník a odbočka do kopce. Zde necháte auto a pokračujete cca 300 m pěšky kolem bývalé krčmy až na hrad. Při poslední návštěvě hradu jsem si všiml, že od Obce Povrly je cesta k lokalitě dokonce značena informativní směrovou dopravní značkou!
Vlak Nejbližší vlaková zastávka se nachází v Neštěmicích. Od zastávky se vydejte ulicemi U Tonasa, Seiferovou a Sibiřskou k turistickému rozcestníku Neštěmice-MHD, pokračujte po zelené značce do Ryjic a dále po zelené, která splyne s žlutou značkou, k hradu. Celá trasa měří cca 4 km.


Erby významnějších držitelů hradu:

Vartemberkové

Vartemberkové

Rytíři z Bünau

Rytíři z Bünau

Thunové

Thunové


Copyright © Ohradech.eu (David Mikoláš)