Poslední aktualizace tohoto hradu: 20. 7. 2017


Značka zříceniny hradu

BÍTOV

Velký hradní areál na ostrožně v posledním zákrutu Želetavky před ústím do dyjského údolí zalitého vodou vranovské údolní přehrady, téměř 2 km severozápadně od dnešní obce Bítov.

    Hrad stojí na místě přemyslovského pohraničního a správního centra ze dřeva a hlíny, které zase nahradilo blízké velkomoravské opevněné sídliště. Hrad Bítov se připomíná již k roku 1046, avšak ve falzu staroboleslavské kapituly, jehož věrohodné listinné jádro dovoluje předpoklad, že byl založen Břetislavem I.
    Tuto úvahu potvrdily nálezy z archeologických výzkumů, které přibližně určily i rozsah hradiska. Zabíralo plochu palácového jádra a velkého nádvoří a jeho příkop byl odkryt ve svahu pod velkou břitovou věží. Zřejmě jedinou zděnou stavbou hradu ve starším období byl kostel Panny Marie, který stál na místě dnešní kaple Nanebevzetí Panny Marie. Bezpečnou zmínku o tomto hradu k roku 1185 uvádí kronikář Jarloch, kdy posloužil jako útočiště řeholnicím nově založeného kláštera v Dolních Kounicích.
    Počátky proměny hradiska v kamenný, vrcholně středověký hrad se datují do 30. let 13. století. Možná v důsledku obsazení hradu rakouským vévodou Fridrichem Bojovným v roce 1233, nebo snad krátce předtím, byl do zadní části hradiska vložen zděný útvar okrouhlé věže s břitem, obklopené zalamovaným pláštěm hradby.
Celek natolik připomíná francouzský hrad La Roche-Guyon z doby okolo roku 1200, že lze uvažovat o jisté inspiraci. Věž byla obytná, se schodištěm v síle zdi a její vnitřní prostor kopíroval vnější tvar. Břit se obracel k původnímu vstupu do hradu, který vedl po úbočí od severovýchodu. Pozdně gotická přestavba a úpravy na vězení v 19. století věž značně pozměnily, zejména v patrech.
    Patrně již za Přemysla Otakara II. pokračovala přeměna na hrad stavbou tzv. palácového jádra, podél jehož severní strany vedla po úbočí přístupová cesta. Původně čtyřboký útvar v čelní části hradu za šíjovým příkopem se od velkého nádvoří vydělil dalším příkopem tesaným ve skále. Západní stranu zabíral dlouhý patrový palác s průjezdem, druhou stavbu představovala hranatá věž stojící v jihovýchodním nádvoří. Její natočení hranou ke stoupající šíji patří ke zvyklostem doby okolo poloviny 13. století. Vzhledem k vnitřním rozměrům 5,5 x 5 m mohla být i obytná. Palác byl podsklepen jen na jihu, kde to dovolilo tvarování skalního podloží, a jeho dělení v patře bylo později pozměněno.
    Poměrně záhy došlo k obohacení jádra o severní parkán, jenž byl uměle osekán. Mohl být přerušen věžovitým útvarem, který mohl bránit původní první bránu do průchozího přihrádku. K rozšíření budov vně hradby palácového jádra přistoupili páni z Lichtenburka, když roku 1298 získal hrad do zástavy Raimund. V roce 1307 se přičinil o to, aby dostal Bítov od Jindřicha Korutanského jako dědičné léno. Bítovští Lichtenburkové pečovali o hrad jako o své hlavní sídlo až do roku 1576. Již před polovinou 14. století pohltilo masivní zdivo předpokládanou věž nad původní první branou a jeho vnitřní polygonální utváření ukazuje, že šlo o domácí palácovou kapli. Lichtenburkové postupně zastavěli celý severní parkán, zvýšili starý palác a v 15. století předložili před hranolovou věž novou věž s břitem, která dosud modeluje jižní nároží jádra. Jak vypadala předtím, než ji blok jádra pohltil, dokládá druhá podobná věž v nároží hradby, jež k hradu připojila klesající plochu konce ostrožny.
    Druhá polovina 15. století a počátek 16. století přinesly stavbu štítové zdi napříč mezi šíjovými příkopy a změnu trasy přístupové cesty. Nově prošla branou ve štítové zdi, pak po jižní straně jádra, pozdně gotickou vysokou věží při jeho jihozápadním nároží a starým příkopem k původní trase cesty. V rámci renesančního sjednocení byla dovršena zástavba po celém obvodu a zároveň bylo dosaženo horizontálního vyrovnání. Vedle posledních Lichtenburků se na této činnosti patrně podílel Volf Štrejn ze Švarcenavy, který panství v roce 1576 koupil a v roce 1617 opět prodal za 47 000 zlatých moravskému hofrychtéři Fridrichu Jankovskému z Vlašimi.
    Stavební činnost Jankovských z Vlašimi (1617-1755) probíhala hlavně do poloviny 17. století, hrabata Daunové se naopak angažovala až v 1. polovině 19. století, kdy došlo k romantickým a historizujícím úpravám interiérů, fasád a portálu palácového jádra, velké břitové věže a věže na severním konci štítové zdi. Hradní kostel Panny Marie prošel roku 1845 regotizací. Na ploše zasypaného příkopu před jádrem byla již o něco dříve zřízena barokní zahrádka. Za Daunů, jimž kromě Bítova náležely také Jemnice, Skalice, Horní Kounice, Slatina a Halenkov, nabyl hrad současné podoby. Po vymření Daunů po meči roku 1904 se na hradě rychle vystřídali Haugvicové, Zamoyští a Radzivillové. Roku 1912 koupil Bítov spolumajitel známé porcelánky ve Slavkově u Karlových Varů, baron Haas z Haasenfeldu, jehož syn Jiří byl posledním soukromým majitelem hradu.
    Na Bítově fungoval i hradní pivovar. Pivo se zde prokazatelně vařilo za Jankovských z Vlašimi (1618-1620) a následně za hrabat Daunů (1755-1891). Od července 2017 byla zpřístupněna nová expozice hradního pivovaru se sladovnou, ležáckými sklepy, bednářskou dílnou, máčírnou hvozdem, humnem a dobovou hospodou.

Zdroj:
- HOSÁK, Ladislav a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Jižní Morava. Praha: Svoboda, 1981, s. 31-34.
- PLAČEK, Miroslav. Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí. 2. vydání. Praha: Libri, 2007, s. 97-101. ISBN 978-80-7277-338-1.



Základní informace:

Název:

Bítov

Okres:

Znojemský

Poloha:

9 km severozápadně od Vranova nad Dyjí

Nadmořská výška:

395 m n. m.

GPS souřadnice:

N 48°56.61895', E 15°42.03527'

Přístupnost:

přístupný v návštěvních hodinách

Majitel:

stát, správce NPÚ, ú.o.p. v Brně

Oficiální stránky:

www.hradbitov.cz

Fotogalerie:

Fotogalerie

Dokumentace:

1. situační vývoj hradního areálu
2. analýza přízemí palácového jádra


Typický pohled:


Bítov

Cesta k hradu:

Autobus V Bítově na náměstí zastavují příměstské linky z Dačic, Jemnice, Vranova nad Dyjí. Hrad je od zastávky vzdálen cca 2,8 km po zelené pěší turistické značce.
Vlak Nejbližší ŽST se nachází v obci Šumná, odkud je hrad vzdálen cca 20 km po pěších turistických značkách.
Automobil Asi 600 m od hradu se nachází placené parkoviště. Pro invalidy je připraveno menší parkoviště přímo před hradní bránou.


Erby významnějších držitelů hradu:

Český král

Český král

Bítovští z Lichtenburka

Bítovští z L...

Jankovský z Vlašimi

Jankovský z V...

Daunové

Daunové

Haugvicové

Haugvicové


Copyright © Ohradech.eu (David Mikoláš)