Poslední aktualizace tohoto hradu: 17. 8. 2012


Značka zříceniny hradu

BEZDĚZ

13 km východně od Dubé

    Hrad byl založen v roce 1264 Přemyslem Otakarem II. na vyšší z obou znělcových homolí, na jejíž jižní straně je změť skalních útesů a jejíž ostatní tři strany tvoří příkré srázy. Stavba byla z podstatné části dokončena v roce 1279, kdy zde byl uvězněn mladý Václav II., za jehož vlády byl hrad dobudován. V roce 1300 získal hrad do zástavy Hynek z Dubé. O 48 let později vykoupil bezdězské panství i s hradem Karel IV. Za husitské revoluce byl Bezděz ve správě jednoho z předních straníků císaře Zikmunda Lucemburského, Jana staršího z Michalovic. Michalovští drželi hrad do roku 1468, kdy byli nuceni přenechat zástavní právo Janovi ze Smiřic.
Ve 20. letech 17. století přešel hrad do rukou Valdštejnů, kteří sem přivedli tehdy módní řád monserratských benediktinů. Po skončení třicetileté války pak došlo k definitivní přeměně hradu na klášter a poutní místo. Takto fungoval do roku 1785, kdy císař Josef II. klášter zrušil. Do poloviny 19. století se hrad Bezděz změnil ve zříceninu.
    Cesta do hradu vedla nejprve ulicovým podhradím k patě kopce, kde se obracela k severozápadu strmě vzhůru mezi skalami. Na tomto místě začíná i hradní opevnění první branou prolomenou v mohutné zdi přes 2 m silné a téměř 9 m vysoké, zakotvené do skalního útesu. Podobně vypadala i druhá brána, která přehrazovala cestu asi v polovině její délky před vstupem do vlastního hradu. Celá cesta až k třetí hradní bráně byla z levé strany opatřena zdí, pravděpodobně s cimbuřím.
Třetí branou se již vcházelo do předhradí, proto byla mnohem lépe opevněna. Asi 20 m od ní vystupovala z hradby kulatá, přibližně 20 m vysoká věž o průměru 9,5 m, která poskytovala bráně boční ochranu. Původní cesta do vnitřního hradu pokračovala za třetí branou těsně podél hradby k dolnímu hradu, kam se vstupovalo branou prolomenou v jeho západné ohradní zdi. Dolní hrad měl obdélníkový půdorys s obytnými budovami na severní a jižní straně. Západní a východní stranu zaujímala asi 2 m silná hradba, pravděpodobně s cimbuřím. Ve východní hradbě pak byla fortna, kterou se vstupovalo do horního hradu. Její ochranu zabezpečovala velká věž, přes 30 m vysoká, postavená na skále v nejvyšším místě hradní stavby. Věž měla průměr téměř 11 m a její zdivo bylo při základu 4 m silné.
Horní hrad byl vlastním jádrem stavby a zde také byly nejvýznamnější budovy hradu: královský palác s hradní kaplí, menší palác (pravděpodobně purkrabství). Ze dvou stropních trámů v královském paláci byla získána dendrodata. V prvním případě odpovídal poslední letokruh roku 1270, strom byl poražen počátkem roku 1271. V druhém případě se nedochovala podkorní vrstva, nejmladší dochovaný letokruh pocházel z roku 1203 (strom byl tedy poražen neznámo kdy po tomto datu). Nejstarší zjištěný letokruh tohoto stromu přirostl již v roce 974 a zbytek tohoto stropního trámu se tak řadí k nejstarším dochovaným dřevům použitým u nás pro stavební účely v rámci zděné architektury.
    Severní strana hradního areálu byla po celé délce, od třetí brány až k východnímu zakončení hradu, chráněna hradbou pravděpodobně také s cimbuřím. Vzniklo tu rozsáhlé předhradí, které ale nebylo zastavěno hospodářskými budovami, jak to bylo obvyklé u jiných hradů.
Zdroj vody pro hrad zabezpečovala cisterna, vytesaná ve skále v horním hradu mezi budovou purkrabství a královským palácem. Měla průměr asi 3,5 m a byla hluboká přes 11 m.
Na sousedním čedičovém vrchu Malém Bezdězu existovalo s hradem související opevnění, jehož doba existence dle archeologických nálezů spadá do intervalu od přelomu 14. a 15. století do pokročilého průběhu téhož věku. František Gabriel spojil dochované relikty s hornickým sídlištěm, možnost opevnění vrchu však nevyloučil.
    Bezděz představuje jednu z našich nejvýznamnějších památek a zároveň i nejlépe dochovaný hrad Přemysla Otakara II. Jeho relativně pravidelná podoba vznikla aplikací hradu s obvodovou zástavbou na úzké, dlouhé staveniště. Měl-li být realizován potřebný rozsah obytné plochy, nepřicházela prakticky v úvahu jiná možnost, než stavba dlouhých, rovnoběžných křídel. Při úvahách o funkci hradu je nutno si povšimnout skutečnosti, že hrad neobsahoval v sestavě svých místností velký sál a nebyl tedy zjevně určen k těm panovnickým aktivitám, které takovouto prostoru vyžadovaly. Zajímavé opevnění, sledující přístupovou cestu, je prvým projevem snah o oddálení styku s eventuálním nepřítelem co nejdále od vlastního hradu. Tato myšlenka a posléze naléhavá nezbytnost byla pak v dalším vývoji české hradní architektury dále rozvíjena. Hrad byl nástupcem nedalekého hradu Housky, jehož stísněnost a nemožnost dalšího rozšiřování byla nespíše podnětem k jeho vzniku.

Zdroj:
- ANDĚL, Rudolf a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Praha: Svoboda, 1984, s. 33-39.
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. 2. vydání. Praha: Libri, 2002, s. 58-61. ISBN 80-7277-003-9.
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Dodatky. Praha: Libri, 2002, s. 12. ISBN 80-7277-114-0.
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Dodatky 3. Praha: Libri, 2008, s. 12. ISBN 978-80-7277-358-9.



Základní informace:

Název:

Bezděz

Okres:

Českolipský

Poloha:

13 km východně od Dubé

Nadmořská výška:

577 m n. m.

GPS souřadnice:

Loc: 49°15'46.59"N, 13°23'57.99"E

Přístupnost:

přístupný v návštěvních hodinách

Majitel:

stát, správce NPÚ-ÚOP v Liberci

Oficiální stránky:

www.hrad-bezdez.eu

Fotogalerie:

Fotogalerie

Dokumentace:

1. celkový plán hradu
2. perspektivní rekonstrukce hradu
3. Malý Bezděz

Video:

Toulavá kamera na ČT


Typický pohled:


Bezděz

Cesta k hradu:

Výchozím bodem je zpravidla placené parkoviště v obci Bezděz, odkud se stoupá značenou cestou k hradu.


Erby významnějších držitelů hradu:

Český král

Český král

Berkové z Dubé

Berkové z Dubé

Páni z Michalovic

Z Michalovic

Smiřičtí ze Smiřic

Smiřičtí ze ...

Páni z Cimburka

Páni z Cimburka

Zajícové z Házmburka

Zajícové z ...

Vartemberkové

Vartemberkové

Valdštejnové

Valdštejnové


Copyright © Ohradech.eu (David Mikoláš)